fbpx

Partneři sekce

Změny v energetice: Zelená solárním a větrným elektrárnám?0

Českou energetiku čekají změny. Již brzy bude pravděpodobně schválena novela energetického zákona, která má zavést možnost odpojení solárních a větrných elektráren od sítě. Krom toho má posílit i postavení domácností na trhu s plynem nebo elektřinou. Co nás čeká a nemine?

V nejbližších týdnech bude pravděpodobně schválena rozsáhlá novela energetického zákona. Jaké změny přináší? Zlepší postavení spotřebitele (domácností i firem), uvolní energetický trh, posílí pravomoci kontrolních úřadů a umožní připojení nových obnovitelných zdrojů (fotovoltaické a větrné elektrárny). Většina novinek v zákoně pochází „z Bruselu“, zákon totiž zapracovává tzv. třetí energetický balíček EU. Vláda už zákon posvětila a jeho schválení v parlamentu má být pouhou formalitou. Podívejte se, co nás čeká a nemine.

Pokud dodavatel elektřiny zvýší cenu, budete moci 3 měsíců bez udání důvodu a sankcí odstoupit od smlouvy.

Reklama

Novela přináší výrazné posílení pozice zákazníka (domácností, firem) na energetickém trhu. Tato nová pravidla vycházejí z evropských směrnic. Již několik let si mohou domácnosti vybrat svého dodavatele elektřiny nebo plynu. Často se však setkávají s různými „zádrhely“ v obchodních podmínkách dodavatelů.  

Nazeleno doporučuje

    – Stop stav fotovoltaice

    – Větrné elektrárny

    – OZE versus jádro

    – Vodní elektrárny

    – Biomasa a elektřina

Novela energetického zákona zavádí zajímavou a důležitou novinku v oblasti odstoupení od smlouvy s dodavatelem energie. Pokud například dodavatel elektřiny či plynu zvýší cenu, budete moci do tří měsíců bez udání důvodu a bez jakýchkoliv sankcí odstoupit od smlouvy.

Zákon také usnadní změnu dodavatele. Přísněji bude upraven výpočet záloh za elektřinu a plyn. Ty musejí odpovídat spotřebě v předchozím období (pokud tedy není důvod domnívat se, že spotřeba výrazně poroste). Zákazník bude také mít lepší přístup k informacím: firmy budou povinně zveřejňovat všechny podstatné informace na internetu, o změnách budou muset informovat s měsíčním předstihem, více informací bude zveřejňovat i Energetický regulační úřad.

Posílení pravomocí Energetického regulačního úřadu

Novela výrazně posiluje pravomoci státních orgánů, a to jak těch domácích, tak i evropských. Většina pravomocí bude sjednocena pod Energetický regulační úřad. Nově bude ERÚ například rozhodovat některé spory mezi zákazníkem a dodavatelem. Zákazník se bude moci rozhodnout, jestli se obrátí na soud nebo na ERÚ. Vzrostou i pravomoci úřadu při vyšetřování různých nekalých praktik, zákon posiluje spolupráci ERÚ s antimonopolním úřadem i evropskými institucemi. ERÚ navíc přejímá pravomoci některých orgánů (např. Státní energetické inspekce).

Novela energetického zákona zavádí mj. i možnost odpojení solárních elektráren od sítě
Novela energetického zákona zavádí mj. i možnost odpojení solárních elektráren od sítě

Kritici zákona upozorňují na růst byrokracie – na ERÚ a ministerstvu průmyslu má vzniknout až 44 nových pracovních míst. Také má být značně navýšen rozpočet úřadu (podle ministerstva financí až o 40 %) a současně, v rámci posílení nezávislosti, má být vládě zabráněno do něj zasahovat. Podle předkladatelů zákona však bude několik jiných úřadů zeštíhleno, což rozpočtové dopady omezí.

Odpojování solárních a větrných elektráren

Novela stanovuje povinnost pro všechny elektrické zdroje s instalovaným výkonem nad 100 kW umožnit tzv. „dispečerské řízení“. Jinak řečeno, elektrárny nad 100 kW musí být vybaveny zařízením, které je v případě potřeby umožní odpojit od sítě. Dosud tato povinnost neexistovala a do sítě proudila elektřina i v době, kdy jí byl přebytek. To je důvod, proč distributoři odmítají připojovat nové solární a větrné elektrárny. Vycházejí přitom z vyjádření ČEPS a ze studie ústavu  EGÚ Brno, podle které česká elektrická síť dlouhodobě nezvládne více než 1650 MW z neřiditelných (např. větrných a solárních) zdrojů. K této hranici jsme se v loňském roce nebezpečně přiblížili, proto byl vyhlášen stop-stav pro připojování dalších větrných a fotovoltaických zdrojů, který trvá dodnes.

Přijetím zákona by se tato situace měla změnit: Distributor bude moci „v případě ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu“ některé zdroje, např. solární elektrárny, odpojit. Otevře se tak cesta k dalšímu nárůstu obnovitelných zdrojů energie v České republice (i když nebudou mít zaručený neomezený výkup veškeré vyrobené elektřiny). Malých zdrojů pod 100 kW se odpojování netýká.

Novela energetického zákona zavádí mj. i možnost odpojení solárních elektráren od sítě
Znamená novela energetického zákona konec stop-stavu solárním a větrným elektrárnám?

Se současným stop-stavem problém řízení souvisí jen vzdáleně, aktuální instalovaný výkon fotovoltaických a větrných elektráren přenosovou soustavu nijak neohrožuje. V blízké budoucnosti budou navíc podporovány fotovoltaické zdroje jen do velikosti 30 kWp, které se na současném výkonu podílejí necelými 5 % což odpovída cca 80 MWp. Další zásadní nárůst instalovaného výkonu fotovoltaiky tedy očekávat nemůžeme,“ říká Petr Klimek ze společnosti Fronius.

Starším elektrárnám by měla nastat povinnost dovybavit je regulací. „To se bude muset řešit externím zařízením, což může být poměrně drahé,“ upozorňuje Klimek. Většina novějších elektráren nad 100 kWp je regulací vybavena již nyní. „To znamená, že v případě nutnosti musí být fotovoltaická elektrárná dálkově schopna snížit výkon o 100 %, 60 %, 30 % nebo vypnuto,“ dodává Klimek.

Není také úplně jasné, podle jakých pravidel bude odpojování probíhat – např. v Německu se nejdříve omezuje výkon „špinavých“ zdrojů, a teprve pokud není možné dosáhnout cíle touto cestou, odstavují se obnovitelné zdroje. Jasná pravidla má stanovit tzv. dispečerský řád, který vydá ministerstvo průmyslu.

Kdo bude chtít postavit elektrárnu s výkonem vyšším než 1 MW, toho čeká složitější práce než dnes. Bude potřebovat autorizaci z ministerstva, jejíž vydání je vázáno na splnění poměrně přísných podmínek.

Oddělení přenosové soustavy

Zákon také nařizuje, že provozovatel páteřní, tzv. přenosové soustavy („vlastník drátů, případně potrubí“) musí být samostatný – oddělený od výrobce či obchodníka s elektřinou, resp. plynem. Smyslem tohoto nařízení je uvolnění tržního prostředí, zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti dodávek. Velké české plynárenské společnosti se budou muset rozdělit. Společnost RWE, hlavní dodavatel plynu v ČR, už začátkem roku vytvořila dceřinou společnost Net4Gas, která bude provozovat páteřní plynovody. Evropská směrnice nabízí několik variant, jak toto opatření uvést do praxe a ČR zvolila tu mírnější. Nové společnosti můžou zůstat ve vlastnictví výrobce, i když jeho postavení bude silně omezeno – dceřiné společnosti budou mít velkou nezávislost a stát na ně bude dohlížet.

V případě elektřiny se nic nemění. ČEZ (výrobce) a ČEPS (přenos) jsou samostatné už dnes, ačkoliv mají stejného vlastníka, kterým je stát. Nic nemění ani na regionálních úrovních – pro místní distributory platí pravidlo oddělení již od roku 2007. Výhodou nového systému je uvolnění tržního prostředí a zvýšení pružnosti a konkurence v tomto odvětví. Vznikají sice dodatečné náklady, ale protože ČR zvolila mírnější variantu (ponechává společného vlastníka), budou pouze minimální. Evropská komise, která tento postup prosazuje, věří, že výhody převažují. Také toto opatření pochází z dílny Evropské unie. „Na unbundling (oddělení) přenosových soustav klade Evropská komise velký důraz,“ řekl předseda Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Josef Fiřt.

Autor: Redakce Nazeleno.cz