Zelené střechy v Česku zažívají boom, táhnou jej hlavně soukromí investoři0

V loňském roce v Česku vyrostlo o polovinu víc zelených střech než v roce 2016. Konkrétně to bylo 195 000 metrů čtverečních. Je to plocha, která odpovídá 18 fotbalovým hřištím nebo 4,3násobku rozlohy Václavského náměstí. Vyplývá to z výpočtů Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ).

„Zelené střechy byly v České republice dlouho vnímány jako estetický, nikoli funkční prvek. Situace se však naštěstí postupně mění, především s potřebou řešit problémy v důsledku klimatických změn, trendem udržitelnosti ve výstavbě i větší podporou ze strany státu,“ říká Jitka Dostálová, předsedkyně Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ). Především města s minimem zeleně čelí problémům s hlukem, znečištěným ovzduším, přívalovými dešti nebo efektem městských tepelných ostrovů. Zelené střechy mohou tyto problémy alespoň z části řešit.

Zelené střechy jsou nejen krásné, ale hlavně funkční a užitečné. Fungují jako přírodní ekologická klimatizace. Okysličují, ochlazují a zvlhčují okolní vzduch a tím narušují jev městských tepelných ostrovů. Současně přispívají k tepelné stabilitě budovy, snižují tepelné ztráty a chrání nosné konstrukce a hydroizolace proti UV záření. Díky rozšiřujícímu se trendu udržitelnosti ve výstavbě jsou zelené střechy vnímány jako normální a běžně dostupný prvek stavby, nikoli jako luxus.

Státní instituce trend zelených střech ignorují

Ačkoli stát výstavbu zelených střech podporuje (v rámci programu Nová zelená úsporám), poměr střech vybudovaných z peněz soukromých a veřejných, je výrazně vychýlen k soukromému sektoru. „Na jednu veřejnou zakázku připadá přibližně devět soukromých zelených střech, ať už jde o majitele rodinných domů, administrativních objektů nebo developery,“ konstatuje Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace. Právě materiály z minerální vlny se totiž pro konstrukci zelených střech často využívají.

„Domnívám se, že města a obce by výstavbu zelených střech na svém území měly podporovat více. Například rakouský Linec už v 80. letech přijal nařízení, že všechny ploché střechy nových budov musí být povinně ozeleněny. Dovedu si představit, že by takové nařízení platilo i v České republice,“ vysvětluje Jitka Dostálová z SZÚZ.

Pětina střech ve městech může být zelená

Ve městech by se mohla zazelenat nejméně pětina budov včetně paneláků Největší nedostatek zelených střech představuje jejich hmotnost a tím zvýšené nároky na statiku střechy. Řešením je použití speciální vysoce nasákavé minerální izolace (jiné než pro stavební účely), která je 8krát až 10krát lehčí než běžný sypký substrát (zemina). Díky tomu střechu zatěžuje minimálně, navíc udržuje potřebnou vláhu. „Speciální hydrofilní minerální izolace dokáže zadržovat dostatek vody v suchých obdobích pro zeleň, ale díky retenční schopnosti i v horkých dnech vodu pomalu odpařovat a tím ochlazovat nejen konstrukci střechy, ale také zlepšovat mikroklima v jejím okolí,“ říká Marcela Kubů.

S minerální izolací by bylo možné dodatečně ozelenit přes 20 procent budov v řadě měst, prakticky jakoukoli stavbu s plochou střechou nebo se sklonem střechy do 15 stupňů. „Skladby s minerální izolací jsou jednoduché na instalaci, údržbu a minimálně zatěžují konstrukci střechy. Ozelenit lze proto i starší střechy, kde původně nebylo počítáno se zátěží zelené střechy. Právě takových budov je v současných městech většina,“ doporučuje Marcela Kubů. Takto by se třeba mohla zazelenat všechna paneláková sídliště.

 

Soutěž Zelená střecha roku

Svaz zakládání a údržby zeleně letos pod záštitou Ministerstva životního prostředí pořádá již pátý ročník soutěže Zelená střecha roku. Cílem soutěže je seznámit laickou i odbornou veřejnost s možností ozeleňování střech i stěn budov jako součástí udržitelné výstavby, ochrany životního prostředí a návratu zeleně do sídel.

Uzávěrka přihlášek je 15. května 2018, výsledky budou vyhlášeny v září 2018 v rámci konference Zelené střechy jako součást sídelní zeleně. AVMI je letos hrdým partnerem soutěže. „Podpořit soutěž pro nás znamená podpořit a motivovat projektanty a investory k volbě zelené střechy, která může nahradit betonovou džungli a zpříjemnit náš život,“ uzavírá Marcela Kubů

Autor: Michal Doležel

Již několik let popularizuji stavební technologie a design s drobným akcentem k trvalé udržitelnosti a přírodním materiálům. Chápu to jako poslání. Jsem také opatrný sadař a včelař teoretik.