Vysoké ceny energií se nám z řady důvodů nemusí líbit. Jeden pozitivní faktor ale nelze současné energetické krizi upřít. Výrazně napomohla zvýšit zájem o domácí solární elektrárny. Podle statistiky Solární asociace bylo loni na střechách rodinných a bytových domů instalováno celkem 135 MWpsolárního výkonu. Ve srovnání s rokem 2021 je to více než čtyřikrát tolik.
Vysoké ceny energií donutily Čechy zabývat se vlastní energetickou soběstačností. Tedy alespoň tu část lidí, která bydlí v rodinných domech. Dokládají to statistiky Solární asociace, které ukazují velký meziroční nárůst instalací domácích fotovoltaických elektráren. A čísla jsou to docela ohromující. Zatímco v roce 2021 bylo podle údajů solární asociace v Česku připojených 9 321 solárních elektráren, loni už to bylo 33 760. V instalovaném výkonu jde o 366% nárůst. Většina z tohoto nárůstu připadá na malé domácí solární elektrárny s výkonem do 10 kWp.
Akumulátor je už standardní součástí malé FVE
Ve velké většině nově instalovaných domácích elektrárnách už podle Solární asociace nechybí akumulátor. To má zásadní vliv nejen na využitelnost doma vyrobené elektřiny, ale mohlo by být pozitivní také pro stabilitu celé elektrické distribuční sítě.
Reklama„Stovky megawatthodin v bateriích u domácích fotovoltaik jsou skvělou zprávou pro bezpečné fungování elektrizační soustavy. Již od letošního roku však začnou přibývat stovky megawattů velkých obnovitelných zdrojů, ke kterým kvůli chybějící legislativě a zbytečným omezením pravidel veřejné podpory nebude vznikat dostatečné množství úložišť energie. A to může znamenat do budoucna velký problém, před kterým již mnoho let jako sektor varujeme. Je potřeba, aby vláda společně s podporou rozvoje OZE odstranila i všechny překážky pro rozvoj akumulace energie,“ říká Jan Fousek ze Solární asociace a ředitel Asociace pro akumulace energie AKU-BAT CZ.
Česko zrychluje, okolním zemím však zdaleka nestačí
Zatímco u nás počítáme nové fotovoltaické zdroje v nižších stovkách megawatt, u našich jižních sousedů bylo postaveno více než 1 000 MW a v Polsku dokonce 4 900 MW. Celkový výkon velkého množství malých střešních elektráren není dostatečný a bude potřeba opět více budovat také velké solární zdroje. Ovšem jinak, než tomu bylo dříve. Brzy bychom se mohli dočkat i prvních agrivoltaických projektů, kombinujících zemědělskou produkci s výrobou elektřiny ze slunce.
Zatím se domácí fotovoltaika týká především majitelů rodinných domů. I to by se ale mohlo brzy změnit. „Letos snad konečně najdou využití i střechy bytových domů. Probíhající úpravy legislativy jednak odstraňují nutnost získání licence pro zdroje mezi 10 a 50 kW výkonu a dále zjednodušují způsob připojení jednotlivých domácností ke společné elektrárně a zároveň k distribuční síti. To jsou dlouho vyhlížené nutné změny, které rozšíří fotovoltaiku do tohoto segmentu“, uvádí k výhledu na rok 2023 ředitel Solární asociace Jan Krčmář a pokračuje: „nastupujícím trendem je sdílení a komunitní energetika. Příklady ze zahraničí dokazují, že jde o funkční model, ať už jde právě o bytová družstva, obecní solární elektrárny, nebo třeba fotovoltaiku jako součást lokální distribuční sítě ve větších průmyslových areálech.“
Přenosová soustava v některých regionech přestává stíhat
Nepružná legislativa však není jedinou překážkou rozšiřování fotovoltaiky. „Se vznikem velkého množství decentralizovaných zdrojů je třeba posilovat přenosovou soustavu, protože výstavba obnovitelných zdrojů energie se stává v současné situaci konečně energetickou prioritou,“ uzavírá Jan Krčmář.
Odborníci v tomto kontextu hovoří hlavně o Jižní Moravě. Region s vysokým počtem slunečných dnů v roce skýtá pro domácí solární energetiku velký potenciál. Elektrická distribuční soustava je zde ale podle svého provozovatele na hranici svých kapacit a lidé na připojení své domácí elektrárny dlouho čekají.
