fbpx

Partneři sekce

Zájem o fotovoltaiku zrychluje rozvoj chytrých elektrických sítí. První už v česku vznikají1

V posledních letech výrazně přibývá domácností či firem, které část své spotřeby pokrývají z vlastního zdroje energie – obvykle z fotovoltaických panelů. Větší rozšíření domácích solárních elektráren je nepochybně dobrá zpráva pro naši planetu. Dalším velkým impulsem pro rozvoj „domácí energetiky“ mohou být takzvané chytré elektrické sítě, které umožní třeba komunitní sdílení vyrobené elektřiny. První takové projekty už v Česku vznikají.

Foto: Pixabay.com

Domácí výrobci elektřiny se někdy označují jako prosumeři. Termín prosumer je složeninou anglických slov producer a consumer. V češtině se pro něj vžil nehezký překlad samospotřebitel, často se ale také setkáváme s označením aktivní spotřebitel energie. V praxi jde zejména o domácnosti a firmy, které všechnu nebo část své spotřeby pokrývají z vlastního zdroje energie, případně přebytečnou elektřinu dokonce dodávají do sítě. Jejich počet roste „Od zrušení povinnosti mít licenci pro malé solární elektrárny zájem drobných i středních investorů pomalu roste, podporován dotacemi,“ říká Karel Srdečný z poradenské společnosti Ekowatt.

Chytré sítě umožní sdílet doma vyrobenou elektřinu se sousedy.

Aktuální trend potvrzuje i Pavel Hrzina z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT. „Zájem o obnovitelné zdroje energie a budování energetických řešení je veliký. Ukazuje to i velmi úspěšný dotační program Nová zelená úsporám. Tato chytře nastavená dotace dokázala v posledních letech rozhýbat trh s malými fotovoltaickými systémy,“ říká Pavel Hrzina.

Od příštího roku bude fotovoltaika téměř na každé novostavbě

V programu Nová zelená úsporám lze na fotovoltaické solární systémy získat dotaci až 150 tisíc korun. Je však třeba na místě spotřebovat alespoň 70 % vyrobené elektřiny. Od podzimu 2021 se v tomto programu očekávají změny směřující k dalšímu zjednodušení dotačních podmínek, a právě větší podporu využívání obnovitelných zdrojů v domácnostech.

Odborníci se shodují, že trend zvyšujícího se počtu malých fotovoltaických řešení bude v následujících letech pokračovat. Na jedné straně to souvisí se zpřísňováním požadavků na energetickou náročnost budov. „To v praxi znamená, že mnoho novostaveb – od rodinných domků po developerské komplexy – bude muset mít vlastní zdroj energie. Fotovoltaická elektrárna je už dnes jedním z nejčastějších řešení. Dá se čekat, že od roku 2022 bude vznikat jen málo nových budov bez vlastní fotovoltaiky,“ popisuje Karel Srdečný.

Budoucnost je v chytrých sítích

Na straně druhé pak stojí zvyšující se tlaky na odklon od výroby elektřiny z fosilních paliv, a právě větší zapojení obnovitelných zdrojů energie. „Vzhledem k faktu, že pro instalaci fotovoltaiky jsou nejvýhodnější plochy mírně zvýšené nad terénem, jsou vhodně orientované střechy jasnou volbou. I když zatím není plně rozvinuto sdílení energie napříč komunitou, je už dnes jasné, že každé nevyužité místo pro instalaci FVE je do budoucna chybou,“ vysvětluje Pavel Hrzina z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT.

Vhodných střech pro menší solární elektrárny máme nepočítaně. Foto: Pixabay.com

Sdílení vyrobené elektrické energie se sousedy se ale neobejde bez rozvoje chytrých elektrických sítí, které označují jako smartgrid. Jedná se o běžnou elektrickou distribuční síť doplněnou o různé technologické prvky, které umožní lépe ovládat toky energie. Její součástí budou třeba chytré elektroměry s možností sledování spotřeby energie a také nějaký způsob komunikace mezi všemi prvky v síti (elektroměry, domácí elektrárny, dispečinky distributora elektřiny atd.). Za předchůdce chytrých sítí by se dala považovat technologie HDO, která umožňuje spínat mezi vysokým a nízkým tarifem elektřiny. Smartgrid ale bude mnohem daleko chytřejší.

Na větší rozšíření chytrých sítí si asi ještě nějakou dobu počkáme. I v česku ale takové projekty začínají. Jedním z nich je přeshraniční projekt ACON, který do roku 2027 realizuje EG.D společně se Západoslovenskou distribučnou (ZSD).

Projekt, jenž vyjde na 270 milionů Eur a z části jej zafinancuje Evropská unie, vedle navýšení kapacit stávajících distribučních soustav přinese i širší zapojení chytrých technologií. „Jde zejména o real-time komunikaci v rámci distribuční soustavy či chytré prvky, jako jsou větrná čidla či smart metery, u samotných spotřebitelů. To umožní distribuci energie v rámci celé distribuční soustavy optimalizovat a efektivně řídit,“ dodává Miroslav Kopt, vedoucí útvaru Strategických projektů EG.D.

Sdílení elektřiny mezi sousedy i lepší regulace

Význam budování chytrých sítí v kontextu malých výrobců energie potvrzuje i Pavel Hrzina z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT „Aktivní zákazník energetické sítě, který energii vyrábí i spotřebovává, chytré sítě nezbytně potřebuje. Umožní mu totiž vhodně nakládat s případnými přebytky energie. Je to proto, že základní úrovní chytrých sítí je chytré měření, a bez možnosti kvalitně a ‚chytře‘ měřit toky energie u každého z prosumerů se funkční energetika jednadvacátého století vybudovat nedá,“ vysvětluje.

Chytré sítě navíc aktivním spotřebitelům přinesou i další možnosti nakládání s vyrobenou elektřinou. Prosumeři nebudou odkázáni jen na to elektřinu sami spotřebovat, případně ukládat do vlastních úložišť či prodávat do sítě. S rozvojem Smart Grids jsou spojené i širší možnosti v oblasti komunitního sdílení – ať již v rámci měst či obcí, nebo i menších celků. Budou moci vznikat lokální energetická centra, v nichž bude například běžnou praxí výhodný prodej přebytků mezi sousedy.

Zatímco před lety se ještě vedla diskuse, zda vůbec chytré elektrické sítě potřebujeme, když máme dobře zavedené a využívané HDO, v současnosti je situace úplně jiná. Spíš než „zda vůbec“ řešíme otázku „kdy“. Z hlediska rozvoje domácí solární energetiky, kterému fandíme, si přejeme, aby byl rozvoj chytrých sítí co nejrychlejší a hlavně, aby všechny technologické novinky co nejrychleji probublávaly od pilotních projektů směrem k běžným spotřebitelům. I když je jasné, že v této oblasti je ještě mnoho věcí k řešení. Napadají nás třeba standardy komunikačních protokolů (budou otevřené?) nebo otázky kybernetické bezpečnosti.   

Co přinesou chytré elektrické sítě:

  • Lepší řízení výroby a spotřeby elektřiny při zapojení mnoha malých elektráren.
  • Větší využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů
  • Komunitní sdílení vyrobené elektřiny. Energie z vaší domácí elektrárny může v případě přebytků napájet třeba sousedovu truhlářskou dílnu. Takto vyrobená a spotřebovaná elektřina se pak rozúčtuje.
  • Lepší přehled spotřebitelů o vlastní výrobě a spotřebě elektřiny.
  • Aktivní řízení spotřeby elektřiny a lepší využívání akumulace energie.
  • Úspory elektřiny

Autor: Michal Doležel

Pro Nazeleno.cz píše články hlavně s tematikou energetiky, obnovitelných energií, chytrých domácností a dalších nejrůznějších zajímavostí.