Zima pomalu končí a v mnoha domácnostech je nyní více než kdy jindy aktuální otázka, zdali nebudou účty zbytečně vysoké. Následující řádky porovnají jednotlivé možnosti vytápění a třeba I prozradí zajímavé alternativy…
Samozřejmě je nutné zohlednit, jaký dům se bude vytápět. Starší domy bez izolace mívají tepelnou ztrátu kolem 20 kW a zde se tak nejvíce hodí automatický kotel na uhlí nebo tepelné čerpadlo. U vytápění elektřinou, plynem nebo peletami by byly účty přímo astronomické. Naopak běžná novostavba může mít tepelné ztráty kolem 7 kW a zde jsou rozdíly mezi jednotlivými alternativami zanedbatelné. U pasivních domů s tepelnou ztrátou do 3 kW pak lze klidně uvažovat o elektrických přímotopech s rekuperací tepla v odváděném vzduchu.
Uhlí: Stará dobrá klasika
Jednoznačně nejlevnější alternativou je topení dřevem a uhlím. Samotné palivo je laciné, v průměru se vejdete do dvaceti tisíc za rok (přesná částka záleží na mnoha proměnných jako je velikost stavby, energetické ztráty, teplota v pokojích apod.) a to kompenzuje vyšší pořizovací náklady (komín, sklad paliva, kotel). Posledním trendem je odklon od uhlí, nicméně zájem o dřevo neklesá, ba naopak.
ReklamaO rostoucí oblibě biomasy nejlépe svědčí fakt, že se prodává více kotlů spalujících dřevo v nejrůznějších formách než těch na uhlí. Zajímavou volbou jsou zejména peletky, které nabízejí velkou výhřevnost a komfortní způsob vytápění. Dodavatel je „nafouká“ rovnou do sklepa a kotel si pak automaticky přikládá.
Kamna na pelety či dřevo jsou pěkný doplňkem k interiéru. Z obýváku vám však udělají „kotelnu“ (nutnost zde skladovat trochu paliva a uklízet prach a popel), pohled na oheň však za trochu nepohodlí stojí. Foto Archiv Nazeleno.cz
Nicméně i vytápění klasickým uhlím již neznamená nutnost chodit každou hodinu přikládat. U automatického kotle stačí naplnit zásobník zhruba dvakrát týdně a vždy při druhém doplňování vynést popel. Je to komfortní a ekologické – spalování probíhá za vyrovnaných podmínek a tak jsou emise nižší.
Velkou výhodou uhlí pak je a ještě pěkných pár let bude nízká cena – hnědé uhlí je levnější, ale není tak výhřevné jako černé. Třebaže by na trhu měly být už jen vyhovující výrobky, při nákupu nového kotle radši stále myslete na to, že od ledna 2022 bude možné provozovat jen kotle emisní třídy 3 a lepší. Mimochodem, na nový kotel, který přinese úsporu na vytápění a zároveň bude šetrnější k životnímu prostředí než ten stávající, lze v některých krajích využít tzv. kotlíkové dotace.
Nové domy: Může stačit krb
Nízkoenergetické domy pak často ani kotel nepotřebují a bohatě stačí krb nebo kamna na peletky. Tyto malé dřevěné válečky jsou sice na hmotnost dražší než uhlí, mají ale vyšší výhřevnost a v konečném efektu jsou dražší jen nepatrně. Zde je však možné přikládat i dřevěnými briketami, které jsou levnější. Ještě výhodnější je nákup palivového dřeva, zde je ale nutné si ho před topnou sezonou zpracovat. Navíc jeho cena v posledních letech výrazně stoupla.
Kdo uvažuje o této možnosti, měl by se zajímat o krbové vložce s tepelným výměníkem. Vyšší investice oproti klasickému krbu se vyplatí, neboť v tomto případě si lze teplo „uskladnit“. Navíc krby průběžně „zpracovávají“ vydýchaný vzduch v místnosti. U dobře utěsněných moderních domů musí mít krb sání vzduchu z venkovního prostoru.
Krbová vložka bývá praktickým zdrojem energie. V nízkoenergetických a pasivních domech však musí v provedení se sáním vzduchu z venkovního prostoru. Foto: 123rf.com
Je dobré mít vedle hlavního zdroje, většinou kotle na tuhá paliva ještě další, pro přitopení si v chladných podzimních dnech, kdy však ještě nemá smysl roztápět kotel. V létě pak mohou pomoci solární kolektory a panely na ohřev vody, což se týká zejména rodinných domů.
Plyn a elektřina: Komfort něco stojí
Komfortní možnosti jsou pak plyn a elektřina. Pokud je v místě přípojka plynu, má smysl uvažovat o kondenzačním kotli. Jejich ceny jsou stále nižší, změna však vyžaduje přizpůsobení otopné soustavy. Musí být nízkoteplotní, což v praxi znamená tělesa se zvětšenou plochou nebo podlahové vytápění. Ve větších domech se vyplatí pořídit kotel se zabudovaným ohřevem vody. Výhodou plynu je kromě nulové pracnosti také menší kotelna, samotný kotel se dá pořídit i za poloviční cenu oproti automatickému na peletky, naopak nevýhodou je cena rostoucí strměji než u jiných alternativ (o pár tisíc ročně více oproti uhlí) a také nejistota stabilních dodávek.
Samotný plyn ale nabízí více alternativ – bohatou nabídku plynových kotlů doplňuj moderní wawky. Plyn je velmi dobře regulovatelný, čistý a s přijatelnými pořizovacími i provozními náklady. Někteří lidé se ale plynu obávají, hovoří o explozi v případě vážné poruchy.
Zatímco staré WAW neumožňovaly regulaci termostatem dle teploty v pokoji, byly hlučné, ty moderní tyto neduhy nemají, ale přesto se hodí spíše pro menší domy a byty. Pro běžný rodinný dům je rozhodně lepší volbou nízkoteplotní kotel, který má vyšší účinnost a tedy vyšší spotřebu. Pro běžný dům s šesti radiátory jsou pořizovací náklady obou možností podobné. Trendem poslední let jsou pak kvalitní kotle s vyšší účinností, tedy kondenzační kotle. Investice do nich se majitelům vrátí. Objevují se i mikrokogenerační jednotky vyrábějící z plynu elektřinu, ale cena je často velmi vysoká a tak se zatím rozšiřují jen pomalu.
Vytápění elektřinou je na první pohled čtyřikrát dražší než plynem, ale je třeba zvážit možnost mít při topení elektřinou výhodnější tarif D45d. A tuto „levnější“ energii pak berou i další spotřebiče jako bojler, pračka, lednička a podobně. Pokud nemá dům extrémně vysokou spotřebu tepla, je lepší elektřina. V pořizovacích nákladech také vítězí jednoduchý elektrický přímotop s dálkově řízeným termostatem nad plynovou přípojkou, kotlem, topnými tělesy a kotlem. Navíc pak odpadnou návštěvy kominíka a revizního technika.
