Tepelné čerpadlo budí řadu otázek i protichůdných názorů. Chcete vědět, kdy jeho instalace stojí za zvážení? A kolik peněz na vytápění můžete ušetřit? Víme i to, že zdaleka ne vždy se tepelné čerpadlo vyplatí.
Tepelné čerpadlo ano nebo ne? Není snad jiný zdroj tepla, který by vyvolával tolik protichůdných názorů jako právě tepelné čerpadlo. Pro jedny je to ekologický zdroj vytápění, se kterým ušetříte za topivo a obsluhujete ho téměř bez práce, pro druhé je tepelné čerpadlo pouze zbytečně velkou investicí, která stejně žádné úspory nepřinese. Který z těchto názorů podpořit? Jak správně tušíte, tak jednoduše černobílé to zdaleka nebude. Jako každý zdroj vytápění má i tepelné čerpadlo svá pro a proti, která se vám v článku pokusíme přiblížit. To, zdali se vám nakonec tepelné čerpadlo zalíbí, anebo ho naopak zavrhnete, už necháme na vás.
„Tepelné čerpadlo země/voda mám instalované již od roku 1999, tedy 13 let. Díky elektroměru mám přesný přehled o spotřebě elektřiny a díky měřiči tepla také vím, kolik tepla vyrobím. Podle firmy byla návratnost čerpadla 10 let. Za tu dobu jsme ušetřili již kolem 300 000 korun, což v pohodě vyrovnává počáteční investici. Při současných cenách energie je podle mě návratnost ještě kratší,“ říká Jan Horák z Nového Jičína. Zastánci technologie tepelného čerpadla vidí jeho přínos jak v úsporách za plyn nebo elektřinu, tak i v jednoduchém ovládání. „Nad tepelným čerpadlem uvažuju, i když nejsem ještě rozhodnut. Dům nyní vytápím elektrokotlem a velkou výhodu vidím v tom, že není potřeba mít doma sklad na pevné palivo,“ zamýšlí se Martin Táborský z Pardubic. I to je výhoda tepelného čerpadla.
Reklama
Pokud chcete mít doma příjemně teplo za přijatelnou cenu, je tepelné čerpadlo zajímavou alternativou. Foto: sxc.hu
Vyplatí se tepelné čerpadlo z hlediska provozních nákladů?
Odpůrci tepelných čerpadel většinou argumentují vysokou počáteční investicí a tím, že se vám tato částka nemůže vrátit. Jak to tedy je s porovnáním nákladů na provoz?
Vzhledem k současným cenám elektřiny dnes zaplatíte nejvíc za vytápění přímotopem. Za elektřinu tak ročně dáte klidně přes 50 tisíc, ani nevíte jak. Co do provozu je tepelné čerpadlo v porovnání s přímotopy výrazně levnější, ušetřit může polovinu až dvě třetiny nákladů. Ekonomičtější je provoz tepelného čerpadla také oproti lehkému topnému oleji, kde vás roční provoz může stát i o 60 % méně. A zemní plyn? Tady ušetříte zhruba polovinu.
Na druhé straně spektra stojí pevná paliva. „Pokud porovnáváme náklady na provoz tepelného čerpadla s hnědým uhlím (ne s koksem!), jsou téměř stejné. Nutno ovšem podotknout, že tepelné čerpadlo je komfortnější, bezprašné. Uhlí musíte složit, naložit do kotle, vynést popel… Pokud vám toto nevadí, nebyla by pro vás investice do tepelného črepadla přínosem,“ myslí si odborník na tepelná čerpadla Antonín Atanasovský. Podobné je to také s dřevem, peletami, nebo briketami, kde za teplo zaplatíte podobou částku. I zde ale máte více práce s uskladněním, doplňováním atd.
Pokud se již rozhodujeme o přechodu z tuhých paliv na tepelné čerpadlo, velkou roli hraje hlavně komfort. „Pro řadu lidí je příjemné moci přijít třeba po celém dni z práce a mít doma teplo, mít možnost ovládat systém pomocí SMS apod. Řada lidí také systém instaluje s tím, že nyní ho ještě zvládnou zaplatit, je to vlastně investice do budoucna a ve stáří nebudou muset chodit zatápět do kotelny,“ doplňuje ze zkušeností Atanasovský.
Není tepelné čerpadlo jako tepelné čerpadlo
Byť technologie tepelného čerpadla vypadá jako novinka posledních dvou desetiletí, zdaleka tomu tak není. Jde o vynález překvapivě starší než 150 let. Už kolem roku 1860 lidé věděli, že klasické zdroje energie možná nejsou tou jedinou cestou a přišli na to, že energii můžeme čerpat i z přírody. Jak? Tepelné čerpadlo funguje vlastně na podobném principu jako lednice. Chladnička odebírá teplo zevnitř a zadní mřížkou ho vypouští ven. Tepelné čerpadlo zase odebírá teplo zvenku a pomocí uceleného systému ho předává dovnitř vytápěného objektu. A odkud teplo čerpá? Z venkovního vzduchu, vody anebo země.
Zdá se vám zdroj tepla například v podobě vzduchu podivný? Je to tak. I teplo ze vzduchu lze pomocí systému tepelného čerpadla (který funguje díky elektřině) odebírat a využívat. Typy tepelných čerpadel pak přirozeně odvozujeme od toho, z jakého zdroje teplo odebírají a jakému médiu ho předávají. Jde o typ vzduch /voda, země / voda, vzduch / vzduch a voda /voda. Doma pak topíte buď prostřednictvím radiátorů anebo vám teplý vzduch dodávají ventilátory.
Venkovní jednotky tepelného čerpadla. Foto: IVT tepelná čerpadla
Tepelné čerpadlo vzduch / voda instalujete bez problémů
Pokud hledáte takovou alternativu, u které za pořízení nedáte majlant, může být tepelné čerpadlo vzduch / voda jednou ze zajímavých možností. „Od loňského podzimu máme tepelné čerpadlo vzduch / voda s výkonem 14 kW a zatím jsme s ním naprosto spokojeni. Zvolili jsme tuhle variantu, protože je celkem nenáročná na instalaci – stačilo připravit místo na venkovní jednotku, protáhnout trubku skrze zeď a napojit. Nechtěli jsme si nechat rozvrtat celou zahradu jako třeba u systému země / voda,“ vysvětluje pan Rychtář ze Strakonic.
Prostorové nároky u tohoto typu tepelného čerpadla nejsou nijak velké, klidně proto můžete tento typ zvolit i pro rekonstruovaný dům. Hodí se také tomu, kdo má doma bazén, protože čerpadlo vzduch / voda mu může levněji ohřívat bazénovou vodu. „Tepelné čerpadlo Vzduch/voda lze použít téměř všude. Vhodné není pro použití v horských oblastech, kde dosahuje nízkého topného faktoru. Druhým případem kde není vhodné tento systém instalovat jsou objekty kde lze snadno položit na zahradě plošný kolektor. U těchto domů je pak lepší volbou systém země / voda s plošným kolektorem, který není o moc dražší ale je výrazně úspornější a má delší životnost,“ vysvětluje Marek Bláha ze společnosti Tepelná čerpadla IVT.
Tepelné čerpadlo země / voda – větší investice se vyplatí
„Máme před sebou třetí zimu s tepelným čerpadlem země / voda v podobě vrtu. Za veškerou spotřebovanou elektřinu v domě platíme kolem 30 000 ročně při tepelných ztrátách 17 kW. Jsme spokojení a zatím můžu jen doporučit,“ říká pan Wolf ze západních Čech.
Tepelné čerpadlo, které zvolil pan Wolf, odebírá teplo ze země. Hloubkový vrt využívá teplo zemského podloží, tedy toho, že teplota země se s rostoucí hloubkou zvyšuje a ve sto metrech pod povrchem je teplota okolo 10 °C. Realizační firma vám vedle domu vyvrtá jeden dlouhý, anebo dva kratší vrty a vy se můžete těšit na velmi stabilní topný faktor tepelného čerpadla, protože teplota v hloubi země se během roku nemění. S čím je zde ale nutno počítat jsou vyšší pořizovací náklady. Druhou variantou je realizace v podobě plošného kolektoru, který se v podobě hadic s nemrznoucí směsí zakope pod povrch zahrady, kde odebírá teplo z vrchní vrstvy zeminy. „Výhody země / voda spočívají především v nižší spotřebě elektřiny a to přibližně o 30 %. Pak také ve stabilitě výkonu, kdy i v zimě dokáže vytápět systém země / voda bez pomoci dotopového zdroje. To většina čerpadel vzduch/voda nezvládne,“ říká Marek Bláha.
Pokládání zemníko kolektoru a vrtání hlubinného vrtu. Foto: IVT tepelá čerpadla
Tepelné čerpadlo vzduch / vzduch v zimě topí, v létě chladí
„Před deseti lety jsme doma instalovali tepelné čerpadlo vzduch / vzduch od švédského výrobce. Počítali jsme s tím, že ve velkých mrazech pod 20°C budeme přitápět plynem, jinak čerpadlo topí bezvadně, provoz byl zatím bez poruchy. V domě máme otevřené přízemí (kuchyň, jídelnu obývák), takže celý tento prostor je hezky prohřátý. A velké plus pro celou rodinu je i jednoduchá obsluha,“ vypočítává pan Neumann z Mladé Boleslavi.
Tepelné čerpadlo vzduch / vzduch využívá teplo venkovního vzduchu a z výměníku chladivo vzduch se pomocí vzduchotechniky ohřátý vzduch rozvádí po domě. V létě vám tento systém poslouží jako klimatizace, takže se nemusíte bát ani velkých veder. Ani u tohoto typu není instalace co do stavebních úprav nějak náročná, nutno ale počítat s tím, že tento typ tepelného čerpadla vám doma neohřeje teplou užitkovou vodu.
Tepelné čerpadlo voda / voda využívá teplých vod
Vrchní toky a rybníky jsou pro tento typ tepelného čerpadla značně problematické, protože mají celkem nízkou teplotu a často jsou znečištěné. Využít se ale dají spodní vody, které mívají celoročně stálou teplotu okolo osmi až deseti stupňů. Voda je čerpána do výměníku a odtud je vypouštěna zpět, nutno zde počítat s většími požadavky na údržbu.
Jdete do toho? Spočítejte si úspory
„Když jsem si počítal možné úspory s tepelným čerpadlem, byla by jeho návratnost tak dlouhá, že se mi jeho pořízení nevyplatí,“ říká pan Vacík z Přeštic. „Mám kvalitně zateplený dům s tepelnou ztrátou 8 kW a za vytápění plynem dáme ročně okolo 20 000 tisíc,“ vypočítává. S tím souhlasí i odborník: „Je řada instalací, kdy je volba tepelného čerpadla opodstatněná, zdaleka to ale neplatí pro každý rodinný dům, který se u nás postaví,“ říká projektant a autorizovaný technik Martin Cakl. „Je to velmi podobné jako instalace solárních systémů, systémů a na využití dešťové vody atd.,“ doplňuje.
„Čím je RD blíže dnešním stavebním standardům, nebo má parametry nízkoenergetického domu, pak se instalace tepelného čerpadla v podstatě „nemůže vyplatit“. Když si jako dnešní standard vezmeme dům s podlahovou plochou 170 metrů čtverečních a tepelnými ztrátami 7 kW, pak jsou celkové náklady na vytápění takového domu elektřinou cca 20 000 korun ročně. Instalace tepelného čerpadla pro tento dům by byla záležitostí zhruba za 200 tisíc korun. Pokud bych teoreticky počítal, že mi tepelné čerpadlo ušetří 70 % elektrické energie, tedy asi 14 tisíc ročně, návratnost by byla víc ne 14 let,“ vypočítává odborník.
Zdali je právě pro vás tepelné čerpadlo tou správnou volbou si tedy nechte projít hlavou a určitě k rozhodování přizvěte nezávislého odborníka, který ví, o čem mluví. A samotná realizace? Vyplatí se myslet na to, že osvědčené reference a doporučení kvalitní firmy často ušetří velkou část nákladů za případné opravy.
