Víc než polovinu energií v domácnosti protopíme. Jak to ale zařídit, abychom u placení složenek netrpěli? Co třeba zkusit topit elektřinou? Že se ošíváte? Ne vždy je elektřina ta nejdražší varianta. Třeba infrapanely vaše peníze ušetří. Nehodí se ale všude.
Jen si to představte. Sedíte doma v křesle, kolem je příjemně teplo a vás ještě hřeje pocit, že rodinu neruinují účty za topení. Myslíte si, že tento sen se ve skutečnosti rozplývá s pohledem na složenku za energie? Pokud se zamýšlíte nad tím, který ze zdrojů tepla zvolit, elektřinu možná z ekonomických důvodů automaticky škrtáte. Nezahazujte ale tenhle nápad do koše. Vytápění elektřinou nemusí být vždy tou nejdražší variantou.
Možností na výběr je několik. Vytápět můžete klasickým elektrokotlem, akumulačními kamny, sálavými panely anebo třeba přímotopy. Pokud ale navíc chceme ušetřit, musíme na trhu trochu pátrat.
Elektrokotel: Pozor na tepelné ztráty objektu
Vytápění úplně bez práce a jakékoliv námahy? To je klasické vytápění domácnosti pomocí elektrokotle. Ten může nejen topit, ale ohřívat i vodu. Elektrokotle jsou vhodné nejen do novostaveb, ale i do opravených starších domů. Jejich cena se pohybuje mezi 20 a 25 tisíci korunami. Elektrokotle s kombinací ohřevu TUV jsou dražší asi o 5 až 10 tisíc.
Pokud elektrokotlem vytápíte starší dům bez izolace, může vás účet po zimě nepříjemně překvapit. Tepelné ztráty v takovém domě jsou velké a spousta tepla uteče studenými zdmi, stropem nebo podlahou. U centrálního typu vytápění odborníci uvádějí, že potřebujeme víc paliva, protože tepelné ztráty jsou i kvůli vedení teplé vody do radiátorů. Volbu centrálního elektrokotle tedy předem pečlivě zvažte. Chcete zjistit, kolik tepla vám vlastně uniká? Tepelné ztráty si můžete sami vypočítat.
Chcete topit elektřinou
|
|
Lokální vytápění aneb otočte knoflíkem a bude vám teplo
Teplo v místnosti rychle a jednoduše? Vytápění přímotopnými zdroji tepla, jako jsou například konvektory, je výhodné proto, že se jednoduše ovládají. Na druhou stranu tratí kvůli malé tepelné setrvačnosti. Aby vám bylo v zimě teplo, musíte mít přímotop neustále zapnutý. Fungují na principu přirozené cirkulace vzduchu v místnosti. Jejich výhodou je také poměrně nízká cena. Za jeden zaplatíte zhruba od dvou tisíc korun. „Bydleli jsme ve starém bytě bez topení. A přímotopy běžely už za tři dny,“ vypráví zkušenosti s rekonstrukcí Brňan Jan Pernica. Musel ale pozvat elektrikáře a pořídit třífázový jistič. „Zařízení stálo asi dvacet pět tisíc. Měsíční účty jsme ale ladili s dodavatelem elektřiny a využili levnější tarif,“ dodává Pernica s tím, že za topení přímotopy ve dvoupokojovém bytě platil v roce 2010 asi dva tisíce korun měsíčně.
Akumulační kamna využívají levnější elektřinu
Výhodou akumulačních kamen je využívání levnějšího nočního tarifu za elektřinu. Kamna se v noci nahřívají a ve dne pak místnost vytápí. Abyste měli doma příjemně teplo, je dobré zvolit správnou velikost příkonu. Ten závisí na velikosti a tepelných ztrátách vytápěné místnosti.
Pořídit můžete akumulační kamna statická anebo dynamická. Statická ohřívají místnost bez možnosti výraznější regulace, takže teplo vydávají do vychladnutí. Výhodou je jejich nižší cena. Dynamická kamna vytápí místnost rovnoměrně ve dne. Ve chvíli, kdy teplota poklesne pod nastavenou hodnotu, kamna se zapnou a dynamicky vzduch prohání a ohřívají. Regulovat teplotu můžete třeba termostatem.
Příjemné teplo od nohou v kuchyni i obýváku
Topné fólie nebo kabely, to je způsob vytápění, který uvítáte před kuchyňskou linkou stejně jako v obývacím pokoji. A ten pocit, když bosou nohou šlapete po vyhřáté dlažbě v koupelně! Hodí se do běžných i nízkoenergetických staveb. Lze je použít jako hlavní vytápění, většinou se ale používá jako doplněk k jinému zdroji. Výhodou je rychle a rovnoměrně zahřátá podlaha. Výrobci někdy uvádějí i výrazně nižší cenu za vytápění v porovnání s jinými druhy.
Fólie nebo kabely podlahu rovnoměrně zahřejí. Foto: Thinkstock.com
Sálavé vytápění navodí příjemný pocit tepla
Kouzlo ohně a princip sálání využívá jiný typ elektrického vytápění – sálavé infrapanely. Rozdíl oproti běžným typům spočívá právě ve způsobu předání tepla do místnosti. To zajistí právě sálání, které ohřívá pevná tělesa v místnosti. Podobně jako u přímotopných konvektorů, sálavé panely umí vyrábět teplo pouze v místnosti a čase, kdy je třeba. Panely mohou vypadat jako obraz, nemlžící se zrcadlo nebo třeba jako koule zavěšená do prostoru. A mohou sloužit i jako zajímavý designový prvek v bytě.
Jak vytápění funguje, popisuje Pavel Charvát z pražské firmy USby, která do Česka infratopení dováží: „Infrapanely si lidé pověsí na zeď do výšky asi 1,7 metru od podlahy. Tak, aby infrapanel viděl do celého prostoru místnosti rovnoměrně. A mohl ohřát všechny povrchy. Tedy stěny, strop i podlahu a vybavení místnosti.“ Podle Charváta rozdíl teplot mezi podlahou a stropem není větší než 1 °C. „Nemůže se tak hromadit teplý vzduchu u stropu,“ popisuje výhody a dodává, že infrapanely jsou napojeny do elektrické sítě přes prostorový termostat v místnosti. „Infrapanel je spínán velmi přesně a nedochází ke ztrátám na vedení jako u teplovodního vytápění,“ říká.
Koule, která topí může zajímavě doplnit interiér domu. Foto: USby.cz
Kam si pořídit sálavé infrapanely? Do zateplených či nízkoenergetických domů
I když je je sálavé vytápění vhodné pro většinu staveb, v některých případech se jejich provoz nevyplácí. Ve vlhkých stavbách o tloušťce vnější stěny do 30 centimetrů bude infrapanel hlavně vysoušet vlhké zdivo. A značný podíl výkonu se tím ztratí.
Podobně bude fungovat i v domech s významnými tepelnými ztrátami, kde se vnější zdivo pohybuje do tloušťky 30 centimetrů. „Tyto stavby jsou energeticky velmi náročné. A vytápění infrapanely ušetří jen minimum peněz,“ míní Pavel Charvát z firmy Usby. Zákazníkům vždy radí nejdříve investovat do kvalitního zateplení a vyřešit vzlínající vlhkost.
Můžu ušetřit při vytápění elektřinou?
A jak je sálavé vytápění drahé ve srovnání s jinými typy? Zajímalo nás, kolik by zaplatila rodina, která bydlí ve dvoupodlažním rodinném domě o ploše zhruba 120 m2. V přízemí, kde bydlí dvě starší osoby, se topí plynem, v patře bydlí čtyřčlenná rodina, která topí infrapanely. „Když započítáme všechny platby včetně paušálů za elektroměr a plynoměr, platí rodina s plynovým vytápěním v přízemí zhruba 45 tisíc korun ročně,“ vypočítává Pavel Charvát a uvádí, že větší rodina v patře platí za spotřebu s infrapanely Wellina včetně ohřevu TUV a provozu spotřebičů asi 28 tisíc korun. Podle něj je možné běžný dvoupodlažní rodinný dům o ploše asi 150 m2 vytopit již za 13 až 15 tisíc korun ročně. Účty za topení a provoz včetně ohřevu vody by nepřesáhly 25 tisíc za rok.
