Jarní Stavební veletrh příliš mnoho novinek nepřinesl. Určité trendy v technologiích vytápění však ukázal. Problémem do budoucna například bude výkon plynových kotlů.
Již delší dobu sleduji, zda se výkony kotlů snižují úměrně tomu, jak klesají nároky nově postavených nebo zateplených domů. Výkon nabízených kotlů ale kupodivu neklesá ani u těch zařízení, kde by to mělo jít poměrně snadno (kotle plynové a peletové a případně i automatické kotle na hnědé uhlí).
Na trhu je ohromný výběr kotlů s vysokým výkonem, ale pokud máte nízkoenergetický či dokonce pasivní dům, je obtížné sehnat vhodně dimenzovaný kotel, tepelné čerpadlo, kamna či krbovou vložku. Jedině u elektrického topení to nepředstavuje problém, tam se výkon dá velmi snadno regulovat zcela beze ztrát, u ostatních zdrojů to ale problém je. Možná je to i jeden z důvodů proč se u nízkoenergetických a pasivních domů setkáváme tak často s elektrickým vytápěním.
ReklamaPlynové kotle
Skoro každá firma již má v nabídce nějaký kondenzační kotel. Ty jsou výhodné nejen pro novostavby a domy s podlahovým vytápěním, ale i pro starší dodatečně zateplené domy, kde došlo ke znatelnému poklesu potřebné teploty vytápěcí vody. Na našem trhu je stále jen jeden kotel s regulovatelným výkonem (modulací) v rozsahu 1 kW až 10 kW. Koupil a instaloval jsem jej loni a zkušenosti jsem shrnul v samostatném článku.
Vypadá to, že z různých důvodů dávají výrobci přednost výrobě kotlů s vyššími výkony. Povídal jsem si o tom s jedním vystavovatelem a ten říkal, že je výhodné, pokud má kotel větší rezervu pro ohřev teplé vody. Také platí stará topenářská zkušenost, že lidé si určitě stěžují, když kotel nestíhá dohřát vodu či nevytopí dům při extrémních mrazech, ale skoro nikdy si nestěžují, když je předimenzovaný. Horší emise nebo nižší účinnost se totiž tak snadno nepoznají.
Lidé si stěžují, když kotel nestíhá dohřát vodu či nevytopí dům při extrémních mrazech. Skoro nikdo nestěžuje, pokud je kotel je předimenzovaný…
Případné snížení životnosti kotle díky příliš častému spínání se také pozná až po letech a to už je dávno po záruce. Čistě technicky vzato není důvod, proč by nešlo kotel provozovat přerušovaně a zachovat při tom dobrou účinnost kondenzace (nízkou teplotu zpátečky) a dlouhou životnost. Je to jen otázka správné regulace čerpadla, kvality konstrukce a použitých součástek.
Plynový kotel s nižším výkonem je úspornější
Na tohle téma je docela zajímavý článek od firmy Gruppo Imar. S některými informacemi bych si dovolil nesouhlasit, ale v mnohém mají pravdu. Pravdivé je například tvrzení: „Pokud mi úsporný kotel moduluje, tedy snižuje výkon a neustále hoří byť minimálním výkonem (1 kW), je neúsporný„.
Avšak tvrzení, že pokud kotel často vypíná a zapíná, teplota zpátečky je nižší, a kotel je proto úspornější, není úplně korektní. Nižší teplota zpátečky se běžně dosahuje řízením otáček oběhového čerpadla v závislosti na výkonu. Také soudím, že emise CO a NOx prostě musí být u přerušovaného hoření o trochu vyšší než v ustáleném stavu.
Účinnost kondenzačního výměníku trochu roste s klesajícím výkonem a tak popravdě řečeno nevidím žádný důvod (kromě oné větší rezervy na ohřev vody), proč používat kotle s vyšším výkonem. Docela by mne proto zajímalo kam se budou vyvíjet kondenzační kotle v blízké budoucnosti, kdy bude (doufejme) díky programu Zelená úsporám přibývat kvalitně zateplených domů a nových pasivních domů.
Některé kotle na pelety nabízí široký rozsah modulace výkonu i dobré možnosti ovládání (ekvitermní regulace, GSM komunikace). Připravte se ale na vyšší cenu. (Foto: autor)
Firma Vaillant, která vyrábí plynové kotle spíše střední a vyšší třídy, si napsala na letošní prospekt „Protože Vaillant myslí dopředu“ . Jejich nejmenší kondenzační kotel má ale výkon v rozmezí od 5,7 do 14,9 kW. Přiznám se, že nevím, zda já myslím příliš daleko dopředu nebo se prostě mýlím. Je ale možné, že při použití moderních regulačních prvků (řízení otáček ventilátoru a oběhového čerpadla a nějaké řízení podle teploty zpátečky) už není třeba dimenzovat výkon kotle podle výpočtové tepelné ztráty domu.
Kotle na pelety
Potěšil mě zástupce firmy PONAST, který sdílel můj názor, že bude růst poptávka po kotlích s menším výkonem. Jejich nejmenší kotel na pelety má výkon regulovatelný v rozmezí 2,4 až 8 kW a je certifikován do 5. emisní třídy. V prospektu firma uvádí, že „ kotel je vybaven automatickým zapalováním a poloautomatickým čištěním výměníků„. Je určen především pro instalaci v rodinných domech s nízkou tepelnou ztrátou, kde je jeho provoz řízen prostřednictvím pokojových či venkovních čidel. Kotel lze vybavit ekvitermní regulací a GSM systémem pro dálkový dohled a řízení. Rozhodně je to zajímavý kotel, jeho cena je ovšem poměrně vysoká (123 000 Kč).
Zajímavý trend: Kotel na pelety s možností spalovat také kusové dřevo a uhlí. (Foto: Ponast)
Zajímavá je i další novinka Kombinovaný kotel KP-K. Jeho konstrukce umožňuje kromě pelet spalovat rovněž kusové dřevo a hnědé uhlí. Výkonový rozsah je u nejmenšího modelu 4,8 až 14,5 kW. Přiznám se ale, že si neumím moc představit, že by jej někdo používal na všechna tři paliva. Odhaduji, že nakonec bude hlavním palivem pelety a příležitostně nějaké to dřevo.
Kotle na uhlí
Automatické kotle na uhlí vystavuje každoročně firma BENEKOV. Letos se firma chlubila, že jejich modely řady C splňují parametry 4.emisní třídy (jako jediný výrobce v ČR). Nejmenší kotel C16 nabízí regulovatelný výkon 5,5 až 19 kW. Zástupce firmy nedoporučuje ale použití tohoto kotle pro domy, která mají malé tepelné ztráty.
Komínový výměník
Spíše jak kuriozita mě zaujal pozoruhodný, přímo mamutí, tepelný akumulační výměník na spaliny z krbové vložky. Na jedné straně je pravda, že zpravidla mají odcházející spaliny teplotu zbytečně vysokou, což snižuje účinnost topení, na straně druhé je ale jejich přílišné ochlazení riskantní v tom, že může dojít ke ztrátě tahu nebo k usazování dehtů ve výměníku. Nápad s akumulací takto získaného tepla ale není špatný, otázkou je zda celé to zařízení není příliš velké na průměrný pokoj.
Monstrozitou k úsporám energie. Obří tepelný a akumulační výměník. (Foto: Autor)
Sálavé elektrické vytápění
Firma Fenix Trading, která vyrábí kromě jiného i nízkoteplotní sálavé topné panely, inovovala vzhled některých svých výrobků a představila i některé novinky. Zajímavý nápad jsou například vyhřívané pryžové rohože pro ochranu před chladem podlahy. Výkon se dle velikosti pohybuje okolo 100-300 W – nejsou určeny k vytápění, ale dosahované teploty spolehlivě eliminují pocit studené podlahy.
Zavedli také centrální bezdrátovou regulaci WATTS, která nabízí komfortní a intuitivní ovládání a hlavně možnost postupného rozšiřování systému bez nutnosti zásahu do instalace. Já většinou doporučuji klientům použití sálavých topných panelů jen jako doplněk jiného způsobu vytápění a tam je výhodné, když se začne s menší instalací, která se dá rozšířit až po získání nějakých zkušeností s provozem.
Rekuperační větrání se zpětným získáváním vlhkosti
Zdá se, že rekuperační větrání stále více využívá takzvaných entalpických výměníků, které dokáží z odpadního vzduchu získat vlhkost a zabrání tak přílišnému vysušení vzduchu při intenzivnějším větrání. Firma ThermWet vystavovala rekuperační jednotku Ultima iERV. Princip je popsán podrobněji v článku Rekuperace s regulací vlhkosti ERV Ultima iERV na TZB info. V zásadě jde o to, že teplosměnný modul – voštinová plástev, jejíž buňky (kanálky) mají trojúhelníkový průřez – je vybaven pohyblivými klapkami. Toto řešení umožňuje cyklicky (digitálním ovladačem) přes klapky střídat sousedící kanálky pro vstup čerstvého vzduchu, resp. výstup vydýchaného, tak že každým kanálkem chvíli protéká vzduch zevnitř ven a chvíli zvenku dovnitř. Voda, která ve voštinách zkondenzuje při výstupu teplého a vlhkého vnitřního vzduchu, je vrácena nazpět, když jimi proudí suchý venkovní vzduch dovnitř. Účinnost směny tepla je cca 90 %.
Firma ŠTORC TZB nabízí plochý horizontální vzduchotechnický systém pro jednotlivé byty, který se vejde do podhledu o výšce 20cm. Je možné jej osadit běžným nebo entalpickým výměníkem, použít různé filtry a čidla na vlhkost nebo CO2.
Solární větrání
Firma A-INVENT vystavovala i letos svůj decentrální systém větrání. Stále si nejsem jist zda to pracuje spolehlivě i při silnějším větru. Zjistil jsem, že na návětrnou stranu domů doporučují instalovat takzvanou „větrnou brzdu“. Je to ale prý spíše pro zamezení nepříjemného hluku. Kromě toho nabízí i teplovzdušné solární panely Air-Invent, které mohou dobře sloužit pro vysoušení a temperování rekreačních chalup. Jejich cena je ale podle mého názoru stále příliš vysoká, což myslím brání většímu rozšíření tohoto jinak dobrého nápadu.
Autor je spolupracovník redakce a energetický poradce. Dlouhodobě se zabývá problematikou nízkoenergetických a pasivních staveb a souvisejících technologií.
