Uvažujete o stavbě rodinného domu? Pak již pravděpodobně počítáte s tím, jak v domě dosáhnout maximálních úspor energie. Podívali jsme se na některé ze systémů vytápění v nízkoenergetických a pasivních domech. Jaký mají podíl na celkové spotřebě energie?
Uvažuje-li někdo v současnosti o stavbě rodinného domu, zcela jistě počítá s tím, že se dům bude pohybovat minimálně v energetické třídě B, na pomezí A/B nebo dokonce ve třídě A (více o PENB – průkaz energetické náročnosti budov naleznete zde). Jednoduše řečeno, půjde minimálně o nízkoenergetický dům (NED), nebo téměř pasivní dům.
„Náklady na vytápění nízkoenergetického domu elektrickým topným systémem činí 8 903 Kč ročně.“
Objekt s horšími tepelně-technickými vlastnostmi již dnes asi nikdo neplánuje. Mezi jinými je nutné zvolit také vhodný systém vytápění. O této problematice bylo napsáno již nespočet pojednání, často obsahující různá a někdy i vzájemně si odporující doporučení. Důvodem jsou nejen různé úhly pohledu na danou problematiku, ale také priority, ke kterým argumenty směřují.
U velkých, špatně zateplených objektů je návratnost tepelného čerpadla i přes vysokou počáteční investici kratší než 10 let
Tepelná čerpadla: Vhodná spíše do historických objektů
Jako příklad použijeme tepelná čerpadla. Argumentace prodejce tepelného čerpadla, že vysoké pořizovací náklady se rychle vrátí v podobě úspor za vytápění, v případě NED a pasivních domů poněkud pokulhává. Tepelná čerpadla jsou ideální například pro historické objekty, které odbor památkové péče nepovolí zateplit, o výměně oken ani nemluvě. Zde bude spotřeba energie na vytápění vysoká a tepelné čerpadlo je jistě tím správným řešením. Ale u nízkoenergetického či dokonce pasivního domu? Hlavní motivací je zde zprostředkování prodeje nabízeného produktu – tedy tepelného čerpadla.
Na druhou stranu je toto jednání asi pochopitelné a objektivně se tak více či méně chovají i dodavatelé jiných topných systémů. Je na budoucím uživateli, aby se zamyslel nad více variantami, vyslechl si předkládané argumenty, udělal si svůj vlastní názor a na jeho základě se rozhodnul.
Tepelná čerpadla se navrhují i do nízkoenergetických i pasivních domů
Motivace prodejců tepelných čerpadel je tedy zřejmá, proč ale tyto systémy navrhují do NED a pasivních domů i odborné projekční firmy a specialisté, kteří z prodeje tepelných čerpadel často žádný profit nemají? Zde působí již v úvodu zmíněný „jiný úhel pohledu“. Pasivní dům představuje pro tuto skupinu specialistů nejen „dům, kde se platí málo za topení“, ale především soběstačný objekt, s minimální závislostí na přímých dodávkách energií.
Ukázkový nízkoenergetický dům společnosti FENIX je postaven přímo v Jeseníku
Z jejich pohledu je proto tepelné čerpadlo ideálním řešením, protože z 1 kW vložené energie dokáže vyrobit 3–4 kW energie pro vytápění. Závislost objektu na energii k vytápění tím dokáže snížit o zhruba dvě třetiny. To je jistě chvályhodná myšlenka, bohužel ale vůbec nebere v úvahu ekonomickou stránku věci – tedy reálnou návratnost investic. Je to tak zvaně „úspora za každou cenu“.
Nízkoenergetický dům s elektrickým topným systémem
Zhodnoťme tedy i ekonomické dopady tohoto řešení. Společnost FENIX dlouhodobě sleduje více objektů, ve kterých jsou elektrické topné systémy a systematicky eviduje jejich reálné provozní náklady (články o referenčních objektech naleznete zde). Protože je zde energie na vytápění měřena společně s ostatní spotřebou, byl u vybraného rodinného domu instalován podružný elektroměr, který měřil výhradně odběr elektřiny pro vytápění. Tím bylo možné získat podložené údaje o skutečných nákladech na vytápění.
Tabulka ročních nákladů na elektrickou energii
Období | Spotřeba v kWh | Kč včetně DPH | |
NT | VT | ||
15.2.2007 – 1.12.2008 | 8 344,0 | 1 044,0 | 24 876 |
2.12.2008 – 30.11.2009 | 8 646,0 | 1 019,0 | 28 444 |
Jednalo se o nízkoenergetický rodinný dům, situovaný přímo do Jeseníku – tedy do oblasti s poměrně drsnými klimatickými podmínkami (podrobné informace o této referenční stavbě naleznete zde). K vytápění přízemí je použito elektrické podlahové vytápění (topné rohože Ecofloor, topné folie ECOFILM), v patře jsou instalovány přímotopné konvektory. Regulace celého systému vytápění je řešena centrální regulací BMR. Cena topného systému na klíč byla 120 000 Kč.
Tabulka podílu vytápění na spotřebě elektrické energie
Období | Spotřeba v kWh | Podíl VT na spotřebě energie | Vytápění (podružný elektroměr) | Podíl vytápění na spotřebě elektřiny | ||
NT | VT | z NT | z celkové spotřeby | |||
7.10.2009 – 7.10.2010 | 9 419,0 | 1 107,0 | 10,5 % | 3 299,0 | 35,0 % | 31,3 % |
Z uvedených údajů je patrné, že z celkové roční spotřeby elektřiny připadne na vytápění pouhých 31,3 % (!). Pokud uživatel zaplatil za roční odběr elektrické energie 28 444 Kč, pak zjednodušeným výpočtem zjistíme, že náklady na vytápění činí 8 903 Kč včetně DPH.
Tepelné čerpadlo versus elektrické přímotopné vytápění
Předpokládejme nyní, že by do tohoto objektu bylo instalováno tepelné čerpadlo. Pořizovací náklady celého topného systému odhadujeme na 250 000 Kč. Předpokládejme, že díky tepelnému čerpadlu by byly náklady na vytápění pouze třetinové, v našem případě tedy asi 3 000 Kč ročně. Roční úspora je tedy 6 000 Kč. Vztáhneme-li tuto úsporu k pořizovacím nákladům (250 000/120 000 Kč), pak se investice do tepelného čerpadla bude vracet 21 let!
Grafické znázornění návratnosti tepelného čerpadla u sledované referenční stavby – návratnost přesahuje 20 let
Z ekonomického hlediska tedy u novostaveb s dobrými tepelnými vlastnostmi tepelné čerpadlo objektivně není dobrou investicí, protože návratnost přesahuje životnost zařízení. Naopak velmi dobře vychází poměr investic a provozních nákladů u systémů elektrického přímotopného vytápění – ať už v podobě velkoplošných systémů – podlahového nebo stropního vytápění – nebo různých typů sálavých panelů. Hlavním důvodem je relativně nízká pořizovací cena, výborná regulovatelnost a nižší cena elektrické energie pro všechny domácí spotřebiče.
Stejný objekt, v tomto případě je ale počítáno s každoročním zvýšením ceny elektřiny o 5 %. I tak se návratnost investice do tepelného čerpadla pohybuje okolo 15 let
Sledování spotřeby energie u tohoto objektu ukazuje i jinou zajímavou věc – spotřeba elektřiny ve vysokém tarifu (VT) činí 10,5 %. Z dřívějších údajů býval u jiných objektů podíl VT z celkové spotřeby pouze 3–5 %. Zvýšení tohoto podílu je způsobeno právě poklesem spotřeby energie na vytápění, které je v provozu pouze v nízkém tarifu (NT). Tím, jak klesá odběr elektřiny v NT, logicky roste podíl spotřeby ve vysokém tarifu.