Kotle na pelety se postupně stávají součástí českých domácností i velkých kotelen. Jak se pelety vyrábí? Je pro spalování pelet potřeba automatický kotel? Vyplatí se vytápění peletami?
Peleta je palivo z čisté dřevní piliny a její jednotný tvar i složení byly vytvořeny, aby zajistily co nejvyšší komfort při obsluze a vysokou koncentraci energie v palivu. A třebaže topení peletami nemá dlouhou historii, každoroční nárůst počtu prodaných peletových kotlů a objemu vyrobených pelet je slibný.
Reklama„Pelet by měl být dostatek.“
Jak se taková peleta vůbec vyrábí? Ve velkých závodech se používají prstencové peletové metrice, v malých výrobnách stačí k výrobě deskové metrice. Velkým tlakem za vysokých teplot se suchý dřevní prach, drť nebo piliny zpravidla zpracovávají do tvaru válečků o průměru 6 mm a délce 40 mm. Chemické pojidlo se nepoužívá, pouze asi 1 % škrobu.
TÉMA: Pelety a biomasa |
– Co je dobré vědět o biomase
|
Levné pelety? Pozor na kvalitu!
Pro výrobu pelet je nejlepší čistá odkorněná smrková pilina. Klasické kotle na pelety neumí spalovat jiné než certifikované pelety, problémy dělá popelnatost vyšší než 0,5 % z objemu i nižší bod tavení popela – popel struskuje a napéká se na hořáky. A rozdíly v cenách jsou značné – zatímco tuna kvalitních pelet může stát až 5 000 Kč, ty horší, průmyslové, vyráběné nejčastěji ze zemědělských zbytků, se mohou pohybovat kolem 3 000 Kč a konkurovat dřevní štěpce.
V ČR zatím v oblasti kvality pelet panuje chaos, ale na západ od nás by podle Vladimíra Stupavského z Klastru Česká peleta nebylo možné dlouhodobě prodávat větší množství paliva bez certifikace. Třídy jakosti dle normy EN 14961 rozdělují toto palivo do kategorií ENplus-A1 (nejkvalitnější), ENplus- A2 a EN- B.
Rozvoz cisternou má potenciál
Pelety lze koupit ve stavebninách, prodejnách řeziva, obchodních řetězcích, ale i u topenářů či malých výrobců. K zákazníkům se pak pelety dostanou v patnáctikilových pytlích, v tunových baleních (tzv. big-bag) nebo jsou rozváženy cisternou. Osobní odběr je nepraktický, sáčky s peletami by měli používat výhradně chataři.
Rozvoz cisternou zatím po celé republice nabízí pouze společnost CDP.cz. „Z cisterny lze pelety ´nafoukat´ do zásobníku ve sklepě vzdáleném až 30 metrů,“ říká Vladimír Stupavský z Klastru Česká peleta. V ČR je zatím doprava cisternou podceňována, ale má velký potenciál, jedním z omezení je nyní poměrně málo míst, kde lze pelety do cisterny „natankovat“.
Pelety je možné do sklepa i nafoukat. Zdroj: Thinkstockphotos.com
„Budoucí standard je auto s terénním manipulátorem, které umí paletované zboží uskladnit až zákazníkovi do garáže,“ doplnil k přepravě pytlů s peletami Marek Řebíček ze společnosti CDP.cz.
Sama doprava dělá pětinu až čtvrtinu z ceny pelet, ale pokud zájemce disponuje sklepem na 20 až 30 tun, pak je doprava levná a efektivní. Tato nabídka se ale týká zejména škol, municipalit, hotelů nebo firem. Ve větších objemech lze podle Řebíčka ušetřit 20 až 50 % nákladů oproti vytápění plynem nebo elektřinou.
V ČR pak lze narazit na dva typy prodejců pelet. U velkých zavedených firem jsou pelety k dispozici po celý rok a cena se může během roku lišit o zhruba 20 %. „Nejlevněji nakoupíte v létě, nejdráž v zimních měsících v době nejvyšší poptávky,“ říká Stupavský. Malí prodejci disponující menším množstvím paliva mohou s cenou během roku hýbat až o 40 %, Navíc hrozí, že palivo v zimě dojde. Naštěstí i u nás fungují distributoři schopní zavézt kotelny peletami kdykoliv a kdekoliv. „Pelet je i bude pro všechny dostatek,“ slibuje Stupavský.
OKÉNKO: Jsme peletovými exportéry |
| Je jistě zajímavé, že ČR vždy vyráběla více pelet, než kolik se zde spotřebovalo. Například v roce 2010 byla výroba nad 120 000 tun, spotřeba však pouze třetinová. Zbytek šel na export. Do Rakouska nebo do Itálie. Evropa je celosvětově největší peletový trh, toto palivo se kromě krbů nebo centrálního vytápění v domácnostech využívá i v průmyslu.
Největší výrobci pelet na českém území nejsou čeští. Ten úplně největší, Mayr Melnhof Holz v Paskově, vyrábí asi 60 000 tun pelet ročně, druhý Holzindustrie Chanovice má asi třetinovou produkci a třetí, Holzindustrie Pfeifer v Trhanově, vyrobí za rok zhruba 15 000 tun pelet. Největší čeští výrobci dělají asi 10 000 tun ročně. |
Pro krbová kamna i centrální kotle
Průměrný rodinný dům v ČR má tepelnou ztrátu okolo 60–70 GJ za rok. Nejlevnějším palivem je dřevo, hned po něm následují pelety a hnědé uhlí. Reálná průměrná výhřevnost pelet v původním vzorku se pohybuje okolo 18 GJ/t, což je více než u hnědého uhlí. Pro interiérové krby se většinou uplatňují peletová kamna se zásobníkem na 1–2 pytle pelet, tedy pár desítek kilo.
Centrální vytápění domu má ale už spotřebu větší. Jedná se o kotle umístěné ve sklepě, které vytápí bojler a ohřívají teplou užitkovou vodu a radiátory. U kotle je také zásobník a kotel si dávkuje potřebný počet paliva. Může tak činit třeba šnekovým dopravníkem nebo vakuovými podávacími trubicemi. Pomocí výměníku se pak teplo předává do systému, nejčastěji do vodního oběhu. Nejlevnější kotle na pelety lze koupit pod 60 000 korun, ty dražší mají cenu více než dvojnásobnou.
Nejlevnější kotle na pelety stojí kolem 60 000 korun. Zdroj: Thinkstockphotos.com
Na domácím trhu s kotli je celá řada rodinných firem a jejich produkty se liší v podstatě jen v koncepci, kde je umístěn zásobník, a ve schopnosti spalovat různé druhy pelet a dalších ekopaliv. Může být přímo na kotli, vedle, vzadu, nebo samostatný blízko kotle. Materiál, ze kterého je zásobník vyroben, může být kov nebo látkové silo.
Marek Řebíček s povděkem vzpomíná na dotační program Zelená úsporám. Díky němu se jen v roce 2010 prodalo více než 4 800 automatických kotlů na pelety, letos ale propad poptávky činil asi 60 %. Celkem má v ČR automatické kotle na pelety zhruba 11 000 domácností. Přitom kotlů je v českých domácnostech celkem 250 až 300 000. „Kotle na biomasu jako jediné mají rostoucí trend prodejů – počet prodaných plynových, uhelných i elektrokotlů se v posledních letech snižuje,“ říká Stupavský.
Pelety nejsou pro všechny
Zdálo by se, když lze v starších kotlích spalovat uhlí nebo dřevo, určitě tam budou hořet i pelety. „Spalování pelet v jiných kamnech a kotlích na tuhá paliva, než k tomu určených, je technicky možné, ale zcela určitě nevýhodné,“ řekl Stupavský. Řebíček také říká, že pelety lze spalovat pouze v kamnech s automatickým podáváním paliva. „Samozřejmě pelety odhoří kdekoliv, ale drobná částice prudce vzplane, přetopí kamna, kotel a teplo se nestačí předat. O možnostech „výbuchu“ ani nemluvím,“ varuje před nebezpečnými experimenty Řebíček. Do automatických kotlů totiž padají granule po 2 až 10 kusech.
Pelety rozhodně nejsou pro všechny, například v nově postaveném rodinném domě v pasivním standardu se podle Řebíčka moc nevyplatí. Kotelna i sklad paliva totiž s sebou nese prostorové nároky, minimálně 20 m3 a přes 50 m3. To může stavbu domu prodražit zhruba o 300 000 Kč. A pokud se jedná o nový dům okolo 150 m2 podlahové plochy s rozumným standardem energetické náročnosti, je úspora v peletách oproti plynu ani ne 10 000 Kč, počítá Řebíček. Něco jiného však je, pokud dům stojí mimo potrubí a majitel chce automat. To se ale moc často nestává.
