I přesto, že cena pelet mírně roste, je kotel na pelety stále velmi úsporným způsobem vytápění rodinného domu. Moderní automatické kotle navíc jsou navíc i velmi pohodlné, co se týče obsluhy a nabízí dobré možnosti regulace. Jak si vybrat nejvhodnější peletový kotel?
Kotel na dřevo nebo na pelety? Automatický nebo poloautomatický? Investovat raději více anebo ušetřit za levnější variantu? Pokud zvažujete nákup kotle na pelety, podobných otázek, které vás při procesu rozhodování napadnou, bude mnoho. Pokusíme se na ně odpovědět.
Zeptali jsme odborníků, čeho si při výběru kotle na pelety všímat a podle jakých parametrů vybírat. Pokud správně vyberete, budete s kotlem na pelety spokojeni a překvapí vás í poměrně pohodlný provoz a ovládání: „Kotlem na pelety vytápíme dům už dva roky a zatím si nemůžeme stěžovat. K vymetení stačí hodinka jednou za dva týdny a násypka na 180 kilogramů nám vystačí zhruba na týden. Obytnou plochu o 200 metrech čtverečních vytopíme bez problémů a i s modelem jsme zatím spokojeni,“ říká například Ludmila Francová z Prostějovska. Jak tedy postupovat?
ReklamaJak vybrat správný kotel
Pokud se zeptáte odborníka, čím se při výběru kotle na pelety řídit, odpoví vám jednoduše: Zvažte své cenové možnosti a sepište si požadavky, které od zařízení očekáváte. Důkladně si prostudujte technické parametry a výsledek „vypadne“ sám. Nabídky kotlů celé řady výrobců jsou dnes široké a tak stačí jen vybrat produkt splňující definované požadavky. „Kotel není auto, které si můžete před nákupem odzkoušet. Proto je vhodné si u výrobce kotlů vyžádat kontakt na zákazníka, kterého lze navštívit,“ radí při výběru kotle Tomáš Šimek ze společnosti Verner.
Co jsou to PELETY? |
|
Technické možnosti a obslužnost
Je pro vás prioritou automatický kotel, který doma zatopí téměř bez práce? Pak se pečlivě zajímejte o to, jakou obsluhu vámi vybraný model vyžaduje. „I když spousta výrobců používá pro svá zařízení označení „automatický kotel“, jedná se o mylnou informaci, neboť tyto kotle nejsou plně automatické a vyžadují denně, popřípadě obden, obsluhovat,“ uvádí podrobnosti Libor Směja z firmy Esel. Podle něj by se taková zařízení měla podle normy nazývat „kotle se samočinnou dodávkou paliva do hořáku“. Tento typ kotlů většinou vyžaduje obsluhu zhruba jednou za 24 hodin. „Obsluze topení věnuji tak čtvrt až půl hodiny na dosypání paliva, vyčištění a další drobné údržbové práce,“ říká majitel kotle na pelety ze západních Čech. Příkladem těchto poloautomatických kotlů jsou například kotle od výrobců Benekov, Ponast, nebo Licotherm.
Tou pohodlnější variantou jsou skutečně bezúdržbové kotle, kde je potřeba uskladnit cisternu s celoroční zásobou paliva a vynést popel 3-4krát za rok. U těchto zařízení se bez obsluhy obejde dodávání paliva ze skladu do zásobníku, zapálení paliva i čištění spalovací komory. Jedná se tedy o skutečně automatické kotle (například Verner, Guntamic). „Na první pohled jsou plně automatické kotle dražší. Stojí zhruba 300 tisíc ve srovnání s ostatními za 120-140 tisíc. Pokud by ale zákazník zatoužil po příslušenství ke kotli českého výrobce s cílem dostat ho na stupeň automatizace, jako má kotel plně automatizovaný, bude výsledná částka stejná,“ doplňuje Směja.
Cenový přehled vybraných kotlů na pelety:
| Název kotle | Výkon | Orientační cena (včetně DPH) |
|---|---|---|
| KADRIA VARIANT PELLETS 20 | 18 kW | 72 450 Kč |
| PONAST KP 08 – kotel na pelety pro nízkoenergetické domy | 8 kW | cca 104 000 Kč |
| PONAST KP10 – automatický kotel na pelety | 14,9 kW | 89 500 Kč |
| PONAST KP11 – automatický kotel na pelety | 17 kW | 111 000 Kč |
| PONAST KP12 – automatický kotel na pelety | 19 kW | 140 000 Kč |
| PONAST KP21 – automatický kotel na pelety | 29 kW | 123 000 Kč |
| PONAST KP62 – kotel na pelety pro bytové domy a veřejné objekty | 62 kW | 201 000 Kč |
| BENEKOV C 15p – automatický kotel na tuhá paliva | do 14 kW | 96 000 Kč |
| BENEKOV CosmoTHERM U35 – automatický kotel na uhlí a pelety | 10 – 35 kW | 91 500 Kč |
| BENEKOV C 25p – automatický kotel na pelety, ohřev TUV | 25 kW | 109 000 Kč |
| MORETTI Poseidon 1 – interiérový automatický kotel na pelety | 18 kW | 122 600 Kč |
| GUNTAMATIC – BIOSTAR 23 W | 3 – 23 kW | 340 000 Kč |
| GUNTAMATIC – BIOSTAR 12 BOX – Box 8,3 (2,9×1,7m) | 3,3 – 12 kW | 383 000 Kč |
| GUNTAMATIC – BIOSTAR 12 FLEX – plně automatický kotel | 3,3 – 12 kW | 338 000 Kč |
| AGROMECHANIKA – Licotherm AM 15 | 13 kW | 72 000 Kč |
| AGROMECHANIKA – Licotherm AM 24/300l, BIO | 7 – 24 kW | 74 500 Kč |
| VERNER – Kotel A251 s regulací, s násypkou, plně automatický | 7,5 – 25 kW | 128 000 Kč |
| VERNER – Kotel A251 s regulací, s násypkou, Lambda sonda | 7,5 – 25 kW | 151 000 Kč |
| VERNER – Kotel A501 LS – lambda sonda, s regulací, s násypkou | 15 – 48 KW | 179 000 Kč |
| VERNER – Kotel A501 s regulací, s násypkou | 15 – 48 kW | 156 800 Kč |
Zdroj dat: Ceníky dodavatelů, internetové porovnávače zboží
Cena kotlů
Vybírat můžete mezi kotly za 100 tisíc, ale na trhu jsou i trojnásobně dražší. Pořizovací cena ale není všechno, vhodné je zvážit i výši budoucích provozních nákladů. Libor Směja vysvětluje nepsané pravidlo: „Čím dražší kotel si koupíte, tím levnější budete mít provoz.“ Podle něj je rozdíl, který zákazník zaplatí za topnou sezonu, až poloviční. „Můžete se setkat s majitelem českého kotle na pelety, který nadává, protože dá za topnou sezonu 40 tisíc korun s investicí do kotle za 150 tisíc, na druhé straně ale stojí spokojený uživatel kotle s investicí za 300-350 tisíc korun, jehož náklady na topnou sezonu se pohybují okolo 22 tisíc korun. A to už jsou významné rozdíly,“ srovnává Směja.
Rozdíl způsobuje především odlišná spotřeba paliva pro výrobu stejného množství tepla pro dům. Na ceně kotle se také velmi často odráží jeho životnost. U kvalitního kotle (například u rakouských kotlů Guntamatic) výrobce garantuje 40letou životnost, zatímco u levnějších běžných variant se obvykle životnost uvádí okolo 15 let. „Za dobu životnosti dražšího kotle tak zaplatíte tu levnou variantu nejméně dvakrát, ne-li třikrát,“ říká Směja.
A kolik zhruba v kotli na pelety spotřebujete paliva? Stačí mít přehled, jaké jsou tepelné ztráty vašeho domu. „Dům o tepelných ztrátách 20 až 25 kW spotřebuje 5 až 7 tun (palet) za sezonu a cena kvalitních dřevěných pelet se momentálně pohybuje v rozmezí mezi 4 až 6 tisíci korun za tunu,“ říká Petr Cankař z firmy Atmos. Za sezonu tak z peněženky vytáhnete zhruba 20-40 tisíc korun.
Topit pouze peletami nebo i dřevem?
Zvažujete zvolit kotel kombinovaný? V takovém kotli můžete spalovat nejen pelety, ale i dřevo a další suroviny. Takový kotel doporučuje odborník Tomáš Šimek: „Problémem u dřevních pelet je omezený zdroj suroviny a z tohoto důvodu nelze předvídat jejich cenu a vyráběné množství ani v horizontu pěti let, což je z pohledu investice do kotle velice krátká doba. Z tohoto důvodu by měl být automatický kotel připraven i na spalování alternativních pelet, případně obilí a další biomasy.“
– Přečtěte si víc: Jak mít teplo v chalupě, i když uvnitř ve všední den nikdo není
Mezi kombinované modely patří například BI-FIRE nebo GEMINI, kde se kombinuje spalování pelet a dřeva. „Vše je plně automatické. Uživatel například spaluje dřevo, usne a dřevo dohoří. BI-FIRE si průběžně měří teplotu spalin a topené vody, jakmile poklesne teplota vody, začnou automaticky hořet pelety. Ve chvíli, kdy uživatel opět podpálí dřevo, hořák na pelety se automaticky vypne,“ vysvětluje Radek Dušek z firmy DUFA kotle a kamna.
Zvláštní kategorií jsou ještě interiérové kotle, které vypadají jako kamna, dokážou ale vytopit celý dům. Podle Duška jsou vhodné zejména v novostavbách, kde není prostor určený pro kotelnu. Mezi modely této kategorie patří například kotle IRIDE MORETTI, IDROPOINT, EDILKAMIN IDROFLEXA, KLOVER STAR a další.
Toužíte po pohodlí? Ovládat můžete kotel i na dálku!
Je pro vás pohodlí prioritou? Pak se vám určitě zalíbí možnost řídit topný systém elektronickou regulací, která v závislosti na vnitřní a venkovní teplotě a čase zvládne objekt optimálně vytápět. „Taková regulace uspoří bez problémů až 20 % nákladů na vytápění,“ říká Petr Cankař. Otopný systém můžete pohodlně ovládat pomoci mobilního telefonu, a to nejen zapínat a vypínat, ale i získávat důležité informace o celém systému.
Jak skladovat pelety? Po pytlích nebo ve skladu?
Vlastní podstatnou otázkou, o které se s realizační firmou nebojte poradit, jsou i prostorové možnosti pro skladování pelet a jejich dopravování ke kotli. Orientačně je pro každý kW tepelné ztráty budovy potřeba asi 0,9 m3 skladovacího prostoru pro pelety.
Různé typy úpravy kotelny. Foto: Atmos.
Jednou z možností je automatizovaná kotelna, kdy podavače zajišťují přísun paliva podle aktuálního požadavku kotle. Takovou využívá pan Vokurka ze středních Čech. „Pelety mám doma v suterénu, kde mám část upravenou pro skladování pelet – vyspádovanou se žlabem, odkud pelety dopravuje mechanický dopravník,“ vysvětluje „Silo na pelety se jednou až dvakrát za sezonu nechá naplnit peletami z cisterny, stejně jako kdybychom topili topným olejem nebo propan-butanem. Zásobník na pelety by měl být optimálně co nejblíže ke kotli, anebo pokud je silo dále je možné použít pneumatickou dopravu pelet přímo ke kotli,“ vysvětluje Petr Cankař.
Tak vypadá ta pohodlnější možnost, kdy je přísun paliva automatizovaný. Pokud ale prostorové možnosti pro sklad nemáte nebo chcete ušetřit, můžete pelety skladovat v pytlích a manipulovat s nimi ručně. „Většina stávajících majitelů kotlů kupuje pelety v igelitových pytlích po 15 kilogramech vyskládaných na europaletě o váze jedné tuny. Ideální je tedy pokud můžeme pelety do sklepa zavést přímo na paletě nebo je poslat sešupem po pytlích,“ říká Petr Cankař. „Doma máme uskladněno šest tun peletek, které nakupujeme v létě, kdy jsou levnější,“ říká Francová. „Zbytek roku je obsluha bez práce, stačí zkrátka jednou ročně nechat přivézt a je to.“
