fbpx

Partneři sekce

Uhlíková daň: Kolik budou platit domácnosti?0

Uhlíkovou daň připravuje ministerstvo financí delší dobu. Zdanění se v blízké budoucnosti nevyhne uhlí či topným olejům. Bude se týkat i zemního plynu? Má smysl, aby domácnosti a menší firmy připláceli za spalování fosilních paliv? Kolik zaplatí po zavedení daně za vytápění české domácnosti? Zvedne uhlíková daň cenu elektřiny?

Zvykli jsme si na to, že daňové zatížení obyvatel rok co rok roste. Vedle všeobecně známých daní (např. daně z příjmu) se objevují i nové typy daní. V roce 2008 se do našeho „daňového“ slovníku dostal pojem ekologická daň. Ekologická daň ve výsledku zvedla cenu elektřiny a naopak zvýhodnila snížením DPH biomasu. Ekologická daňová reforma má ale jako každá jiná reforma své fáze, a tak se stále častěji v médiích i na odborných fórech začíná skloňovat další pojem – uhlíková daň.

„Zavedení uhlíkové daně výrazně zdraží hnědé uhlí.“

Reklama

Zatímco tzv. ekologická daň je realitou, daň z CO₂ (tzv. uhlíková daň) je ve fázi příprav. Pokud bude v letošním roce dokončen návrh na zavedení uhlíkové daně, je velmi pravděpodobné, že tato daň skutečně zvedne v dohledné budoucnosti cenu fosilních paliv pro koncové zákazníky. Jinými slovy vzroste cena uhlí a topných olejů, plyn by mohl být ušetřen. Nejvyšší emise CO₂ jsou produkovány v domácnostech při spalování hnědého uhlí, tady může dojít k radikálnímu nárůstu ceny. Proč je na obzoru další zdražování?

Ceny energie

Spočtěte si cenu elektřiny

– Kalkulačka cen tepla

– Dotace na výměnu kotlů

 

Co znamená pojem „uhlíková daň“?

V obecné rovině je to ekonomický nástroj k omezení emisí CO. Uhlíková daň zatíží energetické produkty – paliva, a to podle množství emisí CO₂ (tzv. emisní složka) uvolněných při spalování paliva. Druhou složkou daně z CO₂ má být tzv. energetická složka, která odpovídá množství energie uloženém v příslušném palivu (podrobněji o dani z CO₂ pojednává článek Zdraží daň z CO₂ elektřinu?).

Návrh připravovaný ministerstvem financí bude mít dopad zejména na cenu uhlí a topných olejů, tedy fosilních paliv s vysokým zatížením emisemi. Zemnímu plynu, oblíbenému palivu v českých domácnostech, by se daň zatím mohla vyhnout, i když rovněž patří mezi fosilní paliva. Tuna emisí CO₂ bude pravděpodobně odpovídat minimálně 500 korunám (20 Eur) a měla by být zahrnuta přímo v ceně paliva. Stanovena by měla být i cena maximální, o té prozatím zainteresované úřady mlčí.

Efekt uhlíkové daně

Uhlíkovou daň lze vnímat různým způsobem. Pojí se v ní aspekt ekologický, energetický a samozřejmě finanční. Že bude uhlíková daň finančním přínosem pro státní rozpočet a naopak že zatíží domácnosti, které pro vytápění využívají uhlí, popř. topné oleje, je nasnadě. Přestože dopad na cenu elektřiny bude minimální, i tady se nevyhneme zdražení (předpokládaných 0,15 Eur za GJ pro vytápění). Vedle zdražování znějí výroky upozorňující na to, že cena paliv by měla v době narušení ekosystémů naší planety každému zákazníkovi dávat informaci o tom, nakolik se příslušné palivo podílí na jejich destrukci, jako odtržené od každodenní reality.

Co ale dnes vnímáme jako prázdné fráze, se může stát generacím, které budou muset založit svou existenci na odkazu dnešního člověka, neúprosnou realitou. Úspory energie a snížení emisí CO₂ jsou skutečné problémy současného civilizovaného světa. V českých podmínkách je zřejmě nejméně přijatelná myšlenka, že by cestou ze začarovaného „uhlíkového“ kruhu mohla být energie získaná z jádra. Tuzemská energetika ale nemá podle všeho jinou možnost, zatím musíme počítat s kontroverzními jadernými elektrárnami i „špinavým“ hnědým uhlím.

 

Efekt uhlíkové daně

Ekologický
  • snížení emisí CO₂ a úspora energie (předpoklad)
  • osvěta (informace o kvalitě paliva s ohledem na zatížení životního prostředí)

Energetický

  • podpora tradičního šetrného paliva plynu (v případě, že nedojde prozatím ke zdanění)
  • zanedbatelný vliv na dominantní postavení uhlí v české energetice

Ekonomický

  • finanční přínos pro státní rozpočet (až 5 miliard korun)
  • nárůst nákladů na vytápění (cca 3000 korun ročně)

 

Termín zavedení daně je nejistý

Původně plánované zavedení daně k 1. lednu 2013 bude zřejmě odloženo, ale již rok 2014 připadá v úvahu. Nutno podotknout, že celý proces by bylo možné s posvěcením Evropy i světové „zelené ekonomiky“ odsunout a využít sedmiletého odkladu při zavádění tohoto ekonomického nástroje. V rozhodnutí, proč Česká republika nevyužije plně časového intervalu a uhlíkovou daň neodloží, hraje zřejmě roli zejména přínos pro státní pokladnu. Nejčastěji je se zavedením uhlíkové daně očekáván přínos do rozpočtu ve výši pěti miliard korun, z něhož většinu tvoří podíl na zdanění uhlí.

Pokud by se proces zavádění uhlíkové daně prodloužil, je to možné jen v omezeném časovém úseku. Přechodné období vyprší 1. ledna 2021, kdy by uhlíková daň měla být součástí daňového systému členských zemí Evropské unie. Všechna opatření, která provázejí zavedení uhlíkové daně, jsou součástí plánu rozvoje evropské energetiky do roku 2050, který přijala Evropská komise na sklonu loňského roku (Problematice budoucnosti energetiky v Evropě je věnován článek Kam směřuje evropská energetika?).

 

Ekologická daňová reforma

Daňová ekologická reforma – přehled
  • ekologická daň, 2008 (elektřina, uhlí)
  • daňové zatížení nafty a benzínu, 2010 (podíl biosložky v pohonných hmotách)
  • uhlíková daň pro domácnosti a malé firmy, 2014(?)
  • povinný výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, od 2005
  • systém emisních povolenek pro velké firmy, od 2005

Boxík 2: Ekologická daňová reforma

Koho se uhlíková daň dotkne?

Zatímco tzv. ekologická daň se dotkla velké části českých domácností, uhlíková daň prozatím postihne domácnosti či malé firmy, které spalují uhlí nebo topné oleje. Jestliže tuna emisí CO₂ bude odpovídat zmíněné pětisetkoruně, hnědé uhlí, při jehož spálení vzniknou přibližně tři tuny skleníkového plynu, bude zdraženo nejvíce. Na metrák hnědého uhlí připadne uhlíková daň zhruba ve výši 50 korun. U běžných domácností kotle na uhlí spotřebovávají 50 až 60 metráků za topnou sezónu (modernější kotle mají samozřejmě spotřebu nižší) a může to být i více (podle kvality paliva). Za topnou sezónu by tedy kvůli uhlíkové dani zaplatila domácnost zhruba o 3000 korun více.

Daň se nebude vztahovat na elektrárny, teplárny a velké firmy, které jsou zapojeny do obchodování s emisními povolenkami a jejich podíl na emisích CO₂ je finančně řešen touto cestou. Problematiku emisních povolenek najdete zpracovanou např. zde. Rovněž není uhlíková daň určená domácnostem, které pro vytápění využívají obnovitelné zdroje energie.

Vedle uhlí a topných olejů nelze opomenout ani emise z dalšího zdroje tepla – zemního plynu. „Uhlíkové“ zdanění zemního plynu se neočekává, i když jednání nejsou u konce. Hlavním důvodem, proč by se daň ceny plynu neměla zatím dotknout, je ekologická šetrnost tohoto fosilního paliva. Pro spotřebitele uhlí a topných olejů by ale zdanění plynu znamenalo citelnou finanční úlevu. Rozdíl mezi zvýšením nákladů na vytápění by mohl být podle odborníků až trojnásobný (při zdanění zemního plynu by domácnosti zaplatili ročně přibližně o 1000 korun víc, v opačném případě se může jednat o výše uvedenou částku 3000 korun).

Změní uhlíková daň přístup domácností?

Vzhledem k tomu, že pokud jde o domácnosti, je typickým příkladem spotřebitele, který využívá uhlí či topné oleje, ten, kdo žije na venkově, zřejmě nemá dostatek financí, aby rekonstruoval svůj starý neúsporný dům, žije možná v oblasti, kde je uhlí dobře dostupné, plynofikace skončila v sousední vsi… Můžeme si dosadit několik vzorových variant, ale stěží bychom našli domy, pro které by zdanění uhlí znamenalo, že spustí nákladnou rekonstrukci a nahradí kamna na uhlí ekologickým zdrojem tepla, jako je moderní plynový kotel, kotel na biomasu či tepelné čerpadlo.

Uhlíková daň je jistě jako každé jiné zdanění finanční nástroj, který má v balíčku ekologických reformních opatření své místo, ale jeho skutečný vliv na životní prostředí ukáže až budoucnost. Někteří odborníci už dnes připravovaný návrh kritizují a na jejich straně stojí i pověstný selský rozum, který říká, že majitelé kotlů na uhlí nebudou mít důvod ho vyměnit dříve, než se jim takový způsob vytápění prodraží natolik, že budou muset do modernizace vytápění investovat, aby zachránili stávající rodinný rozpočet bez ohledu na kvalitu života budoucích generací.

Na která jiné možnosti upozorňují skeptici? Řada odborníků vidí velké rezervy především v opatřeních, která pomáhají snížit obsah skleníkových plynů v atmosféře díky úspoře energie, a tedy např. snižováním tepelných ztrát budov. Prostředky poskytují dotační programy (zateplení objektů, výměna neekologických kotlů apod.), tak jak to donedávna nabízel program Zelená úsporám. Zásadním krokem pro budoucnost může být i výraznější podpora výstavby nízkoenergetických a pasivních domů např. vhodnou kombinací daňových úlev a finanční podpory nejen na úrovni státu, ale i jednotlivých regionů, popř. měst.

Autor: Jana Poncarová