Miscanthus: energetický zázrak? Proč máme topit biomasou?0

Miscanthus, známý také jako ozdobnice čínská, je některými odborníky označován za nejekonomičtější plodinu, kterou lze pěstovat ve střední Evropě, a za energetickou rostlinu budoucnosti. Je takové označení oprávněně? Jaká je výhřevnost ozdobnice? Vyplatí se vůbec topit biomasou?

Biomasa patří k obnovitelným zdrojům energie, jejichž využívání má přispět ke snížení emisí skleníkových plynů. Pod tajemný pojem biomasa je možné zahrnout velké množství energetických zdrojů. V zásadě jsou využívány dvě základní kategorie: biomasa pocházející z odpadů (například ze zemědělské, potravinářské a lesní výroby) a biomasa cíleně pěstovaná (energetické rostliny).

„Vytápění rostlinnou biomasou – například ozdobnicí – patří zatím k těm nejlevnějším zdrojům tepla, nepříznivá ekonomická situace však může biomasu podražit.“

V českých podmínkách jsou pro energetické účely záměrně pěstovány například vrby, topoly, různé obiloviny, konopí seté, šťovík, řepka olejka nebo brambory. K méně známým, ale energeticky velmi perspektivním plodinám, patří Miscanthus neboli ozdobnice čínská, která je také známá jako sloní tráva.

Miscanthus neboli ozdobnice čínská

Ozdobnice čínská je vysoká vytrvalá tráva, jejímž domovem je Afrika a jižní Asie. Přes svůj původ je tato plodina schopna růst i v chladnějších státech Evropy. Miscanthus je kromě kukuřice jediná plodina typu C4, která je schopna přežít v chladnějším podnebí. Rostliny s cyklem C4 jsou charakteristické tím, že dokáží optimálně využívat vodu, živiny a světlo na asimilaci. Ozdobnici je možné pěstovat na méně kvalitních půdách. Jako vytrvalá rostlina by měla na jednom stanovišti setrvat 10 – 15 let.

Miscanthus dorůstá po třech letech života do výšky 3 – 4 metrů

Sklizeň ozdobnice pro energetické účely se provádí před začátkem jara, nejlépe v období únor – březen. Tyto měsíce jsou vhodné proto, že v tomto čase není potřeba sklizenou rostlinu dosoušet.

Kromě energetických účelů, lze ozdobnici díky vysokému obsahu celulózy používat také při výrobě buničiny nebo na stavební materiál (dřevovláknité desky, rohože) a snadno likvidovatelné obaly.

Výhřevnost ozdobnice je vysoká

Stonek ozdobnice po třech letech života dorůstá asi do výšky tří až čtyř metrů. Právě v této době se vyplatí rostlinu sklízet. Miscanthus se nejčastěji zpracovává do pelet, briket nebo slisovaných balíků.

Výhřevnost biomasy je ovlivňována obsahem vody. Při 5% podílu vlhkosti má ozdobnice čínská výhřevnost asi 17 MJ na kilogram. Na českých polích je však možné spíše vidět žlutou záplavu řepky olejky. Sláma řepky olejky má při stejné vlhkosti výhřevnost 15 MJ/kg a konopí seté společně s obilnou slámou 15,5 MJ/kg.

Z ozdobnice lze získat vysoký podíl energie

Při pěstování biomasy pro energetické účely je důležité porovnání vstupních energetických nákladů a získané energie. Podle některých odborníků je ozdobnice čínská nejekonomičtější plodinou v poměru vložené a získané energie, kterou je možné pěstovat ve střední Evropě.

V českých podmínkách si jeden hektar, na němž Miscanthus pěstujeme, vyžádá 9,2 MJ vstupní energie. Po dvou až třech letech je z tohoto hektaru možné sklidit přibližně 18 tun ozdobnice a získat tak 306 000 MJ energie. Srovnání s ostatními energetickými rostlinami ukazuje následující tabulka:

Zdroj: http://www.energetickeplodiny.cz

Vyplatí se pěstovat ozdobnici?

Miscanthus není v českých podmínkách tolik známý a rozšířený jako jiné energetické rostliny, například zmiňovaná řepka olejka. Výnosnost pěstování ozdobnice pro energetické účely si můžeme ukázat na krátkém příkladu zjednodušeného ekonomického cyklu (viz tabulka), kdy je ozdobnice pěstována na jednom hektaru půdy. Vysazován je 1 rhizom (kořenový oddenek ozdobnice) na jeden m2. Rostlina je pěstována po dobu 15 let a sklízena je jednou za tři roky.

Zdroj: Alternativní energie, 3/2009

Průměrný výnos biomasy Miscanthu je 18 – 20 tun suché hmoty na jeden hektar. Budeme-li počítat se ziskem 18 tun na hektar, po pěti sklizních získáme 90 tun biomasy. Na 18 tunách suché biomasy lze při přímém prodeji vydělat 30 000 Kč. Po pěti sklizních (patnácti letech) získáme prodejem biomasy 150 000 Kč.

Kořenový oddenek (tzv. rhizom) ozdobnice čínské

Kolik stojí rostlinné pelety?

Vyplatí se ale topit rostlinou biomasou? K tomu, abyste mohli efektivně biomasu spalovat a vytápět dům, je potřeba vlastnit ten správný kotel. Investice se zde pohybuje v řádech desítek tisíc korun. Za kvalitnější automatické kotle na pelety zaplatíte mezi 90 – 110 000 Kč. Výhodou je však nízká cena rostlinných pelet a jejich vysoká výhřevnost (ta je závislá na jejich kvalitě). Kotel na rostlinné pelety má výhřevnost až kolem 90 %.

Pro efektivní spalování biomasy je potřeba vlastnit ten správný kotel

Rostlinné pelety patří společně se dřevem, obilím a štěpkou k nejlevnějším zdrojům tepla. Pokud budete rodinný dům se spotřebou 80 GJ tepla ročně vytápět zemním plynem, zaplatíte ročně kolem 36 000 Kč. Za rostlinné pelety utratíte o více jak polovinu méně, přibližně 15 500 Kč. Nejlevnějším zdroje tepla však stále zůstává dřevo.

Graf: Náklady na vytápění průměrného rodinného domu (80 GJ)

Tip: porovnat náklady na vytápění různými palivy můžete na stránkách TZB-info

Odpad, který vzniká spálením pelet, tvoří asi 3 % objemu paliva a vzhledem k tomu, že je ekologický, lze ho bez problémů zlikvidovat. Zemědělci ho mohou použít například jako hnojivo. Jednou z nevýhod topení biomasou je její kolísavá cena. Řešením ale může být pořízení vlastního peletovače, který vyrobí ze zbytků dřeva nebo slámy pelety. Tyto stroje jsou ale bohužel drahé a ne každý má možnost vyrábět vlastní pelety.

Autor: Redakce Nazeleno.cz

Více článků od autora