fbpx

Výhody a nevýhody staveb z masivního dřeva0

Dřevostavby z masivního dřeva mají pro mnoho lidí své kouzlo. Zvláště sruby jsou ale vhodné jen do přírodního prostředí. Cena dřevostaveb z masivního dřeva bývá vyšší ve srovnání s běžnými montovanými domy o něco vyšší. Jsou to ale docela přírodní stavby s dlouhou životností.

Léty prověřená konstrukce srubů nachází uplatnění i dnes. Foto Pixabay.com

Hlavní výhodou dřevostaveb z masivního dřeva je příznivé vnitřní mikroklima a přirozená vlhkost vzduchu, která eliminuje šíření škodlivých bakterií a virů. Nejsou zde žádná lepidla ani OSB desky, který by mohly do vnitřního vzduchu uvolňovat nějaké škodlivé látky. Další výhodou je rychlost výstavby. Dobře sehraný tým stavitelů postaví srub poměrně rychle, roubenky se většinou staví ve výrobně a na místo se pak označené trámy převezou a sestaví.

Sruby ani roubenky nejsou příliš levné. Zato jde o stavby s dlouhou životností a příznivým vnitřním mikroklimatem.

Ačkoli by se mohl zdát opak, nejde o nikterak levné domy. Zato nabízí dlouhou životnost a minimální nároky na údržbu, která se většinou omezuje na nátěr jednou za několik let. „Cena domu srubové konstrukce je dána použitým materiálem. Při použití kvalitních materiálů, jako je severská borovice, či cedr, jsou tyto stavby cenově již podstatně náročnější. Dnes do tohoto segmentu vstupují i lepené materiály, které rovněž nejsou nejlevnější. Pokud se použijí domácí zdroje bez předchozího zpracování, je možné i srubovou stavbu pořídit za dobrou cenu, většinou je ale tomu na úkor kvality,“ říká Milan Schmiedt z firmy MS Haus, která se zabývá výstavbou dřevostaveb.

Reklama

Srubům sluší les

Srub tak, jak ho běžně známe, se staví z navrstveného dřeva, které se spojuje a vytváří srubovou konstrukci. Sruby se staví ručně za pomocí motorové pily a jeřábu, kdy se kladou na sebe jednotlivé kmeny zbavené kůry. Dřívější spáry mezi dřevem, které se plnily přírodními izolanty jako například mechem, se dnes již neponechávají a sruby jsou neprůvzdušné.

Srubu to nejvíce sluší v přírodním prostředí. V příměstské sídelní kaši by nevypadal dobře. Foto Pixabay.com

Drobnou komplikací je sedání stavby. Stěny po postavení hrubé stavby srubu sedají zhruba o 5–8 cm na jeden metr výšky. Stavbu srubu je proto nutné nechat nějaký čas – obvykle půl roku – pracovat. Hrubá stavba srubu by měla také vymrznout, aby se dřevo rovnoměrně a pozvolna vysušilo, bez zbytečných tepelných šoků způsobených topením.

Po dokončení stavby srubu je nutné počítat se sesedáním stavby. Týká se to hlavně nábytku zavěšeného na stěnách a příček. Foto Pixabay.com

Vzhledem k sesedání celé stavby musí být všechny vnitřní konstrukce srubu oddilatovány. Jde zejména o příčky, podhledy, okna, dveře, kanalizační potrubí a komín. S postupným sedáním stěn je také nutné počítat třeba při zavěšování kuchyňské linky. Jakmile ale stavba „sedne“ stěny se dál už zpravidla nehýbou. V takové fázi je už možné všechny případné praskliny a defekty opravit.

Srub se také nehodí do každé lokality. Své místo má hlavně v blízkosti lesů, na lesních samotách a tam, kde je dřevo tradičním stavebním materiálem.

Prefabrikované roubenky

Na rozdíl od srubů se roubené domy staví z hranolů, které jsou v rozích spojené na rybinu (spoje z lichoběžníkových segmentů). Stěna roubenky je rovná a na rozdíl od srubu působí méně syrově. Díky tomu roubenka lépe zapadne do většího množství lokalit. Nejlépe je však tomuto domu v tradičních oblastech – například na horách.

Roubenky často vyházejí z tvarů tradičních roubených domů. Tradiční roubenky mohou být i několik set let staré. Zdroj: Pixabay.com

Ačkoli je možné roubenku stavět přímo na staveništi, nejčastěji se dnes roubené domy staví předem ve výrobním závodě, a na místě se jen kompletují. V továrně nejde samozřejmě o „výstavbu“ jako takovou, ale pouze o přípravu hranolů, jejich spojů a prostupů. Na roubenky se také většinou používá už vysušené a předem připravené dřevo. Díky tomu stavba tolik nesesedá, pouze jen o několik málo centimetrů.

Nízkoenergetické domy

Domy z masivního dřeva je možné realizovat v nízkoenergetickém standardu. Masivní dřevo funguje jako tepelný izolant, má ale také dobré tepelně akumulační vlastnosti. Teplota v těchto domech proto tolik nekolísá, jako v montovaných dřevostavbách. U roubenek se někdy stěny z masivního dřeva zdvojují a mezi ně je pak vložená tepelná izolace.

Sruby dosahují nízkoenergetického standardu trochu hůře. Většinou se používají klády širšího průřezu, jejichž spáry se precizně vyplňují tepelnou izolací. Pro zlepšení tepelně-izolačních vlastností stěn se někdy nepoužívá kulatina, ale takzvané prizmy – klády opravované ze dvou stran (vrchní a spodní). Takto se sruby staví hlavně ve Skandinávii.

Autor: Jan Pergl

Autor se zabývá hlavně stavebnictvím a moderními technologiemi