Detaily rozhodně nepodceňujte
Krásné a úsporné – jde to dohromady?
Čím menší členění okna, tím méně netěsných spár a tepelných mostů. Na rozdíl od minulosti se dnes vyrábějí větší okenní křídla s populárními dělícími mřížkami mezi skly namísto masivních sloupků a příčlí. I mřížky, zejména ty hliníkové, však snižují tepelný odpor okna. Byť se jedná o poměrně malou hodnotu, v honbě za energetickou šetrností se i zde nabízejí alternativy. Místo kovové příčky lze zvolit elegantní výbrus. Jedná se o dekorativní drážku vybroušenou přímo skla, která navíc může mít různý profil, tvar i barvu. Výbrus se provádí z vnitřní strany dvojskla, takže se nemá šanci zanést nečistotami a mezi zprofanovaným zlatým a bílým mřížkováním vypadá neotřele.
Vlastnosti okna jsou závislé především na použitém rámu. Ten je po celém obvodu v kontaktu se zbytkem stavby a je to on, který zprostředkovává větrání, manipulaci s oknem i bezpečnost. Tepelně technické vlastnosti, ekonomičnost i ekologie rámu se odvíjejí od použitého materiálu. Problematika dřevěných, plastových a dalších oken vydá na samostatný článek a my se k ní vrátíme v některém z příštích dílů. Nehledě na materiálový druh, všechna okna by měla být vybavena kvalitním kováním s fixačními body maximálně po 80 cm.
Jelikož jsou moderní okna vzduchotěsná, důležitá je mikroventilace – to je zvláštní poloha ovládací kliky, při kterém se spára mezi křídlem a rámem o několik milimetrů povolí a umožní přístup vzduchu. Ačkoliv mikroventilování nenahradí pořádné vyvětrání několikrát denně, umožní přísun čerstvého vzduchu a zejména únik vodních par směrem ven. V době kontaktních, neprůvzdušných izolací obvodových konstrukcí se tím výrazně přispívá k udržení zdravého klimatu v místnosti a mimo jiné také k omezení výskytu plísní apod.
Osadit nebo zabít
Sebekvalitnější okno v ceně desítek tisíc korun lze pohřbít neodbornou montáží. Uchytit kovovými kotvami a spáry po obvodu vyplnit polyuretanovou pěnou – zní to jednoduše, nicméně v praxi zde lze nadělat nejvíc škody. Okno by vždy mělo být osazeno v úrovni izolace obvodových stěn, tj. co nejblíže venkovní hraně ostění. Pokud je například dům opláštěn polystyrenem, okno by ideálně mělo být osazeno v jeho úrovni. Slouží k tomu speciální systémové kotvy, které jsou i s odbornou montáží sice dražší, ale pouze tak lze nejefektivněji zabránit tepelným mostům. Při jejich výskytu často promrzá ostění kolem okna, kde v zimních měsících následně kondenzuje voda a s oblibou se tvoří plísně.
08.jpg, 09.jpg, 10.jpg
Tomu lze dále zabránit například instalováním rozšiřujících profilů, jež rozšíří rám okna, a ten lze zvenčí zateplit dodatečným polystyrenem nebo minerální plstí. Vše ale závisí na individuálním řešení ostění a montážních zkušenostech dodavatelské firmy. Je dobré mít na paměti, že dokonalou reklamou nejsou barevné letáky proklamující nízké ceny a číselné hodnoty nejasných parametrů okna, ale reference dřívějších spokojených zákazníků. Pokud máte jakékoliv pochybnosti o kvalitě a odbornosti prací, obraťte se na jinou firmu, okna za to stojí.
Okenní minislovníkDvojité okno – Okno se dvěmi oddělenými křídly s jednoduchým zasklením používané v minulosti a dnes u rekonstrukcí historických objektů. Někdy také nazývané kastlové. Nejhorší varianta z tepelně technického hlediska. Zdvojené okno – Typické pro panelové domy. Dvě okenní křídla sešroubovaná v jeden celek, což mimo jiné vedlo ke složitější údržbě (bylo nutné okno rozmontovat a vyčistit i vnitřní stranu skel). Okno s izolačním dvojsklem/trojsklem – Současné řešení, které dosud nejlépe izoluje. Skla jsou po obvodu oddělena distančním rámečkěm, prostor mezi nimi vyplněn vzácným plynem (argon, krypton nebo xenon) s případným použitím reflexní fólie. Sloupek, příčel – Dělí okno vertikálně (sloupek) nebo horizontálně (příčel) na více částí. Dnes se více používá pouze dekorační dělení pomocí mřížek nebo výbrusu uvnitř izolačních dvojskel.
|
