fbpx

Víc spaloven, pořádně třídit a odpad vozit třeba vlakem. To je v Česku zatím sen0

Jak je na tom Česká republika ve zpracování odpadu? Oproti jiným zemím v Evropě špatně. Co s tím? Hlavně neskládkovat.

Hromada odpadků, ploty a desítky ptáků. To je typický obrázek skládky, kterých můžete v Česku vidět stovky. V Dánsku, Německu nebo Rakousku je neuvidíte? Proč? Protože jsme pozadu. Máme málo spaloven a neumíme třídit.   

České domácnosti produkují tuny odpadů. Co s ním? Skládkování jistě není ideální, ale spalovny si také najdou řadu odpůrců. O tom, proč je spalování odpadů správné, hovořili odborníci na říjnové konferenci Spalovny a energetické využití komunálního odpadu. Akci uspořádal B.I.D. Services.

Reklama

„Jogurtové kelímky nevymývám. Hodím je do směsného odpadu a pak z toho vyrábíme teplo.“

Spalovny jsou v Česku jen tři. To je málo

My Češi rádi skládkujeme, ostatní státy umí nejen lépe předcházet vzniku odpadu, ale také jsou lepší v recyklaci a spalování. V tom je slabina naší země. Spalovny jsou v Česku jen tři. V Praze, v Liberci a v Brně. Přitom odborná studie, kterou si nechalo vypracovat Ministerstvo průmyslu a obchodu říká, že by na našem území mohlo být deset až patnáct spaloven.


Češi mají skládek zbytečně moc, tvrdí odborníci i Unie. Foto: Thinkstock.com

„Oproti Německu, Rakousku nebo Dánsku jsme pozadu. Jsou pokročilejší v třídění odpadu a odpad energeticky využívají. My vyhazujeme na skládky drtivé množství odpadu, které nevyhovuje evropským směrnicím,“ říká k problematice Ivo Hlaváč z Ministerstva životního prostředí ČR.

Co se týká hodnocení odpadového hospodářství, je ČR podle Evropské unie na 16.-17. místě spolu s Polskem. Není náhodou, že v zemích, které jsou na předních místech žebříčku, platí zákaz skládkování. U našich sousedů v Polsku a na Slovensku platí jistá omezení, u nás ne. 

Požadavky Unie nesplníme

Martin Hájek z Teplárenského sdružení ČR uvádí, že instalovaná kapacita spaloven u nás je 630 tisíc tun, ale požadavky Unie na množství směsného odpadu, které máme odklonit od skládkování, v letech 2013 (1 828 000 tun)  a 2020 ( 2 850 000 tun) určitě nesplníme. Včetně objemného odpadu je sice potenciál 3,3 milionu tun, ale spaloven je málo.

Podle odhadů by stavba 11 spaloven, které by tento cíl splnily, vyšla na zhruba 48 miliard korun. Ale nejde jen o peníze, ale i o odpor veřejnosti. “Projekt každé spalovny, obzvláště tady v Čechách, je kontroverzní,“ myslí si Jiří Holoubek z Plzeňské teplárenské.

Spalovna v Malešicích? Není to jen kotel a komín

Jak vlastně taková spalovna funguje? Rozhodnutí postavit spalovnu v pražských Malešicích (a nahradit tu ve Vysočanech) padlo již v roce 1986. V roce 1998 zařízení začalo běžet. Od té doby bylo nutné provoz několikrát vylepšit a upravit tak, aby odpovídal nárokům na ochranu životního prostředí. Odpad z celé Prahy pak dodá teplo a energii pro 17 tisíc domácností.

Kam s odpadem?

  • Přírodní hnojiva nejsou jen na kompostu

  • Bioodpad: Kam s ním?

  • Nenechte si odtéct výživu pro rostliny kanálem a využívejte dešťovou vodu

  • Vadí vám plná popelnice? Pořiďte si drtič kuchyňského odpadu

  • Diskety, kazety, cédéčka… Kam je vyhodit?

„Představoval jsem si to jako pouhý kotel a komín,“ vzpomíná Vladimír Dragan z pražského magistrátu na svoji návštěvu spalovny. „Ale tak to není, je to chemická továrna, která musí splňovat přísné předpisy,“ dodává.

Scénář zpracování odpadu je jasný: odpad přivézt, zvážit, objemné odpadky nadrtit. Spalovna si poradí s odpadky o rozměrech maximálně 60 x 60 centimetrů. Dá se ale spálit i větší kus, jak s nadsázkou dodává Bláha: „Rekord byl, že jsme tam měli půlku karoserie malého fiatu, ale to už je dávno.“

Odpad přiváží popeláři ve dvou denních špičkách a pouze v pracovní dny, pro víkendy je třeba zásobník – spalovna totiž pracuje pořád. “Kdo háže papírové obaly od vajíček do tříděného odpadu, dělá špatně,“ radí Bláha praktický příklad, jak se chovat „zeleně“. Další chybou je, že lidé vymývají třeba kelímky od jogurtu. „Já je nevymývám. Potřebujete detergenty a teplou vodu, takže životnímu prostředí uděláte hůř. Já je hodím do směsného odpadu a pak z toho vyrábíme teplo,“ uzavírá Bláha.

Čím vozit odpadky? Kamionem nebo vlakem?

Zajímavá je polemika, zda vozit odpad náklaďákem nebo použít jiný způsob dopravy. Martin Plšek ze společnosti Purum vysvětluje, že popelářské vozy mohou z důvodu efektivity jet rychlostí maximálně 30 km/h. V jiných zemích se běžně používá železnice, v ČR však nejsou všechny spalovny vybaveny železniční vlečkou. „Před revolucí byly koleje všude, potom se někde zrušily a dnes se někteří tlučou do hlavy,“ řekl k současnému stavu Plšek. Kombinovanou dopravu pak lze uplatnit na různé druhy odpadů.

Železnice se pak netýká ani omezení jízd o víkendu, a může proto spalovnu zásobovat v podstatě nepřetržitě. „Ceny pohonných hmot stoupají, zvyšují se mýta, automobily kladou nároky na infrastrukturu, obce se bouří… To všechno u železnice odpadá,“ říká Petr Valach z Innofreight Speditions GmbH, která je výhradním nositelem technologie a know-how kontejnerové a vykládkové technologie.

„Základní předpoklad je, že cena musí být nižší než při přepravě po silnici, jinak by s námi nikdo nejezdil. Jinde už to funguje,“ prohlásil Valach a dodal, že v ČR se takto vozí do Plzeňské teplárenské. Je potřeba mít železniční vlečku, pokud by se muselo investovat do jejího vybudování, nemusí se vše vyplatit.

Autor: Redakce Nazeleno.cz