Elektřiny vyrobené ve větrných elektrárnách celosvětově přibývá. Jak jsme na tom ale s větrnými elektrárnami v České republice? Kolik elektřiny z větru vyrábíme?
Využívání větrné energie nejen v Evropě, ale i ve světovém měřítku roste a co víc, dynamický je i trend meziročních přírůstků instalovaných výkonů větrných elektráren, zejména v regionu Severní Ameriky a Asie. Podle posledních údajů světové asociace větrné energetiky (WWEA) k 30. červnu 2010 jsou světovou jedničkou v instalované kapacitě větrných elektráren USA, v první pětce světového pořadí již figurují i Čína a Indie. Evropské „větrné lize“ nadále podle údajů evropské asociace větrné energetiky (EWEA) vévodí Německo před Španělskem.
Reklama„Během 6 měsíců zvýšila Čína instalovaný výkon větrných elektráren o 30 %.“
O dynamice růstu tohoto oboru v jednotlivých zemích vypovídají i přírůstky instalované kapacity větrných elektráren za první pololetí roku 2010. V tomto ukazateli suverénně převyšuje všechny ostatní země Čína s netušeným potenciálem přírodních podmínek, financí i schopností zavádět nové technologie a výroby bez velkých ohledů na původnost řešení, která během šesti měsíců zvýšila instalovaný výkon na větrných elektrárnách z 26 000 MW o 30 % (+ 7 800 MW nově instalovaného výkonu). Při udržení této dynamiky je možné očekávat, že se tato země ještě letos stane světovou jedničkou ve využívání větrné energie.
Větrná energie na Nazeleno |
– Větrné elektrárny v ČR zažívají boom– Největší větrná farma na světě je v USA– Malá větrná elektrárna. Vyplatí se?– Alternativní energie roste, ne z větru– Větrné elektrárny a veřejné mínění |
Evropskou špičku tvoří již 8 let SRN a Španělsko, jejichž letošní pololetní přírůstky jsou však nižší než 3 %. Částečně jde o vyčerpání přijatelného potenciálu krajiny, chystají se však velké projekty offshore instalací na mořských mělčinách, a to i ve vzdálenosti desítek kilometrů od pobřeží, zejména ve vodách Baltu a Severního moře u Německa, Velké Británie a Dánska. Právě dánský přírůstek je v posledních letech tvořen jen větrnými elektrárnami na mořských lokalitách, kde je dosahováno více než 40% využití instalované kapacity (kapacitního faktoru).
Větrné elektrárny: Nejdynamičtější obor energetiky
V celosvětovém měřítku přibylo během prvního pololetí letošního roku 16 000 MW výkonu větrných elektráren a celosvětová instalovaná kapacita dosáhla 175 000 MW a WWEA odhaduje, že do konce roku překročí hranici 200 000 MW. Větrná energetika je v Evropě nejdynamičtěji se rozvíjejícím oborem energetiky. Přírůstek instalované kapacity větrných elektráren během roku 2008 v Evropě převýšil přírůstek kapacit ostatních zdrojů energie. Během roku 2008 přibylo 8 484 MW výkonu na větrných elektrárnách, na dalších místech zůstaly zdroje na plyn (6 932 MW), fotovoltaika (4 200 MW), zdroje na topné oleje (2 495 MW), uhlí (762 MW), hydroelektrárny (473 MW), zdroje využívající biomasu (296 MW), geotermální zdroje a spalování odpadů 149 MW a jádro skončilo poslední s přírůstkem 60 MW instalovaného výkonu. Vítr se na nových kapacitách podílí 29 % a na energetické spotřebě v zemích EU již překonal 4 %.
Větrných megawattů přibývá po celém světě
Průmysl, související s výrobou větrných elektráren prakticky nezaznamenal dopady světové hospodářské krize. V Dánsku a v Německu nabízí tento obor desetitisíce pracovních míst. V Dánsku kupovali v uplynulých letech výrobci větrných elektráren rozlehlé areály loděnic s velkými halami, které neměly zakázky, a využili je pro výrobu tubusů a listů rotorů pro větrné elektrárny. Výhodná poloha těchto hal na mořském pobřeží je výhodná i pro export těchto nejobjemnějších komponentů větrných elektráren k zákazníkům v Asii a Americe loděmi. S výrobou expandovali i do dalších zemí. Listy například vyrábějí i v Polsku.
Větrné elektrárny a situace v ČR
V letech 2007 až 2008 přibylo v Česku skoro 100 MW instalovaného výkonu větrných elektráren. Byly to pro obor větrné energetiky v ČR doposud nejúspěšnější roky. Rekordní byl z tohoto pohledu rok 2007, kdy byl v Krušných horách postaven náš zatím (a asi ještě dlouho) největší větrný park Kryštofovy Hamry s 21 elektrárnami Enercon s celkovým výkonem 42 MW. Rok 2008 zůstal pak ve stínu roku 2007; investorům se podařilo postavit na devíti lokalitách jen 20 elektráren s celkovým instalovaným výkonem 33,3 MW. Do konce roku 2009 tím dosáhl celkový výkon větrných elektráren v ČR 191 MW.
Nejvíce MW ve větrných elektrárnách je v USA
Letos zatím přibylo na 4 lokalitách 9 větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 18,6 MW, do konce roku možná ještě přibudou dvě 2 MW elektrárny. Česko tak překonalo hranici 200 MW instalovaného výkonu, v „evropské lize“ však bezpochyby opět poklesne o několik příček ke dnu, protože ještě před rokem s námi porovnatelné země vykáží koncem roku bezpochyby vyšší dynamiku růstu.
Co brání rozvoji větrných elektráren?
Příčiny této nesporné stagnace jsou známé: neúměrně dlouhá příprava projektů, daná například protiprávními postoji některých krajů k větrným elektrárnám v podobě plošného zákazu jejich stavby na území kraje, k jejichž odvolání byly kraje přinuceny až rozhodnutím soudů, cíleně šířené fámy o větrných elektrárnách, administrativní klacky házené pod nohy investorům ve všech fázích přípravy projektů, obecně (a cíleně) vyvolávaná nedůvěra k obnovitelným zdrojům energie, „gumový“ výklad paragrafů, například o vlivu větrných elektráren na krajinný ráz, z úst politiků šířené bludy o vlivu tuzemských větrných elektráren na stabilitu rozvodné sítě a omezování jejich připojování, které je v přímém rozporu se závazky a legislativou, vztahující se k využívání obnovitelných zdrojů energie. Investorům v tomto oboru nezbývá, než o tomto prostředí referovat u Evropské komise.
Potenciál reálně využitelné větrné energie, v němž nejsou započteny lokality ležící v chráněných územích, v blízkosti sídel a na dalších diskutabilních místech, činí v ČR kolem 2 000 MW. To je uvedeno i ve zprávě tzv. Pačesovy komise. O postoji Česka k obnovitelným zdrojům energie také svědčí údaj z návrhu energetické koncepce o možném limitu přírůstku instalovaného výkonu větrných elektráren 50 MW za rok. Potenciálu by tedy naši potomci dosáhli až za 40 let. O tom, že obnovitelné zdroje energie – i ty tzv. „nestabilní“, využívající slunce a větru, mohou být účelně integrovány do tzv. inteligentních sítí, se na malém českém písečku prakticky nemluví a konkrétní možná řešení a projekty jsou snad ještě dál, než ve hvězdách. A ještě jeden pohled na „řešení“ energetické problematiky v ČR nabízí porovnání naší účasti v evropských programech výzkumu a vývoje v oboru energetiky: mezi všemi obory, jichž se tzv. rámcové programy VaV týkají, je u nás energetika spolehlivě na chvostu všech porovnání v českém i evropském měřítku.
