S létem se kromě dovolené a dlouhých teplých večerů pojí i značná vedra v bytech či kancelářích. Jak tropickým teplotám čelit? Řešením jsou systémy pasivního i aktivního chlazení. Z hlediska zdravotní nezávadnosti, šetrnosti k životnímu prostředí i financím přitom chlazení aktivní, například klimatizace, za pasivní variantou zaostává.
Pasivní varianta eliminuje zdravotní rizika i vysoké provozní náklady
Způsoby, jak se v létě chránit před teplem v domácnosti, jsou v zásadě dva. Ochlazování interiéru může fungovat na aktivní či pasivní bázi.
Varianta pasivního ochlazování funguje na principu zabránění vstupu tepelné energie do interiéru. Navíc tento prostor maximálně zastíní, tudíž se dopadem slunečních paprsků nemůže dále zahřívat. Mezi nejefektivnější varianty pasivního stínění patří systémy exteriérové stínicí techniky, zejména pak venkovních žaluzií a předokenních rolet.
„Pro letní měsíce lze jako nejvhodnější řešení z hlediska pasivního chlazení považovat venkovní žaluzie. Zvládnou odstínit až 94 % tepelné energie, tudíž do interiéru nepustí prakticky žádné teplo V celé řadě případů tak nahradí klasickou klimatizaci, která představuje nejen vysokou investici, ale také vysušuje vzduch v místnosti. Při neopatrném používání pak může způsobit i nepříjemnosti v podobě rýmy či letní angíny,“ řekl Petr Přichystal marketingový manažer společnosti Lomax, která se zabývá produkcí stínicí techniky.
Druhou efektivní variantu zastínění představují předokenní rolety. Ty při zatažení umí vytvořit téměř absolutní tmu, příznivě tedy ovlivňují například kvalitu spánku. „Pro letní měsíce však doporučujeme uživatelům spíše venkovní žaluzie. Oproti roletám je totiž u nich možné dle potřeby polohovat jejich lamely, což člověk ocení zejména při proměnlivém počasí,“ doplnil Přichystal.
Výhoda pasivního chlazení spočívá oproti aktivní variantě i v dodatečných nákladech. Zatímco u stínicí techniky výdaje prakticky končí s jejím pořízením, například u klimatizace uživatel zařízení nejprve za nemalý obnos pořídí a následně financuje ještě jeho provoz. „Právě klimatizace patří mezi zařízení s vyšší spotřebou, při současných cenách elektřiny to tedy pro uživatele znamená značný náklad. Nejen, že musí počítat s výdaji na vytápění v zimě, ale kvůli klimatizaci zaplatí více také v létě za chlazení,“ upozornil marketingový manažer společnosti Lomax.
Aktivní chlazení – klimatizace, tepelná čerpadla i ventilátory
Druhou variantou je chlazení aktivní, kdy je vzduch v interiéru ochlazován nejčastěji různými elektronickými zařízeními. V tomto směru jsou nejčastěji zmiňovány klimatizace, které do místnosti nechávají proudit ochlazovaný vzduch.
Ačkoliv tato zařízení teplotu v interiéru spolehlivě sníží, je dobré u nich pamatovat i na některá rizika či problematické aspekty. Nepříjemné mohou být přechody mezi příliš klimatizovaným interiérem a tropickými venkovními teplotami. Nelze opomenout ani zdravotní potíže, které klimatizace při svém fungování mohou uživatelům způsobit. Často se hovoří o vysychání sliznic kvůli suchému vzduchu, který ze zařízení proudí. Tyto potíže mohou následně přerůst až do bolesti v krku či angíny.
Zdravotně nezávadnou variantou obrany před letními horky mohou být i obyčejné ventilátory. U nich však platí, že po místnosti pouze víří již teplý vzduch. Určitým vylepšením tak může být jeho vybavení zvlhčovačem vzduchu, který do místnosti pouští i malé kapky vody, a tím je pro uživatele příjemnější.
U principů aktivního chlazení interiéru se lze setkat i s variantou chlazení tepelným čerpadlem, které v takovém případě funguje na reverzním principu. Interiér objektu je tak ochlazován a teplo z chlazení je mařeno do okolního prostředí. S tímto řešením se lze setkat například u rekreačních objektů, neboť je poměrně nenáročné na celkovou údržbu.
