Široké možnosti technologie vrstveného lepeného dřeva (CLT) názorně ukazuje švédský projekt „dřevěné“ větrné elektrárny. Větrná elektrárna na švédském ostrově poblíž Göteborgu mám dřevěnou věž. Dřevo je podle tvůrců stejně pevné, jako ocel, má ale mnohem nižší uhlíkovou stopu.
Větrnou elektrárnu poblíž Göteborgu společně postavil finský lesnický gigant Stora Enso a developerská společnost Modvion. Věž elektrárny je vysoká 30 metrů, stejně pevná jako ocelová a při její výrobě vzniklo o 90 % méně emisí uhlíku. Ještě letos chtějí obě společnosti instalovat další dřevěné elektrárny, nastavit obchodní model a nastartovat komerční prodej.
Věže z vrstveného dýhovaného řeziva se vyrábějí v modulech, které mohou být přepravovány po veřejných komunikacích bez speciálních povolení nebo úprav silnic, a montují se přímo na místě. I díky tomu mohou být dřevěné větrné elektrárny vyšší a dosahovat daleko většího výkonu, než současné. Potenciální výška dřevěné věže prý může dosáhnout až 1 500 metrů.
Reklama
Modvion uvádí, že jeho dřevěné věže vydrží stejně dlouho jako ostatní standardní díly turbín, tedy zhruba 25 až 30 let. Firma zároveň už nyní pracuje také na recyklaci vrstveného dřeva. Materiál z dřevěných větrných elektráren by tak po skončení jejich životnosti mohl najít další využití například ve stavebnictví.
Ze dřeva se už běžně staví výškové budovy
Využití dřeva u výškových staveb není úplnou novinkou. Výšková budova Mjøstårnet v Norsku, která používá lepené laminované dřevo (CLT panely) má výšku 85,4 metru. Plány na stavbu ještě vyšší hybridní dřevěné budovy oznámila australská technologická firma Atlassian. Konstrukce bude ze dřeva, fasáda ze skla a oceli, ve čtyřiceti patrovém mrakodrapu budou solární panely a stupňovité venkovní zahrady.
O čím dál vyšší větrné turbíny se konstruktéři snaží proto, že rychlost větru roste s výškou, kde je zároveň vítr méně turbulentní. V současnosti je většina větrných turbín na světě vysoká do 100 metrů, očekává se, že do roku 2035 dosáhnou průměrné výšky až 150 metrů.
