Úsporné zářivky s klasickými žárovkami prohrávají. Proč je nechceme?0

Od letošního roku z evropských pultů postupně mizí klasické žárovky, které jsou energeticky náročné. Nahradit je máme úspornější variantou; například zářivkami. Mnoho lidí s tímto rozhodnutím ale nesouhlasí. Proč chceme raději svítit klasickými žárovkami? Jaké jsou nevýhody zářivek?

Žárovky osvětlují lidstvu cestu už po dobu dlouhých 130 let. Thomas Alva Edison dal roku 1879 lidem jeden z největších vynálezů historie, který však nyní v zemích Evropské unie končí. Od letošního roku jsou žárovky z pultů členských států EU postupně stahovány a v roce 2012 se se žárovkou rozloučíme úplně. Toto rozhodnutí padlo proto, že obyčejné žárovky mají velkou spotřebu energie a všeobecným globálním trendem je snižování energetické náročnosti. Mnoho lidí však s tímto opatřením nesouhlasí a argumentů proti není málo. Je stahování žárovek z trhu skutečně krokem ke zdravější a čistší planetě nebo jen opatřením, které hraje do karet velkým firmám?

„Úsporné zářivky často nevydrží udaný počet hodin a jejich studené světlo není tak příjemné jako světlo klasických žárovek.“

Reklama

Snahy klimatické politiky EU se obecně zaměřují na snížení spotřeby energie, potažmo množství skleníkových plynů v atmosféře. Od stažení žárovek a nahrazení jejich svitu úspornějšími kompaktními zářivkami si tak EU slibuje značné úspory energie v následujících letech. Například do roku 2020 chce EU snížit spotřebu elektrické energie o 20 % a ušetřit tak asi 1,4 milionu tun skleníkového oxidu uhličitého. Toto množství opravdu není zanedbatelné, vyrovná se totiž přibližně roční produkci uhelné elektrárny Třebovice v Ostravě.

Úsporné osvětlení na Nazeleno.cz

– Halogeny, LED diody, úsporné zářivky    – Klasické žárovky skončí v roce 2012    – Čím nahradit klasické žárovky?    – Posviťte si LED žárovkami!    – Cena elektřiny 2010: Kolik zaplatíme za kWh?

Kolik energie s úspornými žárovkami ušetří spotřebitel?

Zajímavá čísla, řekne si jeden; něco, co se mě netýká, pomyslí si druhý. Čísla jsou sice zajímavá, obyčejnému spotřebiteli toho ale moc neřeknou. Zkusme se tedy podívat na to, jak se výměna svítidel promítne do rozpočtu klasické české rodiny. Předpokládejme situaci, kdy uživatel vlastní klasický rodinný pětipokojový dům. Do této chvíle svítil ve všech místnostech žárovkami a nyní přechází na zářivkové osvětlení. Místo 100W žárovek s životností 1 000 hodin za 12 Kč tedy zvolí 27W zářivky s životností 15 000 hodin a cenou 290 Kč za kus. Předpokládejme, že zářivka skutečně vydrží předpokládanou dobu životnosti a pro výpočet vybereme tarif D01d, který činí 5184,31 Kč/MWh.

Pokud uvážíme modelovou situaci, kdy bude zářivka zapnuta 5,5 hodiny denně, měla by vydržet svítit 7,5 let. I s pořizovacími náklady nás její provoz za tuto dobu vyjde na 2 390 Kč. Oproti tomu srovnatelně svítivá 100W žárovka nás za dobu 7,5 let bude stát i s pořizovacími náklady zhruba 7 960 Kč. Úspora je tedy asi 740 Kč ročně na jednu zářivku. Pokud tento údaj vynásobíme patnácti kusy, které jsou v bytě umístěny, dostaneme se na hodnotu 11 140 Kč ročně, což už je v rodinném rozpočtu jistě znát.

Na rozdíl od žárovek, které jsou s námi více než století, se zářivky začaly objevovat počátkem 90. let minulého století. Zdroj: http://s3.amazonaws.com

Se zářivkou tedy uspoříme, je ale nutno podotknout, že předpokládané vlastnosti zářivek se od reality liší. Právě takovým problémem je například jejich životnost. Klasickou hodnotou, uváděnou výrobci na krabičkách zářivek je svítivost zhruba 10 000 – 15 000 hodin, tedy 10 x déle než vydrží žárovky klasické. To je nepochybně výhodné a pro uživatele o mnoho pohodlnější. Uživatelé si však stěžují, že některé zářivky nevydrží svítit tak dlouho jak by měly.

Sporná životnost zářivky a otázka světelné pohody

Klasickým je situace, kdy si koupíte zářivku s životností 10 000 hodin, která vám ale po roce přestane svítit. V takovém případě je možné se na prodejce obrátit s reklamací, protože i kdybyste nechali zářivku svítit nepřetržitě celý rok, dostanete se pouze na hodnotu 8 760 hodin.

Co životnost zářivek snižuje? Jsou to především nízké teploty (pod 10°), časté rozsvěcení a zhášení. Je ale jasné, že především druhému faktoru nemáme šanci se při denním užívání vyhnout.

Kromě životnosti přináší hodně sporných faktů i svítivost zářivek a světelná pohoda, která s nimi souvisí. Kromě pomalého startu zářivek, s nímž dnes setkáváme především u levnějších modelů, je to hlavně celková kvalita jejich svitu. U mnoha modelů totiž světelný tok neodpovídá hodnotám uvedeným na krabičce a jejich příkon může být i o 5 wattů nižší. To znamená, že i svit zářivky je menší. Útěchou zde může být alespoň to, že s takovouto zářivkou ušetříme na provozu.

Mnoho lidí si také stěžuje na světelnou pohodu zářivkového osvětlení. Jejich svit se totiž výrazně liší od „edisonovských“ předchůdkyň, které vydávají teplé a celkově příjemné světlo. Zářivky a jejich svit pracují na zcela jiném principu – světlo zde vzniká na základě elektrického výboje v parách rtuti. Toto ultrafialové světlo je pak na stěnách zářivky přeměňováno na viditelné světlo v několika vlnových délkách. Pro lidské oko je takové světlo studené a někteří ho považují dokonce za nepříjemné.

Mnoho lidí vidí hlavní nevýhodu zářivek ve stále ještě vysoké ceně. Zdroj: http://www.re-nest.com

Nefunkční zářivky = nebezpečný odpad

Recyklace a vliv na životní prostředí je další otázkou, kde zářivky na plné čáře prohrávají pomyslnou soutěž se žárovkami. Je to především kvůli jejich náplni, kterou tvoří toxické páry rtuti. Zářivky jsou tedy velmi neekologickým odpadem a při jejich rozbití může dojít k vážnému poškození zdraví. V případě rozbití zářivky bychom měli důkladně vyvětrat a dočasně omezit pobyt v místnosti.

Kam tedy s nefunkčními zářivkami až doslouží? Coby nebezpečný odpad by se určitě neměly dostat do klasického komunálního odpadu, ale měl by být vyhazovány do speciálních sběrných kontejnerů, které jsou u nás postupně rozšiřovány. Tento rok by jich mělo být v ČR rozmístěno na 300, v příštích letech se jejich počet zvýší na 3 000.

Konec žárovky – o nás bez nás?

Pokud se povzneseme na všechny nevýhody zářivek, je tu ještě jedno diskutovatelné a neopomenutelné hledisko. Mnoha lidem totiž vadí hlavně princip zákazu – fakt, že o tak zásadním problému jako používání či nepoužívání žárovek nenechala EU referendem rozhodnout občany – tedy ty, kterých se výsledek opatření nejvíce dotkne.

Nebylo by efektivnější a demokratičtější nechat každého člověka svobodně se rozhodnout – ponechat mu možnost porovnat vlastnosti a cenu produktů a učinit si na věc vlastní názor? I to je jedno z „proti“, které zastává mnoho občanů. A i když nakrásně uznáme, že s nástupem zářivek ušetříme energii i peníze, bude asi i nadále některým z nás vadit způsob, jakým se Evropa s žárovkami vypořádala.