TISKOVÁ ZPRÁVA
Hříšná energetická spotřeba (203 kWh/m2.rok-1), nevyhovující úroveň interiéru, chybějící prostory pro výuku i učitele – to byly prvotní důvody nezbytného akutního řešení situace školského areálu ve Slivenci. Už ve fázi variantního zvažování nové koncepce objektu bylo iniciátorům projektu jasné, že by jeho parametry neměly pokulhávat za zřejmými perspektivními trendy ekologické architektury, ani za požadavky na energetickou úspornost a tím i provozně-ekonomickou efektivnost objektu. Souběžně však, v souladu se znepokojivými zjištěními řady studií, kladli od počátku důraz na řešení, které zajistí zcela novou kvalitu zdravého vnitřního prostředí pro žáky i učitele a nebude pokulhávat za požadavky hygienické nezávadnosti.
“Máte-li od expertů k dispozici závěry měření varující, že děti ve školách často nutíme k soustředění za situace, kdy vydýchaný vzduch ve třídách připomíná spíše klima v krizové situaci někde na ponorce, je vám rázem jasné, že dnes už jsme povinni zajistit řešení na úrovni doby,” vysvětluje výchozí úvahy starostka MČ Prahy – Slivenec Jana Plamínková. “Logickou volbou u nás bylo využití systému nuceného větrání s rekuperací vzduchu. Zárážející však je, že je naše volba vlastně v ČR výjimečná.”
ReklamaProvedená opatření snížila spotřebu energie o 89,8 %
Jádrem řešení, vycházejícího ve Slivenci ze zásad pasivního domu, byla proto instalace nové větrací vzduchotechnické jednotky s rekuperací, která se významně podílí na úsporách energie, ale také a hlavně na vytvoření zdravého a hygienicky nezávadného vnitřního prostředí. Podlahy a stěny byly kontaktně zatepleny 250 mm minerální vlny. Původně značná spotřeba energie klesla ve správním pavilonu na pouhých 21 kWh/m2.rok-1. Pavilon se tím zařadil mezi nízkoenergetické stavby, které mají spotřebu energie nižší než 50 kWh/m2.rok-1. Všechna provedená opatření se podílejí na snížení spotřeby energie o 89,8 % s vyšší kvalitou prostředí pro výuku. Objekt byl propojen s učebními pavilony, v jeho druhém nadzemním podlaží vznikly dvě nové učebny, nové prostory pro učitele a bezbariérový přístup. V budově byla osazena okna s trojím zasklením, kompletně zateplena její obálka, vytvořena nová ozeleněná bezúdržbová střecha s teplomilnými rostlinami. Střecha získala i přesah, který plní funkci slunolamu. Na nádvoří vznikly tři vstupní přístřešky a proběhlo i odvodnění areálu.
Projekt Nízkoenergetická rekonstrukce Základní a mateřské školy Praha – Slivenec pobíhal od 15. dubna do 30. listopadu 2009. Celkové náklady činily 11 mil. Kč. Investičníí akce získala finanční podporu téměř 5, 3 mil. korun z Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost (OPPK), který je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Zbylé náklady ve výši téměř 6 mil. Kč financovala Městská část Praha – Slivenec z vlastních zdrojů a ze sponzorských darů firem ČEPS, a.s. (800 000 Kč) a ČEZ Distribuce, a.s. (150 000 Kč). Projekt uskutečnila firma BPBP s.a. (Bielskie Predsiedsiebiorstwo Budownictva Przemyslowego S.A.).
Budova mateřské školy v pasivním standardu
O krok dále v parametrech energetické úspornosti a na stejně vysokou úroveň kvality vnitřního prostředí chce jít další projekt Sliveneckých - stavba nové mateřské školky v pasivním standardu (tj. s hodnotou roční spotřeby pod 15 kWh/m2.rok-1). Atraktivní budova, opět se zelenou střechou, pro čtyři třídy se 100 předškoláky, má být investicí za řádově 50 miliónů, což je částka díky nápaditému projektu i přes vyšší standardy vpodstatě nižší, než bývá u tradičních staveb tohoto typu obvyklé.
Hlavní etapa úsilí o získání potřebných prostředků představitele Slivence ještě čeká. Spolu s nemalou částí odborné veřejnosti se domnívají, že kdyby osvěta možného ozdravění školního prostředí využitím řízeného větrání s rekuperací byla u nás pokročilejší, musela by být jejich pozice při získávání financí na progresivní projekt školky daleko snazší. Ze své role nucených průkopníků této cesty v tomto smyslu žádnou radost nemají.
Cennou praktickou pomůckou pro obce a města, kde se vydají stejným směrem, může být publikace „Nucené větrání s možností rekuperace odpadního tepla v objektech pro vzdělání“ autorů Juraje Hazuchy a Jana Bárty z Centra pasivního domu v Brně, vydaná Ministerstvem životního prostředí a Státním fondem životního prostředí v březnu 2009.
Všem zainteresovaným může usnadnit rozhodování pro využití systému nuceného větrání a pomáhá analyzovat i technické možnosti. Titul poukazuje na výhody a problémy spojené s návrhem a instalací takového systému. Čerpá přitom z několikaletých zkušeností ze zahraničí, zejména z Rakouska, kde bylo v rámci projektu „Haus der Zukunft“ (Dům budoucnosti) hodnoceno 16 z 59 škol využívajících systém nuceného větrání. V době vzniku publikace nebyla v ČR patrně postavena žádná školská budova s uvedeným větráním. Tím cennější jsou rakouské zkušenosti pro případné následovníky. Nyní tedy k inspiraci ze sousední země přibyla i čerstvá zkušenost slivenecká, uplatnitelná prokazatelně v českých podmínkách.
