Až sklidíte plné ošatky mrkve, petržele nebo celeru, můžete se zeleninou naložit různě: zavařit ji, zamrazit nebo ji rozdat. V zimě ale není nad mrkev, která je jako právě vytažená ze země. Naučte se ji uchovávat v písku nebo v krechtu.
Mrkev i petržel jsou nejlepší čerstvé, když je právě vytáhnete ze země. Někdo nechává kořenovou zeleninu v záhonech i přes zimu. Pokud přijdou mrazíky a vydrží, můžete si pro ni chodit jako do mrazáku, když ale přijde obleva, zelenina začne pomalu ale jistě uhnívat. Proto je lepší kořenovou zeleninu na sklonku podzimu vytáhnout ze země a správně ji skladovat.
Uskladnění zeleniny v písku
V písku můžete skladovat většinu kořenové zeleniny: mrkev, petržel, celer, ale třeba i červenou řepu nebo ředkev. Jde o způsob, který dobře znali naši předci, a pravděpodobně i vaše babička vám dokáže poradit. Nakonec zjistíte, že na tom není nic těžkého. Jen je třeba mít dobrý sklep, sehnat si písek a dostatek nádob. Až přijde čas sklizně (a kořenovou zeleninu můžete opravdu nechat v záhonech do prvních mrazíků), vytáhněte mrkev, petržel nebo ředkve z půdy. Očistěte je od zeminy a nať ukruťte, zhruba centimetr nad vrcholem.
Reklama
Kořenovou zeleninu můžete snadno a dlouho skladovat ve vlhkém písku. Musíte mít ale chladný a dobře větraný sklep. Foto Pixabay.com
Písek, do kterého budete zeleninu ukládat, by neměl být mokrý, pouze vlhký. Nasypte ho na dno skladovací nádoby, položte na písek mrkve nebo jinou zeleninu tak, aby se vzájemně nedotýkaly, zasypte vrstvou písku. Takto můžete pokračovat v několika vrstvách. Dbejte na to, aby se zelenina přímo nedotýkala.
Bedny se zeleninou v písku uložte do chladného sklepa. Ten by měl být vlhký, zároveň ale větraný.
Uchování zeleniny v krechtu
Pokud máte opravdu bohatou sklizeň, místo ukládání kořenové zeleniny do písku zvolte krecht. Krecht můžete postavit venku, stejně jako v chladném sklepě nebo v jiném místě, kde teploty klesají i mírně pod nulu. Pokud budete krecht stavět venku, je třeba základnu zapustit asi 20 cm do země a dát si záležet na vrchní izolační vrstvě.
Průřez krechtem. Krecht na obrázku je obdélníkového průřezu, často se však stavěly i krechty kulaté (válcové nebo ve tvaru kužele). Vrstva kamení slouží jako drenáž. Dobrý krecht musí být alespoň 120 cm hluboký. Jen tak v něm bude ideální klima. Obr. civilizace2.blog.cz
Krecht si můžete představit jako svislou jámu, do níž uložíte zeleninu a zasypete ji izolační vrstvou. Kromě kořenové zeleniny můžete v krechtu skladovat také brambory. Jámu nebo prostor budoucího krechtu vyložte asi 15 cm slámy, která poslouží jako izolační vrstva. Poté nasypte písek.
Na základnu vyskládejte vrstvu zeleniny. Pokud vás neomezuje prostor, krecht může být vysoký třeba až jeden metr. Nakonec opět navršte slámu a vrstvu písku. Uplácejte, aby krecht držel. Důležité je větrání, proto navrchu krechtu vytáhněte ze zeminy kus slámy, aby stavba mohla dýchat. Zeleninu odebírejte ze strany krechtu, místo vždy znovu zasypte.
