fbpx

Rosný bod ve zdivu: Významný energetický faktor0

Plánujete stavbu domu? Nepodceňujte i ty nejmenší detaily. Právě ony mohou vaše nové bydlení znepříjemnit a prodražit. Pozor byste si při plánování stavby měli dát na tzv. rosný bod, který je jednou z příčin vlhkosti v domě. Co rosný bod způsobuje a jak se mu vyhnout?

Velká část starších domů (a v některém případě i novostaveb) se potýká s vlhkostí, která se většinou projevuje nevzhlednými šedými skvrnami na zdech interiéru, vznikem plísně a nepříjemného klimatu uvnitř stavby. Příčin vzniku vlhkosti je mnoho: voda vzlínající od země, špatně těsnící okna, děravá střecha apod. Na vině ale může být také tzv. rosný bod. O co jde a jak se vlhkosti způsobené rosným bodem vyhnout?

„Kondenzující vlhkost znehodnocuje vrstvu izolace a snižuje tím její izolační vlastnosti.“

Rosný bod je teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami a již nedokáže více vodních par absorbovat. Jinak řečeno, relativní vlhkost vzduchu dosahuje 100 %, a jakmile je této hodnoty dosaženo, vzduch již není schopen přijmout více vodní páry a nastává proces kondenzace, kdy vodní pára přechází do kapalného skupenství v podobě vodních kapek.

Reklama

Zateplování a izolace na Nazeleno

   – Zelená úsporám: kompletní průvodce

   – Zateplení střechy a fasády domu

   – Tepelné izolace: Není jen polystyren

   – Chcete zateplovat? Nechte si udělat kalkulaci!

   – Příprava žádosti krok za krokem

Protože dosažení rosného bodu a následná kondenzace vodních par může ohrozit konstrukce domu, je nutné navržením skladby a volbou materiálů ovlivnit místo vzniku a množství kondenzátu. Konkrétní parametry pro každý typ konstrukce určuje norma ČSN 730540-2. Tato norma například připouští u masivních stěn (typu cihelného zdiva) zkondenzování nejvýše 0,5 litru na 1 m2 během jednoho roku. V lehkých konstrukcích zdiva či stropu či naopak v těžkých zateplovaných konstrukcích nesmí objem kondenzátu za stejnou dobu přesáhnout 0,1 litru na 1 m2. „Toto množství je pro zdivo ještě bezpečné,“ zdůrazňuje ing. Petr Veleba ze společnosti Wienerberger.

Zvlášť pozorní bychom měli být v případě, jedná-li se o materiály, které se vlhkostí znehodnocují. „Příkladem může být konstrukce domu, která obsahuje dřevo, protože u něj hrozí vznik hniloby a růst hub. Dalším příkladem jsou vláknité izolační materiály, protože pokud zvlhnou, ztrácí své izolační vlastnosti,“ doplňuje Veleba. Tato situace se týká nejen zdiva, ale zejména právě krovů. Přítomnosti kondenzátu v konstrukci můžeme zabránit například použitím parozábrany u krovů nebo stěn dřevěných staveb.

Jaký druh tepelné izolace zvolit?

Na existenci kondenzační zóny v materiálech a množství vody v nich zkondenzované i vypařené mají vliv tepelné vlastnosti v kombinaci s tzv. difuzním odporem, jenž lze definovat jako odpor, který klade materiál prostupu vodních par. Materiály, které mají větší difuzní odpor, se proto řadí ve skladbě směrem do interiéru místnosti, kdežto materiály s menším difuzním odporem řadíme blíže venkovnímu prostředí. „Vláknité tepelné izolace mají v porovnání s polystyrenem nižší difuzní odpor, a proto je hrozba kondenzace uvnitř provětrávané vnější stěny menší,“ doplňuje Veleba.

<strong>Rosný bod </strong>je teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami a již <strong>nedokáže více vodních par absorbovat</strong></p>
Rosný bod je teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami a již nedokáže více vodních par absorbovat

Z těchto důvodů se vláknité tepelné izolace používají zejména pro tzv. provětrávané fasády domů (zavěšený obklad, předsazené zdivo z lícových cihel apod.), kdy mezi tepelnou izolací a finální fasádou vzniká prostor, který umožňuje proudění vzduchu. Vnější plášť chrání izolaci před povětrnostními vlivy a odpařování kondenzátu z izolace napomáhá proudění vzduchu ve větrané mezeře.

Dodatečné zateplení fasády může výrazně změnit množství a oblast kondenzace a tím i výskyt vlhkosti v interiéru. Je-li zateplení vnější, kondenzát se přesouvá směrem k venkovnímu prostředí. Pokud bychom zvolili zateplení vnitřní, rosný bod se přesouvá opačně směrem do interiéru. „Při zateplení fasády je potřeba konstrukci správně navrhnout tak, aby nedocházelo pokud možno ke kondenzaci nad přípustné množství (0,1 l vody na 1 m2 za rok) v izolantu,“ dodává Veleba.

Složení jednotlivých stěn nelze porovnávat jen na základě výpočtů. Výpočtová teorie se mnohdy od reálného chování materiálu liší, ale právě praktické zkoušky mohou nesrovnalosti s výpočty odhalit a zabránit případným problémům. „Praktická zkouška zateplení z EPS (fasádní expandovaný polystyren) na zdivu POROTHERM v CSI Praha ukázala, že oblast kondenzace se pohybuje v místě kontaktu cihly s EPS a v části EPS poblíž tohoto kontaktu, kdežto teoretické výpočty umisťují oblast kondenzace do EPS těsně pod vnější omítkové souvrství,“ upozorňuje Veleba.

Kondenzace vodních par způsobuje energetické ztráty

Zjevným projevem kondenzace par na povrchu v interiéru je zvyšující se vlhkost vzduchu, která vytváří vhodné prostředí pro alergenní plísně, jež nepříznivě ovlivňují lidské zdraví. Vlhké konstrukce mají horší tepelné vlastnosti a tím propouštějí více tepla. Přílišná vlhkost znehodnocuje vrstvu izolace a snižuje i její izolační vlastnosti. Částečně lze kondenzaci na povrchu snížit jeho vyšší teplotou a to zvýšením intenzity vytápění. Příkladem tohoto opatření je umístění otopných těles pod velké prosklené plochy nebo střešní okna.

Jak předejít kondenzaci vodních par? Důležitý je návrh a propočet celé stavby v přípravné fázi
Jak předejít kondenzaci vodních par? Důležitý je návrh a propočet celé stavby v přípravné fázi

Protože je rosný bod závislý na teplotě a tlaku vzduchu, svojí roli v případě kondenzace par hraje také roční období. V zimních chladných měsících, kdy je teplota vzduchu nižší, dochází ke kondenzaci. V létě naopak teplota stoupá, přebytečná voda se odpařuje nebo se vlhkost v interiéru domu vyrovnává. „Vždy je potřeba konstrukci navrhnout tak, aby se během roku odpařilo z konstrukce více vody, než v ní zkondenzovalo,“ vysvětluje Petr Veleba. Pokud však množství kondenzátu nestačí přes léto vyschnout, začne se v konstrukci hromadit zkondenzovaná voda, která časem začne působit značné nepříjemnosti a může vést k trvalému poškození a devastaci stavby.

Abychom předešli případným problémům s vlhkostí zdiva způsobenou kondenzací vodních par, je zapotřebí provést důkladný návrh a propočet celé stavby již v její přípravné fázi. Velmi důležité je pak dodržení všech detailů ve fázi realizace. Následné nápravy vždy přinášejí zvýšené finanční náklady a mnohdy také podstatné zásahy do konstrukce celého domu.

Autor: Redakce Nazeleno.cz