fbpx

Lidé větrají málo, a v bytech je pak otrávený vzduch. Jak na správné větrání?0

Se začátkem topné sezóny se velmi aktuální stává také problematika správného větrání. Odborníci již dlouho poukazují, že české domácnosti větrají málo, a když už, tak velmi nehospodárně. Jak správně větrat při zapnutém topení?

Pokud větrat, tak intenzivně. Zapomeňte na ventilaci, mikrovětrání a další vymyšlenosti, které spíš nefungují.

Správně větrat je docela docela jednoduché – krátkou dobu a co nejintenzivněji. V praxi stačí v zimních měsících na pár minut co nejvíce otevřít okno nebo balkonové dveře, v teplejším období tento interval prodlužte. Obecně platí, že v zimě by se nemělo větrat pomocí výklopného ventilačního okna. Dochází tak ke zbytečným tepelným ztrátám. Naopak rychlé intenzivní větrání je z energetického hlediska nejvýhodnější, protože pouze rychle vyměníte vzduch v místnosti a neochladíte stěny.

Větrat by se mělo alespoň jednou za hodinu a půl.

Pokud je to možné, snažte se využít průvanu. Otevřete okna na obou stranách domu, nebo v horním patře domu a v přízemí. Studený průvan sice není moc příjemný, ale s rychlou výměnou vzduchu v domě či bytě velmi pomůže. Pokud větráte intenzivně, topení můžete nechat běžet, protože teplota v interiéru se rychle vrátí zpět na původní hodnotu. Zamýšlíte-li větrat déle, topení vypněte, nebo nastavte termostatické ventily u radiátorů na nižší stupeň.

Reklama

Větrejte minimálně třikrát denně

Spíš než jak intenzivně, je složitější otázka, jak často větrat. Obvykle je hlavní motivací k větrání pocit “vydýchaného” vzduchu. To už je ale většinou zbytečně pozdě, protože koncentrace vydechovaného CO2 již v interiéru dosáhla hodnot, kdy už se negativně projevuje (jste unavení a bolí vás hlava). Obecně se doporučuje větrat co nejčastěji a minimálně třikrát denně. Kritickými místnostmi jsou přitom z hlediska větrání kuchyně, koupelna a ložnice. V kuchyni a koupelně je potřeba dobře větrat kvůli vysoké vlhkosti vzduchu. Vydýchaný vzduch v ložnici se pak podepisuje na kvalitě spánku.

Optimální hodnoty vlhkosti vzduchu a koncentrace CO2

Pokud je to možné snažte se v interiéru udržovat vlhkost vzduchu okolo 50 %. Vyšší koncentrace vodní páry ve vzduchu může způsobit růst plísní, naopak nízká vlhkost vzduchu má za následek dýchací problémy. Na vlhkost vzduchu má vliv hlavně provoz v koupelně a kuchyni. Je proto vhodné obě místnosti co nejčastěji větrat, do koupeny zavírat dveře a v kuchyni důsledně používat digestoř a poklice.

Zdrojem CO2 (ale i vlhkosti) je hlavně vydechovaný vzduch. Obecně je jako nepříjemná vnímána koncentrace již od 1000 ppm (part per million – tedy tisíc částic CO2 na milion částic vzduchu). Vyšší koncentrace člověk vnímá jako zvýšenou únavu a bolest hlavy.

Větrat je potřeba co nejčastěji. “Doporučená hodnota výměny vzduchu je minimálně 15 m3/h na osobu v klidu, při práci je to 25 m3/h. To znamená, že v běžném obývacím pokoji s 20 m2 podlahové plochy při výšce stropu 2,8 m je vyměnitelný objem vzduchu velmi přibližně 50 m3 (vzduch v uzavřených skříních se při tomto větrání nevymění ). Dvě osoby sedící u televize by tedy měly vyvětrat průvanem vždy přibližně po 90 minutách,” uvádí k frekvenci větrání energetický poradce Karel Murtinger.

Větrat je potřeba intenzivně a často. Třeba i jednou za hodinu a půl.

S větráním mohou pomoci přístroje

S udržením kvality vzduchu v interiéru vám může pomoci elektronický měřič koncentrace CO2 a vlhkoměr. Nejlevnější měřiče seženete v cenách okolo 700 Kč. Za kvalitnější přístroj zaplatíte necelých 5000 Kč. Je to poměrně hodně, za tyto peníze ale obvykle získáte zařízení, které umí měřit nejen koncentraci CO2, ale i teplotu a vlhkost vzduchu v místnosti. Všechny údaje navíc může zaznamenávat do paměti. Pokud tedy máte rádi různé statistiky, se zaznamenanými daty si můžete různě vyhrát. Užitečnou funkcí je také alarm – při dosažení nastavené koncentrace CO2 přístroj zapípá a upozorní vás tak, že máte vyvětrat.

Starosti s větráním pak úplně odpadají instalací větracího systému s rekuperací tepla. Ten zajišťuje trvalý přísun čerstvého vzduchu, přičemž jej předehřívá teplem ze vzduchu odváděného ven. Rekuperační systém je aktivní, ke své činnosti tedy potřebuje elektřinu – obvykle spotřebuje okolo 70 – 100 W. Větrání s rekuperací se zatím mezi českými domácnostmi netěší příliš velké důvěře, možná z iracionálního strachu dýchat vzduch „ze stroje“. Uživatelé aktivního větrání s rekuperací si však pochvalují nejen úspory energie, ale hlavně stejnoměrnou a vysokou kvalitu vzduchu v místnosti.

Autor: Jan Pergl

Autor se zabývá hlavně stavebnictvím a moderními technologiemi