Podzimní test televizorů, který provedl časopis dTest, ukázal, že dobře skloubit dokonalý obraz a zvuk může být pro nejednoho výrobce docela problém. Mezi přístroji jsou navíc velké rozdíly v ceně. A co teprve jejich spotřeba elektrické energie?
Cenové rozdíly mezi základními a nejvybavenějšími televizními přístroji nejsou zanedbatelné. Oželíte-li nejnovější vymoženosti, můžete i výrazně ušetřit. Pokud však chcete ten nejlepší obraz, budete muset sáhnout hlouběji do kapsy. Přímá úměra mezi cenou a kvalitou ale zdaleka neplatí vždy.
Doplňkové funkce stranou, televize by ideálně měla mít hlavně kvalitní obraz a zvuk. Jak ovšem ukázal test, mnohé televizory ani ve svých nejdůležitějších vlastnostech neexcelují. Z třiceti čtyř vybraných modelů nabízí zároveň dobrý obraz i dobrý zvuk pouhé čtyři.
ReklamaVítěz testu televizorů:
Vítěz testu – 102cm televizor Philips 40PFL8007K/12 – zabodoval hlavně širokými možnostmi připojení, kvalitním 3D obrazem, výkonnými reproduktory a jednoduchým ovládáním. Televizor má však vyšší spotřebu elektrické energie.
Výhodná koupě:
Nízká spotřeba, velká úhlopříčka 107 cm, dobrá kvalita obrazu a možnost záznamu vysílání na externí paměťové médium, nízká cena. To jsou hlavní výhody televizoru LG 42LS570S, který redakce označila za výhodnou koupi.
Poslední vzadu:
Za n úzké hodnocení „uspokojivý“ může v případě televizoru Orion 32LB132 hlavně špatná kvalita obrazu i zvuku. Přístroj nemá, v současnosti už standardní, připojení k internetu. Od výhodné televizoru LG označeného jako výhodná koupě jej přitom dělí jen o něco málo nižší cena.
A co spotřeba energie?
Vítěz:
Vítězem se staly televizory Samsung UE32EH5300 a Samsung UE32ES5500. Dobře si ale vedly i některé přístroje značky Philips a LG. Spotřeba těchto přístrojů se pohybuje okolo hodnoty 37 W, v režimu stand-by pak „žerou“ jen 0,1 W. Ročně při standardním provozu (4 hodiny denně + 20 hodin v režimu stand-by) by pak měly spotřebovat přibližně 57 KWh energie.
Na konci:
Televizor tohoto korejského výrobce ale skončil i na místě posledním. Přístroj Samsung UE40ES6800 oproti vítězům testu spotřebuje více než dvojnásobek elektřiny. V provozu 88 W, v režimu stand-by je ale dobrý – pouhých 0,05 W.
Přečtěte si víc: Kompletní výsledky testu si můžete přečíst na stránkách dTestu
Spotřebiče v domácnosti – rady a testy: |
|
Dokonalý obraz? Nastav si sám!
V nejstěžejnější zkoušce tentokrát nejvíce zářil model Philips 40PFL8007K/12. Testující přesvědčil vynikajícím plynulým obrazem s vyváženým kontrastem i velmi přirozeným podáním barev. Pro dosažení takového výsledku si ale museli pracovníci laboratoře s nastavením obrazu trochu pohrát. Po vybalení z krabice byl totiž pouze průměrný.
Nejde přitom o žádnou výjimku – dobrý obraz už ve výchozím nastavení mělo jen pět modelů. Stejně jako u výše zmíněného televizoru lze však i u řady dalších dosáhnout kvalitnějšího zobrazení vhodnou úpravou jasu, kontrastu a barevnosti v menu přístroje. Nutno dodat, že v některých případech však poté dojde ke zvýšení spotřeby oproti výrobcem deklarované hodnotě.
Internet už není pro televize problém
Pod označením „chytré televizory“ (smartTV) se skrývají přístroje s připojením k internetu. Po stisknutí tlačítka na ovladači vyvoláte portál s předinstalovanými aplikacemi, které vám umožní navštívit třeba Facebook, Twitter či YouTube. Další aplikace lze snadno stáhnout z internetu. Funguje to podobně jako u chytrých telefonů, jen nečekejte, že nabídka a funkcionalita aplikací bude tak široká. V této sféře neexistuje jednotný standard, každý výrobce používá vlastní systém, který se liší jak uživatelským rozhraním, tak i počtem dostupných aplikací. Na obrazovkách řady televizorů můžete např. sledovat sociální sítě i vysílání najednou.
S internetem je svázána i další relativní novinka, tzv. hybridní televizní vysílání. Tento standard označovaný zkratkou HbbTV umožňuje televizním stanicím nabízet vedle běžného programu i další online služby, například vylepšený teletext, online zpravodajství, rozšířený programový průvodce či přístup do vlastního archivu. Zatímco například v Německu zažilo hybridní vysílání v poslední době rozmach, u nás je situace tristnější. Přesto se oproti minulému roku, kdy na našem území hybridní vysílání nikdo nenabízel, daly ledy do pohybu. V prvním pololetí hybridní vysílání spustila jak Česká televize, tak kabelová síť UPC. Zatím jimi však nebyl potenciál HbbTV naplno využit. Ostatní stanice pak tento standard zcela ignorují.
Standardem se stávají tzv. chytré televize (smartTV), které umožňují například surfovat po internetu, prohlížet fotografie, nebo třeba hrát jednoduché hry. Foto: Thinkstockphotos.com
Cena za větší plynulost
Při sledování sportu či jiných pořadů obsahujících rychlé scény někteří ocení funkci pro zlepšení plynulosti pohybu. O co jde? Jednoduše řečeno, televizory jsou schopné zobrazit více snímků za sekundu, než kolik jich má běžné vysílání nebo záznam (filmy určené pro kina jsou natáčené rychlostí 24 snímků za sekundu, televizní produkce má frekvenci 25 a domácí video až 50 snímků za sekundu). Zlepšení plynulosti se obvykle dosahuje pomocí pokročilých algoritmů, které generují nové snímky a vkládají je mezi ty existující.
Jen málo televizorů má kvalitní obraz už v základním nastavení. Většinou je potřeba jej manuálně doladit
Ne každý televizor je zmíněnou funkcí vybaven, a pokud ano, ne vždy funguje bez problémů. Například model Philips 32PFL4007H/12 zlepšení plynulosti nabízí, přesto získal ve zkoušce zaměřené na plynulost rychlých scén pouze dostatečnou známku. Čím to? Je-li u něj funkce zlepšující plynulost nastavena na nejvyšší účinnost, dochází ke vzniku zřetelných obrazových chyb. Při středním nastavení účinnosti dojde sice k určitému zlepšení, ale tzv. digitální artefakty jsou stále trochu viditelné. Proto byl televizor hodnocen s touto funkcí deaktivovanou a získal tak stejnou známku jako jiné přístroje bez podobných „zlepšováků“. Obraz některých dalších modelů ale působí při srovnání ještě trhanějším dojmem.
Jednoznačné závěry však v této záležitosti nejsou zcela na místě. Je totiž třeba dodat, že ne každému je vylepšená plynulost pohybu po chuti, i když zrovna funguje, jak má. Na někoho pak mohou působit zejména filmy natočené původně pro kina poněkud nepřirozeně. V očích části diváků ztrácí specifický „filmový“ charakter a připomínají spíš telenovelu či domácí video. Do značné míry tedy záleží na citlivosti a preferencích každého diváka. Ostatně vždy máte možnost funkci pro zlepšení plynulosti vypnout.
Častý problém: zvuk
Zatímco před rokem či dvěma byly celkem běžné televizory o tloušťce kolem deseti centimetrů, dnes jsou mnohdy o polovinu až dvě třetiny útlejší. Tenká obrazovka sice působí elegantněji, jenže zas nezbývá tolik místa pro slušné reproduktory. Z televizorů se tak často line zkreslený, nepříjemně ostrý zvuk se slabými basy, v některých případech navíc doprovázený drnčením rezonujícího plastového těla televizoru.
Modely dokazující, že i velmi plochý televizor může dobře znít, přesto existují. Příkladem jde Samsung UE40ES6800 s uchu lahodícím, vyváženým a bohatý zvukem, kterému nechybí ani dobré basy. Příliš pozadu nezůstává ani Philips 40PFL8007K/12 a několik dalších modelů. Hůře hodnocené televizory je vhodnější připojit k stereo soustavě nebo domácímu kinu, zvlášť pro lepší požitek ze sledování filmů či koncertních záznamů.
Ovládání hlasem a pohybem ruky
Novinkou letošního roku je ovládání televizoru hlasem a pohyby ruky. S touto na první pohled poutavou inovací přišly modelové řady ES7000 a ES8000 od Samsungu. Jak jsme již referovali v červnovém vydaní, v praxi to zas taková sláva není. Hlasové ovládání je omezeno jen na základní, předem dané pokyny. A v hlučnějším prostředí – které přitom vytváří i samotná hlasitěji puštěná televize – nastávají problémy. K dokonalosti má daleko i ovládání gesty (zabudovaná kamera sleduje pohyby dlaně, kterou řídíte kurzor na obrazovce). Například funguje jen v dostatečně osvětleném pokoji a stejně jako hlasové ovládání nejde zrovna o nejrychlejší způsob obsluhy.
Mobil místo ovladače
Ještě je tu jeden alternativní způsob obsluhy televizoru – pomocí aplikace pro chytré telefony a tablety. Umožňuje ho většina nových televizorů. Je k tomu třeba jediné: připojení televizoru a mobilního zařízení do stejné domácí sítě. Ani tentokrát však nečekejte plnohodnotnou náhradu klasického dálkového ovládání. Většinu aktivit zvládne pohodlněji a rychleji než jakákoliv mobilní aplikace. Výhodou opět může být lepší obsluha webového prohlížeče a snazší zadávání adres a textu, záleží však na konkrétní aplikaci a značce televizoru.
Kdo má ovladač, vládne všem. Kvalitní a ergonomické dálkové ovládání je pro televizor klíčové. Některé televize je možné ovládat také mobilem, technologie je však zatím v začátcích. Foto: Thinkstockphotos.com
V kvalitě 3D jsou rozdíly
Filmy ve 3D dokáže zobrazit více než polovina vybraných televizorů. Nejlépe dopadl model Panasonic TX-L42ET5E, v jehož podání je trojrozměrný obraz stabilní, nežádoucí zdvojení obrazu minimální a prostorový efekt velmi dobrý. K tomu se přidávají výhody pasivního 3D systému, konkrétně lehké a levné polarizační brýle a obecně o něco nižší náročnost této techniky na zrak. Velmi dobré známky si odneslo i několik dalších televizorů Panasonic a LG s pasivním systémem.
Naopak pouze průměrný je celkový dojem z 3D obrazu u modelu Sony KDL-40HX855. Trojrozměrný efekt se při naklonění hlavy ztrácí, dochází přitom i ke změnám barevnosti a jasu či zdvojení obrazu. Hlavu je třeba držet rovně, což není pro každého komfortní. Navíc zatemňovací brýle používané v aktivních 3D systémech vedou k rychlejší únavě očí. K zmíněnému televizoru přitom žádné brýle přibaleny nejsou, musíte si je koupit zvlášť za zhruba tisíc korun.
Další možnosti moderní televizí:
- Přehrávání z USB: Dnes už naprostá většina televizorů přehrává video z USB pamětí. Stačí video soubory nahrát z počítače na flash disk či externí pevný disk, ten připojit do USB konektoru na televizi a v menu si vybrat, na co chcete koukat. To samé platí pro hudbu a fotografie.
- Použití jako monitor: Další možnost, kterou nabízí v podstatě všechny televizory. Přes VGA či DVI konektor připojíte starší počítače a notebooky, přes HDMI přípojku novější stroje, ale třeba i některé telefony, tablety, fotoaparáty a videokamery. Zatímco VGA a DVI vstupy nejsou úplnou samozřejmostí, univerzální rozhraní HDMI je všudypřítomné.
- Přehrávání z domácí sítě: Mnoho televizorů má certifikaci DLNA (standard pro snadné sesíťování elektronických spotřebičů v rámci domácí sítě), tedy dovoluje přehrávat video a hudbu či prohlížet fotografie uložené v jiných zařízeních v domácnosti, třeba v počítači nebo dalších přístrojích s certifikací DLNA. Stačí, aby tato zařízení byla připojena do domácí sítě, ať už přes wi-fi nebo ethernetový kabel.
- Záznamy vysílání: Čím dál častější je také schopnost televizorů nahrávat vysílání na externí pevné disky, případně flash disky. O náhradu plnohodnotného rekordéru se ale nejedná. Nahrávky lze přehrát pouze na televizoru, kterým byly pořízeny, nejdou upravovat a při záznamu nelze sledovat jiný program. A televizory Philips musí být navíc při záznamu připojeny k internetu.
