Jak se chovají dřevěné konstrukce při požáru? Kolik minut odolává požáru dřevovláknitá fasádní izolace? Podívejte se na test požární odolnosti firmy NOVATOP, jehož výsledky předčily očekávání!
Přestože již velmi dobře známe jakým způsobem dřevo hoří a jak se při působení vysokých teplot chová, zůstává i v současnosti celá řada otázek stále nezodpovězena. Je zcela jisté, že v praxi budou stále častěji prováděny metodiky výpočtu požární odolnosti, navíc s vývojem nových materiálů bude vždy nezbytné podrobení zkouškám. Testy nám umožní podrobně zmapovat chování dřeva při hoření a zjištěné výsledky pak převést do řeči čísel a vzorců.
Výsledky požárních zkoušek NOVATOP předčily očekávání.
Současné principy posuzování požární odolnosti konstrukcí jsou koordinované na evropské úrovni a dnes již nikdo nemůže zpochybnit jejich platnost. Faktem však zůstává, že požární odolnost zjištěná samotnou zkouškou je vždy vyšší než hodnota zjištěná výpočtem. Výpočty zahrnují řadu prvků určených k tomu, aby výsledky byly tzv. „na straně bezpečnosti“. Pakliže uvažujeme v ekonomických souvislostech, nejvýhodnější strategií se v tomto směru jeví provedení zkoušky požární odolnosti základní konstrukce a poté zjištění dalších variant skladeb formou výpočtu.
NOVATOP testoval požární odolnost dřevostaveb. Zdroj: NOVATOP
Test požární odolnosti dřevostaveb
Na přelomu května a června 2010 byly realizovány zkoušky požární odolnosti stěnových konstrukcí NOVATOP, a to v několika variantách, které výše uvedené informace přesně potvrzují. Zjištěné výsledky výrazně předčily očekávání.
Na základě pečlivé přípravy a řady konzultací s experty v oboru bylo vybráno několik skladeb konstrukcí. Tyto skladby mohou být v budoucnu díky svým výtečným výsledkům vhodným materiálem k použití v dalších typech staveb, např. v obytných či průmyslových budovách anebo v objektech se zvýšenými nároky na požární bezpečnost jako jsou školy nebo nemocnice.
V testu byla využita teplotní čidla
K maximálnímu využití realizace požárních zkoušek byly všechny vzorky opatřeny teplotními čidly. Tato čidla byla napojena na centrální počítač ve zkušební laboratoři, který vše zaznamenával. Informace tohoto charakteru slouží nejen pro potřebu provedení zkoušky podle normovaných postupů, ale v budoucnu umožní tyto výsledky vytváření tzv. rozšířených aplikací. Rozšířená aplikace je v zásadě proces, kdy lze na základě vstupních informací (skladba požárně zkoušené konstrukce, záznamy z tepelného chování konstrukce), výpočtů a tabulkových hodnot zjistit požární odolnost odvozených skladeb, aniž by byla potřeba tyto skladby také podrobit zkoušce požární odolnosti.
zkoušky požární odolnosti stěnových konstrukcí NOVATOP byly realizována na přelomu května a června. Zdroj: NOVATOP
Česká specialita: kategorizace stavebních konstrukcí
Dalším důvodem pro instalaci teplotních čidel je možnost zatřídění konstrukcí dřevostaveb do nižší třídy stavebních konstrukcí. Tato kategorizace stavebních konstrukcí je česká specialita. Rozlišují se tři typy stavebních konstrukcí:
- DP1: Označuje konstrukce, které mají nehořlavou nosnou konstrukci (třída naprosto ignoruje skutečnost, že přestože ocel nehoří, při vysokých teplotách se hroutí).
- DP2: Zahrnuje konstrukce, které mohou obsahovat hořlavé prvky, ale např. nosná část nesmí být po dobu stanovené požární odolnosti vystavena teplotě vyšší než 300 °C. Z tohoto důvodu je také vhodné umístit čidla na povrch nosné dřevěné konstrukce.
- DP3: Pokrývá vše ostatní. V praxi se může stát, že skladba, jejíž nosná dřevěná konstrukce sice začne odhořívat, ale splní všechny předpoklady pro klasifikaci (např. REI 45), je zatříděna též do skupiny DP3. (Tato skutečnost by nebyla nikterak truchlivá, nebýt vyhlášky, která začala platit v roce 2008. Ta mimo jiné říká, že pro stavbu mateřské školy nesmí být použita právě konstrukce druhu DP3. A to bez ohledu na to, kolik minut dokáže požáru skutečně odolávat.)
Výrobky NOVATOP v požárních zkouškách obstály. Zdroj: NOVATOP
Zajímavosti z průběhu požárních zkoušek
Nebylo žádným překvapením, že skladba NOVATOP s dřevovláknitou fasádní izolací se sice vznítila a po několika desítkách minut se celá rozpálila do ruda, ale zároveň sloužila jako ochranný štít. Díky této ochraně dosáhla tato skladba úžasné odolnosti 120 minut.
Další zajímavostí bylo chování čistého panelu NOVATOP bez přidaných vrstev. V průběhu požáru byla skrze průzor v peci pozorovatelná „krusta“ zuhelnatělého dřeva, které se rozkládalo do typických kostek. Na základě zjednodušeného pravidla pro průběh odhořívání dřeva, které říká, že 1 mm odhořívá přibližně 1 minutu, byla očekávána odolnost kolem 80 minut. Tento předpoklad se vyplnil téměř přesně.
Technické informace o zkušebních vzorcích
VARIANTA 1
|
Rozměr:
|
3000 x 3000 mm
|
|
Zatížení:
|
20 kN/m
|
|
Požárem zatížená strana:
|
exteriér
|
|
Celková tloušťka panelu:
|
202 mm
|
|
|
|
|
Skladba panelu z požárem zatížené strany:
|
|
|
1/ Omítka
|
tl. = 8 mm
|
|
2/ Fasádní čedičová vlna
|
tl. = 100 mm; q = 100 kg/m3; l = 0,043 W/mK
|
|
3/ NOVATOP Solid
|
tl. = 84 mm
|
|
4/ Sádrovláknitá deska
|
tl. = 10 mm; q = 1000-1250 kg/m3; lR = 0,32 W/mK (Fermacell)
|
VÝSLEDEK ZKOUŠKY: REI 120 (DP2) e>i
Požární zkouška – vzorek 1. Zdroj: NOVATOP
VARIANTA 2
|
Rozměr:
|
3000 x 3000 mm
|
|
Zatížení:
|
20 kN/m
|
|
Požárem zatížená strana:
|
neurčeno – symetrická skladba
|
|
Celková tloušťka panelu:
|
104 mm
|
|
|
|
|
Skladba panelu z požárem zatížené strany:
|
|
|
1/ Sádrovláknitá deska
|
tl. = 10 mm; q = 1000-1250 kg/m3; lR = 0,32 W/mK (Fermacell)
|
|
3/ NOVATOP Solid
|
tl. = 84 mm
|
|
4/ Sádrovláknitá deska
|
tl. = 10 mm; q = 1000-1250 kg/m3; lR = 0,32 W/mK (Fermacell)
|
VÝSLEDEK ZKOUŠKY: REI 15 (DP2) / REI 60 (DP3)
Požární zkouška – vzorek 2. Zdroj: NOVATOP
Autorem článku je Stanislav MÜLLER, DiS
