Strašák ropného zlomu obchází kolem již několik let. Pracuje se na alternativních pohonech automobilů a hledá se náhrada ropy. Řešením jsou možná ojeté pneumatiky, které by mohly posloužit jako zdroj fosilních paliv. Jak je tento nápad daleko? Najde upotřebení v praxi?
Jsou jich tuny. Ojeté pneumatiky jsou velkým problémem. Co s nimi? Nápady jsou různé – postavit z nich domy nebo z nich získávat ropu.
Životnost pneumatik se odhaduje až na deset let. Tak dlouho by při správném skladování měly vydržet kvalitní pneumatiky na běžná motorová vozidla. Málokterý majitel automobilu si ale troufne obout ojeté gumy už za poloviční dobu, zejména používá-li vůz na středně dlouhé trasy každý den. Nové pneumatiky se kupují přibližně po třech až čtyřech letech v zimním i letním provedení a osm starých putuje na skládku.
Reklama„Speciální generátor zpracuje ročně až 10 000 tun plastového odpadu, z něhož se získá až 40 barelů ropy.“
V České republice se každoročně odevzdá přibližně 150 000 tun ojetých pneumatik a velké procento z nich zůstane ležet bez dalšího využití. Pneumatiky, které jsou určené k recyklaci, jsou využívané v oblasti energetiky (např. spalování v cementárnách, výroba elektřiny apod.) nebo se pryžová drť přidává při výrobě asfaltu nebo a směsí na povrchy hřišť.
Nazeleno doporučuje |
– 7 alternativ benzínu |
Recyklace pneumatik není jednoduchá, pryž, kterou obsahují, nelze na rozdíl od plastů přetavit a není ani rozpustná. Dá se obnovit pouze částečně, a to například v kombinaci s tekutým kaučukem nebo lepidlem. Nové pneumatiky z recyklovaného materiálu se ale prozatím vyrábět nedají. Navíc se od roku 2006 staré pneumatiky nesmí vyvážet na skládky. Co tedy s pneumatikami? Odpověď možná zná María Felisa Laresgoiti, vědkyně baskické univerzity ve Španělsku.
Pneumatiky místo nafty do dieselových motorů
Pneumatiky obsahují kromě textilu, oceli, změkčovadel, různých chemikálií a přírodního kaučuku také syntetický kaučuk, který se vyrábí z ropy a je tedy bohatý na uhlovodíky. Tato vlastnost umělého kaučuku proto zaujala vědkyni Maríu Laresgoiti, která zjistila, že se staré pneumatiky dají použít na výrobu fosilního paliva. Dostatek kapaliny, která může nahradit ropu, Laresgoiti získala pyrolýzou. Při pyrolýze probíhá zahříváním rozklad materiálu v prostředí, kde není kyslík. K tomu použila reaktor o objemu 3,5 litru a dusík, který zaručí nepřítomnost kyslíku.
Použitý materiál se zahříval při teplotě 500°C tak dlouho, dokud se zcela nerozložil. Tento proces trval asi půl hodiny. Po dokončení pyrolýzy se získalo přibližně 40 % kapaliny, asi 44 % pevných látek a zbývajících 16 % tvořil plyn.
Vědkyně María Laresgoiti vyrábí ropu z pneumatik. Zdroj: http://www.ehu.es
Podstatné je, že vlastnosti kapaliny napodobují ropu, což může přispět ke snížení závislosti na těžbě ropy. Nazmar nemusejí přijít ani zbytkové části pneumatiky – pevné látky (ocel, saze, které tvoří téměř poloviční podíl) se dají recyklovat a znovu použít při výrobě pneumatik.
Nutno ovšem poznamenat, že kapalina, jejíž vlastnosti jsou podobné ropě, není žádné ekologické palivo. Spalováním této kapaliny bude dál docházet ke vzniku emisí CO2, stejně jako při spalování benzínu nebo nafty.
Když se mění plast v ropu
Na podzim roku 2009 zahájila společnost Envion Inc. ve státě Maryland provoz svého prvního generátoru, který dokáže přeměnit plastový odpad v ropu. Generátor EOG ročně zpracuje až 10 000 tun plastového odpadu, z něhož se získá až 40 barelů ropy, tedy více než 6 300 litrů ropy. Náklady na výrobu jednoho barelu ropy se přitom pohybují kolem 10 dolarů, i když současná cena ropy je téměř desetinásobná.
Generátor EOG využívá proces termální depolymerizace. Společnost Envion neodtajnila detaily tohoto procesu, ví se pouze to, že dochází k zahřívání a následnému tavení plastů pomocí infračerveného záření. Tímto způsobem lze zpracovat přibližně 82 % platového odpadu. Dosud ovšem není jisté, zda zpracování odpadu produkuje škodlivé látky a jaký vliv má na životní prostředí.
Zatím se z plastu nevyprodukuje příliš mnoho ropy. Zdroj: Bigstockphoto.com
Podobnou úvahu měla před lety i holandská společnost Envosmart, která plánovala výstavbu 15 závodů na zpracování plastového odpadu. Australská společnost Ozmotech tehdy vytvořila technologii Thermo Fuel, která pyrolýzou získá palivo z plastového odpadu. Mezi Envosmartem a společností Ozmotech došlo k uzavření dohody, která Holanďanům technologii umožnila použít. Zatím ale Envosmart zůstal jen u teorie, první závod na zpracování odpadu, který měl být vybudován v Německu, pořád ještě nestojí.
Ropa do plastu a ropa z plastu
Produkce plastových výrobků je vysoká. Každý rok se 8 % z celosvětové produkce ropy a použije na výrobu přibližně 100 milionů tun plastů. Asi desetina plastového odpadu končí v oceánech, kde vytváří obrovské ostrovy. USA je patrně největší producent plastových odpadů a zároveň patří k největším spotřebitelům ropy.
Pokud by se celá Amerika zapojila do recyklace s pomocí generátoru EOG, mohla by vyprodukovat přibližně 150 milionů barelů ropy za jeden rok. Takové množství by pokrylo spotřebu ropy v USA na jeden celý týden.
