Metoda financování opatření na snížení energetické náročnosti budov pomocí splátek z úspor se uplatňuje hlavně u velkých objektů veřejných služeb. Tento způsob financování však může být zajímavý i pro soukromé majitele větších objektů či bytová družstva.
Pokud chce majitel většího objektu provést úsporná opatření, na které nemá momentálně finanční prostředky, může využít finanční model s názvem Energy Performance Contracting (EPC), neboli energetické služby s garantovanou úsporou. Ten umožňuje provést úsporná opatření a zaplatit je až později z dosažených úspor. A majiteli ještě něco zbude.
Je to opravdu až neskutečně jednoduché – majitel většího objektu má vysoké účty za teplo a peníze na zateplení už prostě nezbývají. Domluví se tedy, že mu dodavatel zaplatí zateplení ze svého a on to později splatí. V zimě pak má díky zateplení nižší spotřebu tepla a z uspořených peněz nejen platí zmíněné zateplení, ale ještě mu něco zbude. Nakonec na tom tedy vydělají všichni.
ReklamaZákazník nedělá nic, jen šetří
Odborníci však uvádějí, že EPC není pouhým prodejem na splátky nebo financováním dodávek technologií. Podobně i firmy energetických služeb nejsou bankami ani leasingovými nebo splátkovými společnostmi. Majitel totiž nemusí ani dopředu příliš vědět, jaká konkrétní úsporná opatření jsou pro jeho nemovitost vhodná. Dodavatelská společnost proto vždy nejdříve připraví koncepci energeticky úsporných opatření, až poté následuje návrh a zajištění financování celého projektu. Úsporná opatření se provedou, a pak se už jen vyhodnotí úspory. „Energy Performance Contracting je dodavatelský model, při kterém rozsah investičního projektu i výši investice navrhuje dodavatel ve vazbě na budoucí úspory provozních nákladů,“ vysvětluje Miroslav Marada ze společnosti Enesa, která se zabývá úsporami energií v budovách.
EPC není prodejem na technologií splátky. Dodavatel vždy navrhne optimální koncepci úsporných opatření a navíc garantuje dosažené úspory
Jak uvádí analytik Pavel Kobezda z Komerční banky: „Úspory energií jsou skryté finanční zdroje.“ Právě tyto zdroje totiž slouží ke splácení nákladů projektu. Že to nebude fungovat? To je nemožné, dodavatel totiž garantuje zákazníkovi smluvně sjednanou výši úspory. Kdyby k úspoře nedošlo, dodavatel vzniklý rozdíl zákazníkovi kompenzuje. Finanční i technické riziko tak nese dodavatelská firma a zákazník má jistotu, že práce byla odvedena pořádně, což je další výhoda tohoto přístupu.
Na začátku byla ropná krize v USA
Celý koncept byl vyvinutý v 70. letech v USA. Důvodem vzniku byla ropná krize a růst cen energií. Do ČR se EPC dostal v roce 1993 a metoda nyní patří mezi způsoby dodavatelského financování obnovy státního majetku schválené Ministerstvem financí ČR. Objem již realizovaných investic se pohybuje kolem čtyř miliard korun. Lepší energetický management je nyní v divadlech, nemocnicích, školách, na zimních stadionech, ale i v průmyslových podnicích.
Metoda EPC našla uplatnění například v Národním divadle v rámci modernizace energetického hospodářství. Cílem zde bylo dlouhodobě snížit náklady zejména na vytápění, přípravu teplé užitkové vody, vzduchotechniku a klimatizaci. Předchozí studie indikovaly vysoký potenciál úspor, který však šel ruku v ruce s vysokou investiční náročností. Divadlo nemělo dostatek vlastních zdrojů a EPC nabízelo možnost realizovat rekonstrukci rychle a bez nutnosti úprav v rozpočtu. Plusem byla i garantovaná rentabilita.
Izolace a zateplení domů: |
Projekt, který začal v roce 2006, bude splacen do deseti let výhradně z dosahovaných úspor. Suma úspor přitom bude vyšší než suma, kterou Národní divadlo zaplatí. Je logické, že firma přesně neodhadne úsporu, třeba v Národním divadle byla garantovaná úspora za rok 2008 4 138 000 Kč, dosažená úspora se ale vyšplhala na 6 193 747 korun. To byla třetina z původních celkových energetických nákladů! A v dalším roce úspora vzrostla o další stovky tisíc.
Pouze pro větší objekty
Celá věc má ale jeden háček. Roční náklady na spotřebu energie v objektu by totiž neměly klesnout pod milion korun. Firmy by třeba i chtěly pracovat na menších projektech, jako jsou třeba rodinné domy, ale poměr mezi investičními náklady a potenciálem úspor zde není tak výhodný. Nehledě na to, že režijní náklady jsou stejné bez ohledu na velikost projektu a to výrazně zhoršuje návratnost peněz, která by měla být mezi čtyřmi a deseti lety.
Z toho vyplývá, že se metoda EPC příliš nehodí pro malé rodinné domy, pro bytová družstva však už může být zajímavá. Ačkoliv se metoda uplatňuje zejména v komunální sféře, jejímu použití v soukromém sektoru nic nebrání.
