Bytový projekt nacházející se na japonském ostrově Jakušima je dílem architekta Tsukasy Ona. Jeho hlavním cílem je vytvořit nejen prostor pro komunitní bydlení, ale také projekt, jenž bude mít pozitivní dopad na zdejší přírodní prostředí, a to s pomocí „regenerační architektury“. Ta přispívá například k zlepšení stavu půdy i k podpoře rostlin a dalších organismů.
Zdroj: Dezeen; Foto: Tsukasa Ono
Myšlenka na vznik tohoto jedinečného projektu se zrodila v roce 2020, tedy v době lockdownu, který přinesla pandemie covid-19.
„V té době jsme dočasně bydleli v hotelu mého přítele Yuki Imamury na ostrově Jakušima,“ vzpomíná Ono. „Začali jsme vytvářet koncept pro původně malý projekt. Celá věc nás ale tak nadchla, že se původní myšlenka stále zvětšovala, a proto jsme přizvali k zapojení i další přátele,“ dodává.
Reklama
Sumu Yakushima je komunitní bydlení sdílené osmi spoluvlastníky. Nachází se na svahu, je součástí farmy a má krásný výhled na moře.Projekt komunitního bydlení je navržený tak, aby měl jako celek pozitivní dopad na místní životní prostředí.Tsukasa Ono je jediným architektem v komunitě a byl tak zodpovědný za celý koncept. Ostatní členové disponují různými dovednosti. Jedná se například o projektové manažery, finanční poradce, environmentální poradce a energetické specialisty.„Hodně jsme rozebírali nápady nás všech a mnohokrát jsme diskutovali o tom, jak bude náš život zde vypadat,“ popisuje Ono.Pozemek, na němž je komunitní bydlení postaveno, patří jednomu z přátel. Místo a dispozice jednotlivých budov pak byly určeny na základě důkladného posouzení stávajících poloh stromů, proudění vody a dalších faktorů místního prostředí.Projekt se snaží minimalizovat svůj dopad na krajinu a využívá princip, který Ono nazývá „regenerativní architekturou“. Jeho cílem je přerámovat vztah mezi lidským obydlím a přírodou.Tento přístup kombinuje tradiční japonské stavební metody se současnými technologiemi. Díky tomu vznikají stavby, které se přizpůsobí svému okolí a pozitivně přispívají k růstu rostlin a dalších organismů.
Jednotlivé budovy jsou zasazeny mezi stávající stromy a vyvýšené nad lesní půdou tak, aby podporovaly přirozené proudění vzduchu směrem z kopců do moře.Ono je specialistou na využití bakterií a hub v architektuře. Věří, že správná implementace těchto konceptů může přírodu obohatit a zároveň učinit budovy robustnější a pohodlnější.Pod základy každé z budov jsou do půdy zaraženy dřevěné piloty se zuhelnatělým povrchem. Karbonizované dřevo podporuje růst mycelia, které zase podporuje růst kořenů stromů, a tak pomáhá zpevňovat půdu.Jedním ze stavebních materiálů je místní jakušimský cedr. Ten je oproti jiným cedrům o dost hutnější, díky tomu odolnější, a tedy vhodný pro venkovní použití v deštivém a vlhkém podnebí Jakušimy.Sumu Yakushimu tvoří budovy s pohodlnými obytnými prostory, které jsou vzduchotěsné a vysoce izolované, což minimalizuje potřebu umělého vytápění a chlazení. Veškerá energie je vytvářena solárními panely a ukládána do baterií, přičemž k vytápění a vaření se používá místní palivové dříví.Velké venkovní terasy umožňují obyvatelům ponořit se do okolní přírody.Některé z chatek mají společné zázemí včetně salonku, kuchyně a jídelny, jiné zase slouží k soukromému ubytování.Na vnitřní stěny a podlahy Ono použil fermentovanou omítku, která byla vyrobena smícháním dřevěného uhlí a speciálního druhu bakterií. Omítka podle architekta pomáhá vytvářet stabilní vnitřní prostředí tím, že brání v růstu plísním a dalším hnilobným bakteriím.Obyvatelé komunity si navíc osvojili „regenerační životní styl“, který zahrnuje činnosti, jako je sběr naplaveného dřeva pro použití coby palivového dříví. Ono je názoru, že tyto a další obdobné činnosti posilují ducha komunity a pomáhají vzkvétat místní přírodě.
„Už od dob průmyslové revoluce lidé přírodu ničili,“ dodává architekt. „Pokud se regenerativní architektura rozšíří po celém světě, věřím, že se globální životní prostředí obnoví úžasnou rychlostí,“ říká.Jídelní částKoupelnaSpací prostory I.Spací prostory II.Společná kuchyněZdroj: Dezeen; Foto: Tsukasa Ono
