fbpx

Partneři sekce

Středočeské Kněžice vyrábí vlastní teplo a elektřinu. Jak se tady lidem žije?0

Kněžice dostaly letos opět cenu za svou energetickou soběstačnost v soutěži Středočeská vesnice roku. Mají vlastní bioplynku, elektřinu prodávají do sítě a ještě zpracují biologický odpad v obci. Projekt je v Česku zatím naprostým unikátem.

Bioplynová stanice funguje k Kněžicích od roku 2006. Vesnice má asi 500 obyvatel a bioplynka vyrobí elektřinu pro dvakrát víc lidí, než v Kněžicích bydlí. Zároveň zásobuje teplou vodou většinu obyvatel obce.

„Teplá voda teče do potrubí a vytápí přes 90 % domácností obce.“

Reklama

Kněžičtí navíc zužitkují a využijí veškerý odpadní materiál. „Nemusíme mít kanalizaci, protože v bioplynce zpracujeme obsahy septiků a žump, zbytky zeleniny, rovněž odpady z jídelen a restaurací, prasečí i hovězí kejdu nebo čistírenský odpad,“ říká starosta obce Milan Kazda. Jejich bioplynka zpracovává biologická odpad i z výroben v okolních obcích a nedalekém Městci Králové.

Chcete být také energeticky soběstační? Přečtěte si víc

  • Návštěva v bioplynce: Za měsíc vyrobí elektřinu za dva miliony

  • Pět míst, kde se dobře vaří a šetří s energií. Tipy na výlet

  • Solární park Strašice. Můžete si obejít areál a plnit úkoly třeba s dětmi

Bioplynka je investice do budoucna

Celý projekt stál 138 milionů korun. Velkou část pokryly dotace a 42 milionů korun si musela obec zaplatit sama. „Museli jsme si půjčit od banky, obec s pětimilionovým rozpočtem na to samozřejmě neměla peníze,“ vysvětluje starosta.


Milan Kazda, starosta Kněžic, vesnice na východní hranici nymburského okresu. Foto: Jolana Boháčková

Původně měl projekt stát méně, ale v průběhu výstavby musela obec projekt pozměnit a náklady tím stouply. Z počátku totiž někteří obyvatelé nápadu postavit si bioplynku nedůvěřovali a nechtěli se ho zúčastnit. „Jakmile ale viděli, že se opravdu staví, že to není jen sen, chtěli se také připojit,“ popisuje starosta. Obec, aby získala dotaci a půjčku, musela mít na začátku smlouvy o odběru tepla se svými budoucími zákazníky, v tomto případě obyvateli obce.  Z původních 120 zájemců o připojení je nakonec 150.

„Za 15 let máme peníze zpět“

Podle výpočtů starosty by se měla investice do patnácti let vrátit. Snaží se myslet na budoucí generace.  „Nepotřebujeme budovat kanalizaci. Navíc odpad, který zemědělci vyprodukují, my zpracujeme, máme z toho užitek a zpracovaný opad ve formě digestátu, tedy kvalitního organického hnojiva jim vrátíme k dalšímu využití. Kruh se tak uzavře,“ dodává Kazda.


Místní bioplynka vytápí veškeré veřejné budovy včetně mateřské školy. Foto: Jolana Boháčková

Podle něj se obec primárně snaží upřednostňovat návratné investice. Postavili například domov pro seniory. „V domově spotřebovávají naše teplo, vznikly tak pracovní místa, senioři nám platí nájem. Časem se investice také vrátí. Chodníky v takovém případě musejí počkat. Ty sice poslouží lidem, ale obec do nich pouze investuje,“ vysvětluje starosta.

Jak se dělá elektřina

Bioplynka zpracovává odpadní a další biologický materiál jako je vepřová a hovězí kejda, obsahy septiků, čistírenský a lihovarnický odpad, zelenina vrácená ze supermarketů, zbytky z hospod a jídelen, krev z jatek a podobně. Živočišný odpad se pasterizuje na 70 stupňů a vše se pak pomocí obrovských automatických šneků a promísí a putuje do speciálních obrovských fermentorů, kde za mokra dochází k procesu zvanému fermentace. Přitom se uvolňuje bioplyn, který se usazuje u stropu fermentoru.


Vstup do areálu kněžické bioplynové stanice na okraji obce. Foto: Jolana Boháčková

Bioplyn se pak spaluje ve spalovacím motoru a ten pohání generátor a vyrábí elektřinu.  Motory, které spalují bioplyn, se musejí chladit. Chladí se pomocí potrubí se studnou vodou. „Voda se od motoru zahřeje až na teplotu 85 stupňů a pak teče do potrubí a vytápí po určitou část roku přes 90 procent domácností obce, zároveň ji lidé používají na ohřev teplé užitkové vody.  V případě nedostatku tepla se spouští kotle na biomasu. Kotel na slámu má výkon 800 kWht a kotel na dřevní štěpku 400 kWht,“ vysvětluje Kazda.

K teplovodu je dnes připojeno 150 domácností a další jeví zájem.  „Několik chalupářů se dušovalo, že se tu chtějí na důchod usadit, takže bychom chtěli bioplynku rozšířit a připojit i je,“ říká starosta. Tekutá složka, která vznikne fermentací, se nazývá digestát a slouží místním zemědělcům jako výborné hnojivo. 


Obec získala diplom za energetickou koncepci v soutěži Středočeská vesnice roku. Foto: Jolana Boháčková 

Levná elektřina pro všechny

Elektrický proud putuje do sítě. „Elektřinu prodáváme společnosti Nano Energies Trade přes síť ČEZ Distribuce, nemáme vlastní elektrickou síť. Pokud naši odběratelé ohřívají teplou užitkovou vodu v letním období, jsou ceny ohřevu asi o dvě třetiny nižší než ty, za které je kupuje koncový spotřebitel používající k ohřevu teplé vody elektřinu,“ vysvětluje Kazda. Výkupní ceny elektřiny jsou ovšem asi o dvě třetiny nižší než ty, za které ji kupuje koncový spotřebitel. Takže občané za proud stejně platí, nicméně stále je to méně než běžná domácnost platí za noční proud. Podle starosty bioplynka vyrobí asi dvakrát víc elektřiny, než by obec spotřebovala.

Díky teplovodnímu vytápění obyvatelé Kněžic vyřadili z provozu svoje kotle. „Dřív jsme doma topili dřevem a uhlím. Teplo z bioplynky si moc chválíme. Je to levné a také pohodlné. Zapnete kolečko a topíte,“ říká Ludmila Římalová, která žije a pracuje jako uklízečka přímo v obci. „Kotle si ale hodně místních nechalo, pro jistotu. Mohou je kdykoli zapojit do ústředního topení,“ dodává Kazda.

Obec teplem z bioplynky zásobuje také místní školku, školu, obecní úřad a domov seniorů. Výrazně tím tedy ušetří i za vytápění těchto veřejných budov. „V zimě se nám tu bez kouře krásně dýchá,“ pochvaluje si Římalová. Podle místních milovníků přírody se v obci a okolí výrazně zlepšilo ovzduší. Vrátilo se sem spoustu druhů brouků, třeba roháč nebo chroust.

Autor: Redakce Nazeleno.cz