fbpx

Zateplování a rekonstrukce panelových domů: Jak na to?0

Úspory energie v panelových domech

SERIÁL. Žijete v panelovém domě a řešíte jeho modernizaci? Jak ho co nejlépe zateplit a rekonstruovat? Jaké izolační materiály použít. Co vše můžete zateplit a na co si dát pozor?

Desítky majitelů a obyvatelů panelových domů stojí před otázkou, jak nejvhodněji modernizovat panelový dům, ve kterém bydlí, nebo který je v jejich vlastnictví. Pokud se rozhodnete pro běžné řešení, tedy zateplení a výměnu oken, je velmi pravděpodobné, že za 10 až 15 let budete složitě a nákladně rekonstruovat dům znovu a instalovat kvalitní větrání, úsporný či obnovitelný zdroj tepla a další technologie, které jste mohli již dávno využívat.

Reklama

„Panelové domy lze rekonstruovat do nízkoenergetického i pasivního standardu.“

Panelový dům svou podstatou splňuje základní předpoklady pro to, aby se stal energeticky úsporným domem. Většinu panelových domů lze rekonstruovat do kvalitního nízkoenergetického či pasivního standardu, a to s ekonomickou návratností podobnou jako při běžném zateplení a výměně oken. Pokud se rozhodnete pro rekonstrukci do pasivního standardu, získáte po splacení investice bydlení s bezkonkurenčně nízkými náklady, pohodlné a zdravé prostředí a váš byt či dům bude mít vyšší hodnotu. A pokud ceny energií dále porostou, vy budete moci ve svém domě klidně spát.

Připravili jsme proto seriál o rekonstrukci panelových domů. První díl bude o tom, jak panelový dům zateplit.

Zateplování a tepelné izolace

    – Cenový přehled izolací

    – Vybíráme tepelnou izolaci

    – Tepelné mosty

    – Vybíráme úsporná okna

    – Co můžete zateplit

Kde uspořit energie?

Vytápění

Největší část provozních nákladů v panelových domech tvoří cena za teplo na vytápění, proto se při úsporách energie v první řadě zaměřujeme na tuto oblast. Potřeba tepla na vytápění je dána bilancí tepelných ztrát a zisků. Ke ztrátě tepla dochází v budovách jednak prostupem tepla konstrukcemi (tepelná ztráta prostupem) a větráním okny, případně nuceným větráním, ale také neřízenou infiltrací netěsnostmi budovy (souhrnně tepelná ztráta větráním).

Tepelnou ztrátu prostupem je možné snížit zateplením budovy, tj. zateplením fasády, střechy, stropu suterénu, výměnou oken a dveří objektu. Tepelnou ztrátu větráním lze snížit instalací systému větrání se zpětným získáváním tepla (tzv. rekuperací), který využívá teplo ze vzduchu vypouštěného do venkovního prostředí k předehřevu čerstvého vzduchu přiváděného zvenku do bytů. Na druhé straně bilance potřeby tepla na vytápění stojí tepelné zisky. Jedná se o množství tepla, které budova získá díky dopadajícímu slunečnímu záření, díky pobytu lidí a provozu osvětlení a spotřebičů. Tyto zisky mohou pokrýt část potřeby tepla na vytápění (dosahují výše až 40 %) a snížit tak množství tepla odebíraného ze zdroje, ovšem jen v tom případě, že jsou na otopných tělesech osazeny termostatické ventily a na otopné soustavě byla provedena kvalitní dynamická regulace vytápění, díky které jsou „rozpoznány“ aktuální tepelné zisky.


Panelové domy jde rekonstruovat do nízkoenergetického nebo pasivního standardu

Pokud není celá otopná soustava po snížení potřeby tepla na vytápění termohydraulicky zaregulována, je na základě statistiky využito pouze 10–12% z celkových 40 % vnějších a vnitřních tepelných zisků. Nezaregulované otopné soustavy mají vyšší průtok otopnými tělesy a zpět do zdroje se dostává vyšší teplota vody. Místnosti jsou tak přetápěny a k teoretické úspoře po zateplení a výměně oken nedojde. Bez termohydraulické regulace otopné soustavy by se tedy žádná rekonstrukce neměla obejít.

Ohřev teplé užitkové vody

Dalším potenciálem úspor tepla, a tedy i provozních nákladů, je příprava teplé vody. V panelových domech obíhá teplá voda stále v cirkulačním rozvodu, aby byla u všech výtokových míst v objektu kdykoliv k dispozici v požadované teplotě. Teplá voda v rozvodech neustále chladne a je třeba ji stále dohřívat zdrojem tepla, kterým je nejčastěji systém centrálního zásobování teplem. Ve chvíli, kdy není teplá voda odebírána ze žádného z výtokových míst, slouží veškeré teplo dodané na přípravu teplé vody pouze k pokrytí ztrát tepla v rozvodech. Ztráty cirkulačního rozvodu se obvykle pohybují mezi 15 a 20 % při časově řízené cirkulaci a kvalitně zaizolovaných rozvodech, což znamená, že 15 až 20 % tepla odebíraného k přípravě teplé vody slouží k pouhému pokrytí tepelné ztráty v rozvodech. Pokud cirkulace běží nepřetržitě a rozvody nejsou rekonstruované, mohou se ztráty pohybovat v rozmezí 50–100 %. Proto tento rozvod není z energetického hlediska nijak efektivní. Vysoká spotřeba energie na vytápění a přípravu teplé vody panelových domů má vliv jak na provozní náklady pro samotné uživatele bytu, tak na vysokou zátěž pro životní prostředí při výrobě tepla. Pokud je teplo do objektu dodáváno z centrálních tepláren, stoupá navíc množství produkovaného tepla o energii potřebnou k pokrytí tepelné ztráty v rozvodech mezi teplárnou a panelovými domy.

Při návrhu řešení rekonstrukce panelového domu je důležité přihlížet i k současným cenám energií, které se mohou podle lokality výrazně lišit. V oblastech s nízkou cenou energií nemusí být například některá opatření dostatečně efektivní na to, aby se investice do nich vrátila v podobě úspor provozních nákladů objektu. Pro nalezení možných úspor a návrh variant vhodných opatření nejlépe slouží energetický audit budovy. Z navržených variant lze vybrat nejvhodnější kombinaci úsporných opatření tak, aby investice byla vynaložena co nejefektivněji.

Článek vychází z publikace Rekonstrukce panelových domů v nízkoenergetickém standardu, kterou vydala společnost EkoWATT.

Připravujeme další díly seriálu:

 

  • Výměna oken a zasklívání lodžií

  • Větrání v panelových domech a vzduchotechnika

  • Vytápění a ohřev vody

 

Článek vznikl jako výstup výzkumného projektu VAV-SP-3g5-221-07 – Komplexní rekonstrukce panelových domů v nízkoenergetickém standardu.

Autor: Redakce Nazeleno.cz