Pasivní dům nemusí stát víc než ten běžný. Nevěříte? Zeptali jsme se tří odborníků, kolik stavba stojí, jak dům funguje a jak dlouho vydrží bez oprav.
„Už bych tak ráda začala stavět,“ posteskla si nedávno moje kamarádka Martina. S manželem plánují stavět ve středních Čechách rodinný domek a oba už se nemohou dočkat momentu, kdy stavba vypukne. „A přemýšleli jste nad pasivním domem?“ napadlo mě v tu chvíli, protože problematika pasivních domů mě v poslední době zajímá stále víc. „No, vlastně jsme nad tím jednu chvíli uvažovali, ale celkem rychle jsme tuhle variantu zavrhli,“ odpověděla Martina. „Nějak nemáme pět milionů na všechny ty srandičky okolo,“ znělo její vysvětlení. Odpověď Martiny mě v tu chvíli překvapila, po chvilce uvažování mi ale došlo, že tenhle názor s ní sdílí nejspíš celkem dost lidí. A tak jsem se rozhodla zjistit víc. O tom, jestli je obecně platným pravidlem, že pasivní dům je opravdu o tolik draží a zdali vůbec existuje šance, že by se investice do něj někdy vrátila. Co jsem zjistila? Několik celkem překvapivých informací.
„U pasivního domu neznám vícenáklady, jen dobře nebo špatně vyřešenou stavbu se zdravým vnitřním prostředím.“
ReklamaKvalitní návrh rovná se nízké náklady. A spokojený zákazník
Dovolte mi jen malé uvedení do problematiky. Pasivní dům rozhodně neoznačuje nic, pod čím bychom si měli představovat nějaké super složitě technické nebo ultra moderní sci-fi řešení. Na první pohled nemusíte na takovém domě vůbec poznat, že se jedná právě o pasivní dům. Rozdíl je v promyšleném návrhu a detailech. Co vlastně pasivní dům nabízí?
Na pasivním nebo nízkoenergetickém domě na první pohled nemusíte poznat, že je něčím odlišný. Foto: EkoWatt
Pasivní dům rozhodně potěší vaši peněženku. Při provozu určitě. Správný návrh a kvalitní provedení vám dokážou zajistit spotřebu energií na vytápění ne vyšší než 15 kWh/m2 za rok na konkrétním pozemku. „U domu o podlahové ploše 100 metrů čtverečních to odpovídá 1 500 kWh ročně, a pokud bychom pro získání představy o nákladech uvažovali elektrické přímotopné vytápění, náklady by činily asi pět tisíc korun ročně. K tomu je třeba připočíst zhruba 200-300 kWh za pohon větrací jednotky přibližně za tisíc korun,“ říká odborník na pasivní domy Ivan Kraus. Že vám tahle čísla vyrazila dech? Popravdě neznám nikoho, kdo by ročně platil za vytápění jen šest tisíc. Těch povedených příkladů pasivních domů, kde by praxe prokázala takováto čísla, u nás zatím bohužel tolik nestojí. Jistí si však můžeme být tím, že tyto hodnoty jsou opravdu měřením ověřeny, mimo jiné i na několika realizovaných stavbách v České republice. „Ostatní provozní náklady budou podobné jako v běžném domě a záleží, jaké další technologie (solární ohřev TUV, fotovoltaika apod.) jsou v domě instalovány,“ doplňuje Kraus.
Jak to, že v pasivním domě zaplatím jen pět tisíc za topení?
Tato otázka je nasnadě. Běžně přeci za vytápění dáváme kolem třiceti tisíc ročně a to si možná ještě gratulujeme, že oproti loňsku to není o tolik víc. Tajemství nízkých nákladů u pasivního domu spočívá ve vyladěném návrhu. Odborník Juraj Hazucha to vysvětluje takto: „Ze všeho nejdůležitější je prvotní koncept, kde se za nejmenší peníze šetří nejvíc a rozhoduje se o provozních nákladech, ceně domu i o tom jak bude fungovat. V dalších fázích dochází již pouze k zpřesňování prvotních rozhodnutí. Nedá se říct, který prvek pasivního domu je nejdůležitější, jsou totiž důležité všechny. Je to jako na autě. Pouze sladěný tvar, motor, kola, převodovka a vše ostatní dělají auto rychlým, komfortním, bezpečným a zároveň úsporným.“
V praxi se běžně setkáte s takovým přístupem, kdy řada architektů a stavařů je zvyklá pracovat tak, aby splnili platné vyhlášky – třeba co do tloušťky izolace a podobně. Dále se tím nezabývají a návrh dál předávají technikům, kteří vymýšlejí technické vybavení stavby. To, zdali původní návrh dává smysl v souvislostech, je už nezajímá. Odborník Aleš Brotánek vysvětluje: „Výsledkem pak může být nesmyslně velké technické vybavení stavby (například velká tepelná čerpadla, záložní kotel, krb a ještě i spousta kolektorů na vodu), a přesto je výsledkem hygienicky závadné bydlení s nekomfortním vnitřním prostředím – chladnými povrchy nebo letním přehříváním.“
Klíčem k úspěchu je tedy optimalizace. Tedy zahrnutí místa, potřeb obyvatel, geografické polohy, situace k oslunění, ceny pozemku a dalších parametrů, v nichž autor hledá inspiraci pro originální a optimalizovaný návrh. To není možné bez zpětné vazby a spolupráce se specialisty a práce s programem PHPP, který umožňuje použít všechny komponenty stavby optimálně ve vyváženém celku. „Výsledkem takového procesu je stavba, která je ve všech parametrech nesrovnatelná s tou takzvanou běžnou (dnes již nenormální),“ zdůrazňuje Aleš Brotánek.
Pasivní dům v Rakousku. Foto: EkoWatt
Příklad mluví za vše: jak funguje pasivní bytový dům
Dost bylo teorie, pojďme to ověřit v praxi. Příkladem povedeného řešení je vila Pod Altánem, která roste na atraktivním místě v pražských Strašnicích a nabídne 6 bytů o velikosti 3+kk a 4+kk.
„Optimalizovaným návrhem bytové vily Pod Altánem jsme zjistili, že dokážeme zcela běžnými technologiemi (vápenopísková cihla, 280 mm běžné izolace, kvalitní okna s trojskly, větrací jednotka v každém bytě) při zachování kompaktního tvaru a vyřešením tepelných mostů i v nevýhodných podmínkách severního svahu dosáhnout parametrů pasivního domu,“ říká jeden z autorů návrhu Aleš Brotánek. „Na vytápění a teplou vodu nepotřebujeme složité technologie, jako jsou hlubinné vrty s tepelnými čerpadly a podobně, ale pro šest větších bytů stačí pouze malý plynový kotel, který normálně potřebuje malý rodinný domek, a přesto splníme přísné limity získání dotace Zelená úsporám. Nákladnější je pouze to promýšlení návrhu, který je třeba řešit ve variantách a tedy pracněji. Prostředky, které se ušetří v rámci realizace, jsou ale nesrovnatelné,“ dodává autor.
Šťastní majitelé bytů se mohou těšit na komfortní bydlení a neuvěřitelně nízké provozní náklady. Tak třeba v bytě o 90 metrech čtverečních se předpokládá cena 734 korun měsíčně za vytápění, větrání, TUV i osvětlení. Když pasivní, tak pasivní!
Funguje to, ale nezruinuje mě pořizovací cena?
A tady narážíme na to obávané ale. Všechno má nějaký háček, říkáte si. Jak je to tedy s pořizovací cenou takového chytrého domu? Mnohdy se dočteme, že vícenáklady tvoří u pasivního domu 15 – 20 %, možná dokonce 30 %. A taková částka je už znát.
Pokud máte dojem, že postavit pasivní dům bez vícenákladů není možné, přesvědčíme vás o opaku. Ve skutečnosti se příčinou vícenákladů často stává špatný návrh nebo nevhodné řešení projektu. „Pasivní dům lze postavit za méně peněz než stejně velký a stejně komfortní běžný dům,“ říká Ivan Kraus. Podle Juraje Hazuchy závisí cena pasivního domu ve velké míře na zkušenostech architekta nebo projektanta.
I když má pasivní dům mnohem kvalitnější svěží prostředí a nabízí vyrovnanější teplotní pohodu, je to jen díky optimalizaci návrhu. „Vyšší cena může být způsobená jen špatným návrhem, který třeba počítá s mnoha dalšími technologiemi, ale to pak nejde o pasivní dům. Nebo je způsobena neschopností dodavatele dobře organizovat stavbu a to je problém i těch „normálních“ domů. Nebo proto, že něco s vyšší kvalitou nebudete prodávat za stejnou nebo nižší cenu,“ říká Aleš Brotánek. Na příkladu pasivního bytového domu je možné ukázat, že pasivní stavbu je možné realizovat ve stejné cenové kategorii jako jiný dům. Cenu ovlivňuje hlavně lokalita a všechny ostatní okolnosti – ne to, že jde o dům pasivní.
Kolika let se „dožije“ pasivní dům?
Pokud díky optimalizovanému návrhu všechno perfektně funguje, za jak dlouho se v pasivním domě projeví opotřebení materiálů a technologií? Podle Ivana Krause by měl mít pasivní dům výrazně delší životnost než dům běžný.
„Je to především díky absenci tepelných mostů, pečlivě provedeným parotěsným zábranám a řízenému větrání, které zásadně snižují rizika kondenzace vlhkosti v konstrukcích pasivních domů, která je riziková především pro dřevostavby, ale i pro střešní konstrukce zděných staveb,“ vysvětluje Ivan Kraus. U běžné výstavby parotěsné zábrany často vykazují zásadní nedostatky již během realizace a vzduchotěsné vrstvy naprosto absentují. „Osobně předpokládám, že dobře navržené a postavené pasivní domy budou sloužit po staletí obdobně jako některé domy např. v Anglii, které díky mírnějšímu klimatu vyhovují i v dnešní, na úsporu energií náročnější době,“ říká Ivan Kraus.
Pasivní zdaleka nemusí být jen rodinné domy, zde pasivní budova v Rakousku. Foto: EkoWatt
Pasivní domy pomalu přibývají. Jde totiž o skvělou investici
Tak co říkáte, pořídili byste si takový dům? Těším se na dobu, kdy pasivní domy nebudou opovrhovaným okrajovým sortimentem, ale oblíbenou částí portfólia architektů i investorů. Zatím je u nás převaha rodinných domů, ale první vlaštovky třeba v podobě vily Pod Altánem ohlašují příchod pasivních administrativních budov, bytových domů, škol a školek. „Snad takových staveb bude více, protože mají nespornou výhodu oproti rodinným domům v kompaktním tvaru. Panelák dostat do pasivního standardu je o mnoho jednodušší a levnější než rodinný dům. Zejména v rekonstrukcích panelových a bytových domů tkví dnes největší potenciál úspor,“ říká Juraj Hazucha.
A na závěr malé zamyšlení. Co zkusit místo podporování energetických společností investovat do rozvoje místní ekonomiky a zkvalitňování stavebního průmyslu? Atraktivní vidinou je pro mě fakt, že pasivní dům znamená nejen investici do energetické soběstačnosti státu, ale především významnou investici do jistot v důchodu.
