Tepelné izolace se neustále vyvíjí a zlepšují. Jaké novinky z oblasti tepelně-izolačních materiálů byly k vidění na Stavebních veletrzích Brno? Jak se zlepšily jejich izolační vlastnosti? Kde je možné tyto materiály použít? + TEST poradenství na veletrhu
Letošní Stavební veletrhy Brno (v pořadí již šestnácté) rozhodně stály za návštěvu, i když cena 150 korun za vstupenku mi připadá skoro zbytečně moc vysoká. Možná odradila ty, kteří nemají opravdu vážný zájem o stavebnictví. V některých pavilónech bylo i tak lidí až dost.
„Tepelně-izolační vlastnosti u vláknitých izolací se stále ještě zlepšují.“
ReklamaPřehled toho, co stálo za to vidět, musí rozhodně začínat materiály pro tepelné izolace a tepelně izolačními systémy. Je opravdu radost pozorovat, jak rychle se tato oblast vyvíjí a jak kvalitní tepelná ochrana nově stavěných i rekonstruovaných budov se s těmito výrobky dá dosáhnout.
Zateplování a tepelné izolace |
– Cenový přehled izolací |
Tepelně-izolační vlastnosti vláknitých izolací
Příjemně mě překvapilo, že se stále ještě zlepšují tepelně-izolační vlastnosti u vláknitých izolací. Před dvěma roky měl Isover Unirol Profi hodnotu součinitele tepelné vodivosti 0,033W/m.K a říkal jsem si, že to už bude skoro limit toho, co se dá dosáhnout; letos se objevil Isover Multimax s hodnotou ještě o 10 % lepší. Soudě dle ceny, která je více než dvojnásobná, to asi nebylo jednoduché. Údajně má vyšší plošnou hmotnost izolace a asi i jemnější vlákno, navíc je ve formě desek, nikoli rolí.
Vláknitá izolace. Foto: autor
Tepelná vodivost a cena není to jediné, co dnes lidi zajímá; zdá se, že význam má také ekologická nezávadnost. Firma Knauf vystavovala minerální izolace s technologií ECOSE® Technology, která používá zcela neškodné a přírodně odbouratelné pojivo pro spojení vláken izolace (vyzvídal jsem co je to za látku, ale nic bližšího jsem se nedověděl („kombinace přírodních materiálů z obnovitelných zdrojů“ není příliš informativní sdělení). Díky pojivu má izolace typickou hnědou barvu, která ji odlišuje od ostatních výrobků). Tato vláknitá izolace je také díky tenčím vláknům velmi příjemná na dotyk a její tepelná vodivost dosahuje hodnoty 0,032 W/m.K, což není špatné. Výhodné může být její použití tam, kde se dává jedna vrstva izolace před parotěsnou zábranu a je tedy v kontaktu s vnitřním prostředím.
Dosáhl polystyrén svého maxima?
U pěnového polystyrénu jsem žádné zlepšení součinitele prostupu tepla nezaznamenal; možná už bylo dosaženo technologického minima nedávným zavedením šedého polystyrénu (více o tom, proč je lepší, najdete zde). Většina firem používá standardně šedý polystyrén a zdá se, že bílého začíná ubývat. Firma PETRA-S nabízí široký výběr různých říms a ozdobných prvků z pěnového polystyrénu a díky tomu se tepelné izolace dnes dají aplikovat i při renovaci starých budov s členitými fasádami .
Zateplování členitých fasád už není problém. Foto: autor
Očekával jsem větší rozšíření desek z fenolické pěny pro izolaci fasád (např. Kingspan Kooltherm), která má velmi nízkou tepelnou vodivost (až 0,021 W/m.K). Možná ale většímu rozšíření brání vysoká cena a nevýhodné mechanické vlastnosti materiálu. Zajímavé je zabudování tohoto materiálu do sendviče, kde je dokonale chráněn. Příkladem může být H+H Thermoblock; zde je fenolická pěna v tloušťce 100 mm zabudována mezi dvě vrstvy pórobetonu a tvoří tak tvárnici pro přesné zdění. Ta má při tloušťce stěny 425 mm součinitel prostupu tepla U=0,12 v suchém stavu a U=0,13 při 4,5% vlhkosti.
Tvárnice pro přesné zdění. Foto: autor
Zajímavý tepelně-zolační materiál je COMPACFOAM. Jde o speciální formu pěnového polystyrénu s vyšší hustotou (vyrábí se v 5 různých hustotách od 100 až 400 kg/m3). Materiál je optimalizován pro vysokou pevnost v tlaku a minimální deformaci při zatížení. Materiál se uplatní jako izolační podklad s velkou pevností pro uložení vysoce zatěžovaných stavebních dílů. Vzal jsem si vzorek s hustotou 150kg/m3 a musím říci, že jsem byl překvapen jeho pevností, která je mnohem vyšší než u těch nejpevnějších extrudovaných polystyrénů.
Také využití stříkané polyuretanové pěny se, jak se zdá, rozšiřuje a objevuje se řada možností pro jejich použití; výhodou je, že se takto dá nastříkat izolační vrstva prakticky na libovolný podklad.
Polyuretanová pěna. Foto: autor
Jednovrstvé a sendvičové stěny
Před dvěma lety jsem si kladl otázku, jak dopadne souboj mezi jednovrstvými a sendvičovými stěnami. Možná to bude syntéza tj. sendviče s vlastnostmi jednovrstvého zdiva jako výše uvedená tvárnice. Navíc, i firmy jako Heluz nebo Porotherm nabízejí dnes jak jednovrstvé tak i sendvičové zdivo a zdá se, že optimální je kombinace obou principů. Za povšimnutí také stojí, že se zvyšují používané a doporučované tloušťky tepelných izolací a většina vystavovaných obvodových konstrukcí splňuje nároky na nízkoenergetické nebo dokonce pasivní stavění.
Sendvičové zdivo. Foto: autor
Tenké tepelné izolace: Pozor na ně!
Stále ještě se ovšem objevují snahy obejít fyzikální zákony a udělat nějakou velmi tenkou tepelnou izolaci, která by šla nanášet pomocí štětce nebo špachtle. Prodejci, kteří tyto produkty nabízejí, často nemají dostatečné znalosti z fyziky a propagační letáky obsahují pravé perly (dovolím si citovat z jednoho letáku na stěrku: úspory nákladů na vytápění 20 % i více, rychlé vyhřátí místnosti, ruší stékání studeného vzduchu po stěně (zajímavé, jak to asi dělá?). Pozoruhodná je věta „Prokazatelné certifikované vlastnosti v extrémně tenké tloušťce 1mm“. Bylo by zajímavé podívat se, co je vlastně certifikátu uvedeno.
Letos jsem ale objevil jeden zajímavý exemplář. Jde o stěrkovou hmotu prý s obsahem křemičitého aerogelu a mající údajně i menší emisivitu v oblasti dlouhovlného infračerveného záření. Jsem skeptický, i kdyby šlo o vrstvu křemičitého aerogelu tak v tloušťce 1 mm, nemůže mít žádný významný izolační efekt i kdyby odrážela 100 % tepelného záření. Navíc nechápu, jak by aerogel snesl namočení vodou. Zkusím o tom zjistit více; vypadá to, že jde spíše o tu již dříve popisovanou stěrku obsahující skleněné duté kuličky.
Reflexní izolace
S firmami nabízejícími reflexní izolace je vůbec problém, před lety jsem si stěžoval, že se podceňuje přenos tepla zářením a dnes mám dojem, že se naopak silně přeceňuje. Typickým zástupcem reflexní izolace z odrazivých fólií je ARKTIK 3v1, kde je při tloušťce 16mm udávaný tepelný odpor 2,32 m2.K.W-1 (se vzduchovou mezerou na obou stranách izolace). Pokud odečteme dejme tomu 2 x 0,25 jako tepelné odpory přestupu tepla konvekcí, pak tepelný odpor vlastní izolace je 1,82, což při tloušťce 16 mm znamená, že průměrná tepelná vodivost by byla 0,009 W.m-1.K.-1. To je stále ještě více než 2 x nižší hodnota, než je tepelná vodivost nehybného vzduchu, který tvoří větší část té tloušťky izolace (zbytek je plast, který má tepelnou vodivost ještě podstatně vyšší).
Reflexní izolace. Foto: autor
Neumím si představit žádný způsob, jak by mohli toto vedení tepla vzduchem odstranit. Tím nechci říci, že by se tato izolace nedala někde s výhodou použít, nicméně pro doporučovaný účel tj. izolace mezi krokve se podle mého názoru moc nehodí; dostupný prostor mezi krokvemi je lépe vyplnit běžnými izolačními materiály než tam nechávat vzduchové mezery (viz např. zde).
Je tedy třeba si dávat pozor, a když se člověk setká s výrazně lepšími vlastnostmi, než je obvyklé, nebo když je leták nadepsán „revoluce v zateplování“, tak zbystřit a raději začít hledat na webu a ptát se odborníků.
Izolace mezi krokve. Foto: autor
TEST: Poradenství na veletrhu
Když už jsem u toho poradenství, tak to bylo na veletrhu poskytováno hned na několika místech a já jsem se rozhodl vyzkoušet poradenství v pavilonu V. Zastavil jsem se tam hned ráno druhý den veletrhu, kdy jsem již měl dobrý přehled o tom, co nového se nabízí v oboru tepelných izolací. Posadil jsem se ke stolečku a předložil problém, který zrovna řeším. Chtěl jsem vědět, jak by se dala vylepšit skoro 30 let stará a amatérsky provedená izolace mezi krokvemi, která již nesplňuje dnešní nároky a použitá parotěsná zábrana je netěsná.
Poradce, kterého jsem si vybral, mne zarazil a odkázal na svého kolegu. Byl to starý pán a musím říci, že mne poněkud zklamal. Ne, že by mi neporadil; doporučil mi nadkrokevní izolaci nebo přidání izolace pod krokve, nicméně byly to jen obecné rady a nebyl již schopen mi dát podrobnější informace o tom jaké materiály použít, co je lepší, jaké hodnoty tepelné vodivosti jednotlivé materiály mají a hlavně nebyl schopen můj problém rozebrat a aktivně hledat optimální řešení; musel jsem jej neustále otázkami postrkovat.
Stavební veletrhy Brno. Foto: autor
Z jeho odpovědí jsem nabyl dojmu, že vlastně vůbec nemá přehled, co nového na trhu existuje a že si snad ten veletrh neprošel ani letos ani v loňském roce. Poradenství na veletrhu je trochu specifické v tom, že klient na veletrhu najde mnoho zajímavých možností jak problém řešit, všichni zástupci firem mu ovšem tvrdí, že zrovna to jejich řešení je pro něj nejlepší a on nemá většinou možnost to posoudit. Potřebuje od poradce, aby mu tyto informace pomohl utřídit a aby mu řekl, co je pro něj optimální nejen z hlediska vlastností ale i ceny a naopak čemu se vyhnout nebo na co si dát pozor. Je ovšem třeba říci, že z této jedné zkušenosti rozhodně nelze vyvozovat, že by poradenství na veletrhu bylo nedostatečné; je možné, že jsem měl prostě smůlu na poradce a také je třeba si připustit, že jsem možná poněkud náročný klient.
Izolace oken
Podobný trend jako u tepelných izolací bylo možno pozorovat i u oken. Stále více firem osazuje do svých oken trojskla a vzácností už není ani čtyřnásobné zasklení, Také rámy a osazení okna do tepelné izolace se zlepšuje. Myslím, že nejdále ve snižování tepelných ztrát došlo okno FTT U8 Thermo, u kterého výrobce (FAKRO) udává Ug=0.3 W/m2K . Jde o čtyřsklo s náplní Kr a opatřené třemi selektivním tepelně odrazivými vrstvami. Je otázkou, zda ale už čtyřnásobné zasklení není v některých případech přece jen příliš; sestava je poměrně těžká a také propustnost pro světlo je relativně malá. Já osobně bych dal přednost dvojsklu s vnitřními fóliemi.
Když jsem si se zájmem prohlížel střešní okno Thermomax plus (zde jde o čtyřnásobné zasklení – dvě skla a dvě vložené fólie heat mirror), dal jsem se do řeči se zástupcem firmy KUBESO (byla to dáma) a ta mi o problematice tepelných ztrát střešních oken a jejich testování udělala moc hezkou odbornou přednášku. Zvládala nejen problematiku konvekce a radiace ale uměla i vysvětlit, proč je plní směsí Ar a Kr (Kr prý výrazně podražil). Musím říci, že srozumitelně, přesně a pravdivě vysvětlit zákazníkovi v čem je výrobek dobrý a jaké je jeho optimální použití není u mnoha zástupců firem zrovna běžná schopnost, u stánků často slouží lidé, kteří o výrobcích vědí jen to, co je v prospektu.
Je chvályhodné, že se současně zlepšují i detaily na spojení mezi oknem a stěnou. Stále více nabízených oken je vhodných pro nízkoenergetické či pasivní domy a tam už je důležité zabývat se i tím jak je okno do obvodové konstrukce zabudováno.
Okno firmy INTERNORM. Foto: autor
Jako obvykle jsem obdivoval nabídku firmy INTERNORM; musím to přiznat, mám slabost pro drahá a precizně provedená okna. Kdybych stavěl dům (pasivní, pochopitelně), tak bych asi použil okna THERMO 3 s Uw = 0,79. W/m²K eventuelně EDITION 4 s Uw do 0,63 W/m²K, pokud by manželka trvala na dřevě a nechtěla mi povolit mé oblíbené reflexní rolety. V nabídce mají výborné trojsklo SOLARw4b, které s náplní kryptonu dosahuje Ug=0,5 a přitom má propustnost pro sluneční energii g=60% a hodí se proto pro zasklení jižních osluněných oken.
Pro pasivní domy nabízejí dveře SELECTION – domovní dveře (s certifikátem pro pasivní domy) s hodnotou UD = 0,73 W/m²K. Přiznám se, že u dveří bych si přál lepší hodnotu, nicméně i toto je dobré.
| Připravujeme: Větrání a vytápění
|
| Anotace: Na stavebním veletrhu nejde jen o tepelné izolace, významnou část dnes tvoří i to, čemu se říká technická zařízení budov tj. větrání, vytápění, osvětlení apod. Skoro všichni velcí výrobci kotlů a tepelných čerpadel nabízejí ve svojich sestavách solární kolektory na ohřev teplé vody a přitápění. Zaujalo mne, že firmy stále ještě uvádí, že na jejich výrobek lze získat dotaci Zelená úsporám; v některých případech mi to přišlo jako přehnaný optimismus. Pravdou ovšem je, že některé z těchto sestav (hlavně tepelná čerpadla + solární kolektory) bez dotace asi nebudou zrovna ekonomicky optimálním řešením. |
