fbpx

Zelené střechy pomáhají v boji se suchem. Novostavba s plochou střechou bez zeleně je “zločin”.0

Zelená střecha je nejen atraktivním architektonickým prvkem, ale může mít i pozitivní izolační funkci. Navíc zlepšuje místní klima a pomáhá zadržovat vodu. Není divu, že v některých městech v Evropě jsou už v novostavbách s plochými střechami povinné. Jaké výhody a nevýhody má zelená střecha? Jak ji vybudovat?

Zelené střechy nejsou žádnou novinkou. V některých oblastech – například v severní Evropě – se používají po staletí.

Napadlo vás někdy využít plochu na střeše jako zahradu, kde by rostly květiny, keře nebo dokonce stromy? Zejména v městské zástavbě se ve střechách skrývá obrovský nevyužitý potenciál pro zlepšení místního životního prostředí. Podle některých názorů by stačilo ve městě ozelenit pouhých 5 % střech, aby byl výsledný efekt – zlepšení čistoty a vlhkosti vzduchu, menší výkyvy teplot – pozorovatelný.

„Vegetační střecha díky postupnému odpařování dešťové vody zlepšuje místní mikroklima.“

Pozitiva zelených střechy si začínají uvědomovat i samotná města. Trendem je hlavně jejich povinná realizace tam, kde je to možné.  Například rakouský Linec už v 80. letech přijal nařízení, že všechny ploché střechy nových budov musí být povinně ozeleněny. Dovedu si představit, že by takové nařízení platilo i v České republice,“ vysvětluje Jitka Dostálová, předsedkyně Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ). Podobné nařízení platí třeba také v Paříži.

Česká města zatím cestou jemnějších opatření a stavbu zelených střech začínají dotovat. Příkladem může být třeba Brno, které loni spustilo dotační program s Názvem Zeleň Střechám. Na podporu zelených střech pamatuje také dotační program Nová zelená úsporám.

Zelená střecha jako přírodní izolant

Pokud bychom porovnali výhody a nevýhody zelené střechy, kladné stránky by jednoznačně převažovaly. Kromě toho, že zpříjemňuje okolní prostředí, prodlužuje životnost hydroizolace a celé střešní konstrukce, neboť vegetační vrstva funguje jako izolant – chrání konstrukci před výkyvy teplot, extrémními teplotami a klimatickými změnami. Díky tomu snižuje náklady jak na údržbu hydroizolace, tak současně snižuje náklady na topení. Vegetační vrstva vzhledem ke svému složení také tlumí hlučnost až o 8 %.

Zelená střecha plní nejen estetickou funkci, ale také zlepšuje mikroklima.

Ve prospěch vegetačních střech hovoří také ekologické hledisko, a to z několika důvodů. Jednak vegetační střechy doplňují stále ubývající zelené plochy ve městech, současně také postupným odpařováním dešťové vody zlepšují místní mikroklima (produkuje se více kyslíku). Vegetační vrstva váže prach a filtruje škodlivé látky, čímž přispívá k vyšší kvalitě ovzduší. A v neposlední řadě má vegetační vrstva schopnost zadržovat srážkovou vodu a díky tomu odlehčuje kanalizačnímu systému, zejména během přívalových dešťů. Právě co největší zádrž srážkové vody a jejích vsakování v místě je velmi důležitým opatřením v boji se suchem, s nímž se Česko nejpíš letos bude muset opět potýkat.

Zelená střecha vyžaduje vyšší nároky na konstrukci domu

Každá věc má však i své nevýhody, ani zelená střecha není výjimkou. V této souvislosti je nutné zmínit dvě záležitosti, a sice vyšší pořizovací cenu a vyšší náklady na realizaci, které logicky vyplývají z dané technologie a stavebních postupů. Druhým faktorem je pak vyšší nárok na statiku nosné konstrukce stavby. Je nutné totiž zvážit jene hmotnost zeminy, ale také její případné nasycení vodou. Extenzivní zelená střecha může být realizována i na konstrukcích s nižší únosností do 300 kg na m2. Pro intenzivní zelenou střechu je nutná únosnost konstrukce od 300 kg do 2000 kg na m2. Také z toho důvodu se pro zelené střechy často používají lehké substráty ze směsi hlíny a liaporu nebo keramzitu.

Ozeleněná střecha novostavby

Zelená střecha může vzniknout i na střeše s vyšším sklonem než 5°. Z realizačního hlediska je proto možné vystavět zelenou střechu i na šikmé střeše (se sklonem do 30°). S vegetační střechou je ale nezbytné počítat již při tvorbě architektonického návrhu a projektu celé stavby. Dodatečné dimenzování vegetační střechy výrazně navyšuje náklady a přináší často mnoho problémů spojených se zatékáním do domu nebo hynutím rostlin.

Zelená střecha: Jakou vegetaci vybrat?

Podle druhu osazení můžeme střechy rozlišit na:

  • Střechy s extenzivní střešní zelení,
  • střechy s jednoduchou intenzivní zelení,
  • střechy s intenzivní zelení.

Hlavní rozdíl mezi nimi spočívá ve výšce substrátu a výběru vegetace. V prvním případě se jedná o střechy, které jsou zatravněné (trávy, netřesky, nízké keře), výška substrátu na nich dosahuje maximálně 150 mm a nejsou určeny pro běžný pohyb osob. Je vhodná jak pro ploché střechy (sklon od 2°) tak i pro šikmé střechy se sklonem do 30°. Má poměrně nízké pořizovací náklady a je schopna akumulovat vodu, proto se u toho typu střechy většinou nebuduje zavlažování.

Druhý případ je přechodnou záležitostí a jedná se o střechy s výškou substrátu 150–200 mm. Dominantními rostlinami jsou pak nižší keře. Střechy s intenzivní zelení vyžadují vysoké nároky na výběr vegetace zahrnující travnaté plochy, keře ale i stromy. Vzhledem k tomu se výrazně zvyšuje i tloušťka potřebného substrátu, která se pohybuje od 500 mm, ale není výjimkou výška substrátu dosahující 2 m. Tato střecha si pak logicky vyžaduje vybudování závlahového systému a pravidelnou péči.

Zelená střecha: Kvalitní technologie je základ

Stejně jako ostatní druhy střešních konstrukcí i zelená střecha musí být opatřena nosnou konstrukcí, parozábranou, tepelnou izolací, která však v tomto případě musí mít vyšší pevnost v tlaku. Nezbytnou součástí je také hydroizolace, jež je v případě vegetační střechy složena z několika vrstev, přičemž horní z nich musí být opatřena atestem na odolnost vůči prorůstání kořínků, působení mikroorganizmů, vlivu hnilobných procesů a fyzikálně-mechanickému zatížení.

Zelená střecha domu na Islandu

Na rozdíl od ostatních druhů střech je zelená střecha obohacena o drenážní, filtrační, hydroakumulační vrstvu a vrstvu substrátu. Filtrační vrstvu tvoří nejčastěji polypropylenová geotextílie s nízkou nasákavostí, která brání vyplavování jemných částí substrátu do drenážní vrstvy. Drenážní (např. pemza, štěrk, expandovaná břidlice) a hydroakumulační vrstva (nasákavé materiály, textilie, hrubovláknité rašeliny) zabezpečují dostatek vody rostlinám a odvádí přebytečnou vodu ke střešním vtokům. Finální vrstvu tvoří speciální odlehčený substrát pro střešní konstrukce, který je nutné obohatit o složku (například hydrogel) umožňující částečně zadržovat vodu.

Druhy zelených střech

Extenzivní zelené střechy

Extenzivní zelená střecha kromě svých ekologických, izolačních a estetických funkcí už neplní žádnou jinou úlohu. Není tedy určena k aktivnímu pěstování rostlin a veškerá vegetace na ní roste sama. Extenzivní zahrada je jednodušší, klade menší nároky na únosnost střechy a většinou nemá zavlažovací systém. Díky tomu je nutné použít odolné rostliny, jako jsou netřesky, rozchodníky, kostřavy apod. Výhodou extenzivních zahrad jsou nízké náklady na konstrukci a údržbu. Rostliny v extenzivních zelených střechách jsou často pěstovány ve speciálních hydrofilních panelech z minerální vlny, které kryje jen tenká vrstva substrátu. V takovém případě je samozřejmě nutné rostlinám dodávat živiny zvenčí. Jedná se vlastně téměř o hydroponické pěstování. Pod panelem se pak nachází drenážní vrstva (například nopová folie), která přebytečnou vodu odvádí k výpustím, separační vrstva chránící další prvky skladby střechy, hydroizolace, tepelná izolace, a parozábrana.

Intenzivní zelené střechy

V případě intenzivních zelených střech se počítá s běžným pěstováním rostlin. Jde vlastně o zahradu na střeše. Kromě rostlin je zde možné pěstovat také menší stromy a keře. Intenzivní zelená střecha už předpokládá instalaci závlahového systému a vyžaduje pravidelnou údržbu. Tyto střecha bývají navržené jako pochůzná, což s sebou samozřejmě nese i patřičné nároky na jejich konstrukci a únosnost. Tloušťka vegetační vrstvy se na intenzivních zelených střechách pohybuje obvykle mezi 20 a 80 cm.

Pokud zvolíme pro svůj dům vegetační střechu, zejména s intenzivní zelení, musíme počítat s neustálou péčí spojenou s ořezem keřů, sekáním trávy nebo občasnou závlahou. Zelená střecha je dobrou volbou, nicméně je nutné vše patřičně rozvážit a prokonzultovat s odborníky, kteří zhodnotí nutná opatření.

Profilový obrázek

Autor: Michal Doležel

Pro Nazeleno.cz píše články hlavně s tematikou energetiky, obnovitelných energií, chytrých domácností a dalších nejrůznějších zajímavostí.