fbpx

Šikmá střecha: Vyberte tu, která dobře izoluje0

Střecha je nezbytnou součástí každého domu. Kvalitní materiál a správná skladba střešního pláště jsou předpokladem dostatečné ochrany domu a minimálních tepelných ztrát. V prvním díle našeho seriálu se zaměříme na šikmé střechy. Jaké parametry sledovat při výběru šikmé střechy? Jaké materiály použít a na co si dát pozor?

Žádný dům se neobejde bez střechy, která ho chrání před zimou, horkem, deštěm nebo sněhovou nadílkou. Střechy podle tvaru dělíme na dva druhy – šikmé a ploché. V prvním díle našeho seriálu o střechách se budeme věnovat právě střechám šikmým.

„Pojistná hydroizolace střechy napomáhá snižovat energetické ztráty.“

Reklama

Šikmé střechy byly tradiční záležitostí zejména venkovských a horských oblastí. Po jejich útlumu v 70. a 80. letech minulého století, kdy dominovaly ploché střechy bez spádové vrstvy (a tudíž velmi poruchové), se šikmé střechy znovu objevují v 90. letech a přináší tak příjemnou změnu v dosavadní architektuře. Návrat šikmých střech velice úzce korespondoval právě s funkčními a konstrukčními nedostatky, které s sebou ploché střechy nesly.

Střecha a tepelné izolace

   – Zateplení střechy a fasády

   – Tepelné izolace: Co je na trhu?

   – Zateplení domu: Kdy se vyplatí

   – Došková střecha jako izolace

   – Ploché střechy: Výhody a nevýhody

Jak vybrat střechu?

Při výběru střechy je nutné dbát několika zásad. Primární rozhodnutí, jaký typ střechy zvolit, záleží na projektantovi. Ten vychází ze dvou faktorů – vzhledu a funkčnosti střechy. Z hlediska vzhledu je nutné dbát na zasazení objektu do okolního prostředí. „Dalším ohledem v návaznosti na vzhled je architektonické řešení samotného objektu. Moderní design fasády, bude jen velmi těžko korespondovat se šikmou střechou s prejzovou krytinou patřící spíš na historické objekty,“ vysvětluje odborník na šikmé střechy Stanislav Nohavica ze společnosti Coleman.

Estetika je sice důležitá, ovšem hlavním úkolem střechy je ochrana domu. Výběr střechy bychom měli podřídit tomu, v jakých klimatických podmínkách se dům nachází. Šikmá střecha se proto ve většině případů konstruuje na objektech v horských podmínkách, kde je pravděpodobnost větší sněhové pokrývky. „Jedním z ideálních řešení je například šikmá střecha s krytinou z falcovaného plechu, ze které sníh sjede (na místa, kde nikoho a nic neohrozí) a nepřitěžuje dále konstrukci,“ říká Nohavica.

Šikmá střecha má různou podobu

Šikmá střecha má několik tvarových variací. Stavebně nejjednodušší a u nás nejčastější je střecha sedlová. Tvarově velmi blízkou (ale se složitější konstrukcí) je střecha valbová a polovalbová, která je po všech stranách půdorysu zešikmená a používá se zejména pro domy tvaru „L“. Dalším typem je střecha pultová, snadno zaměnitelná s plochou střechou, od níž se liší sklonem. Ten je u pultové střechy větší než 10°. Velice zřídka se objevuje střecha stanová, blízká střeše valbové, u níž se ale všechny strany sbíhají v jednom bodě. Poslední typ tvoří střecha mansardová, jejíž obliba roste zejména díky možnosti velmi prostorného obytného podkroví.

Vybírat můžeme z několika typů šikmých střech
Vybírat můžeme z několika typů šikmých střech. Zdroj: Istockphoto.com

Jednoznačně nejrozšířenějším materiálem střešní konstrukce je dřevo, a to ve formě řeziva pro klasické krovy nebo konstrukce z vazníků. „Využívají se ale i lepené vazníky a speciálně upravovaná dřeva,“ dodává Nohavica. Není však výjimkou použití jiných materiálů, jako například ocelových nebo betonových prvků a jejich kombinace se dřevem.

Složení střešního pláště je velice podstatnou částí při stavbě střechy. Variant, v jakém pořadí jednotlivé prvky střešního pláště umístit, je několik a vychází z využitelnosti podkrovního interiéru. V zásadě lze stanovit základní prvky, které jsou pro správnou funkci střechy nepostradatelné. Mezi nejdůležitější vrstvy střešní konstrukce patří nosná konstrukce, parozábrana, tepelná izolace, pojistná hydroizolace, latě, kontralatě a finální střešní krytina. V některých případech je střešní plášť doplněn o dřevěné bednění.

Střešní plášť tvoří kompletní systém

Parozábrana tvoří vzduchotěsnou plochu bránící průniku teplého vlhkého vzduchu a par z interiéru do konstrukce střechy a drží je mimo oblast rosného bodu. „V zimním období máme rosný bod ve skladbě v polovině tepelné izolace, pokud k němu pustíme vlhkost z interiéru, ta zde zkondenzuje, snižuje účinek tepelné izolace a zároveň negativně působí na dřevěné prvky krovu a snižuje tedy funkci střešního pláště,“ vysvětluje Nohavica. Jako materiály se dnes používají asfaltové pásy, polyetylenové, polyolefinové fólie, vyztužené tkaninou nebo opatřené reflexní vrstvou, která při správné aplikaci a skladbě odráží část prostupujícího tepla do interiéru a šetří tak náklady na vytápění.

Jednou z nejdůležitějších složek střešního pláště je tepelná izolace. Jejím úkolem je minimalizace tepelných ztrát, hluku a úspora energie. Teprve ve spojení s ostatními prvky střešního pláště plní svou funkci maximálně. Tloušťka tepelněizolační vrstvy musí být navržena tak, aby vyhovovala platným tepelně-technickým požadavkům. Umístění izolace je zhruba trojí – je vkládána mezi krokve, nad krokve či pod krokve. Přičemž umístění mezi krokve je podle Nohavici spíše přežitkem. „Tepelný most, který vytváří krokev, narušuje celkovou funkci tepelné izolace,“ dodává Nohavica. Nejpoužívanějšími materiály jsou minerální vlna, vyráběná tavením hornin, dále skleněná vata, vyráběná tavením skla a vysoce odolná proti požáru, méně často se objevuje celulózová izolace, která se vyrábí z recyklovaného papíru a nanáší se stříkáním mezi krokve.

Podceňovat bychom neměli kvalitní izolaci střechy
Podceňovat bychom neměli kvalitní izolaci střechy. Zdroj: Isover

Střešní krytina složená z menších částí (např. střešních tašek) má tendenci propouštět déšť, sníh či prach, zvláště na návětrných stranách nebo při menším sklonu. Aby byla zachována nepropustnost střešního pláště, je nutné použít pojistnou hydroizolaci. Ta funguje jako „pojistka“, která chrání spodní vrstvy střešního pláště (zejména tepelnou izolaci) před namoknutím a zároveň je schopná odvádět přebytečnou vlhkost prostupující z interiéru přes tepelnou izolaci do prostoru pod krytinou. Hydroizolace má nenahraditelnou funkci, neboť díky odvodu vlhkosti zvyšuje životnost samotné střechy a současně chrání vnitřní vrstvy střešního pláště, čímž napomáhá snižovat tepelné ztráty.

Nutností je také odvětrání střešního pláště. Primárně slouží větraná mezera ve střeše k odvedení vodních par, které pronikly přes parozábranu do konstrukce a zkondenzovaly v ní. „Vytvořením vzduchové mezery snižujeme riziko napadení dřevěných prvků dřevokaznými houbami, zajišťujeme funkčnost tepelné izolace (vlhká nefunguje nebo funguje pouze z části) a zabraňujeme degradaci střešní krytiny vlhkostí nebo vlhkostí v kombinaci s mrazem,“ vysvětluje Nohavica.

Jak vybrat střešní krytinu?

Střešní krytina tvoří vnější obal celého střešního pláště. Při jejím výběru bychom měli sledovat několik parametrů. V první řadě záleží na celkovém architektonickém stylu budovy, sklonu, druhu a tvaru střešní konstrukce. Také klimatické podmínky a celkový ráz krajiny výrazně ovlivňují výběr střešní krytiny. Svou roli sehrávají i ekonomické možnosti investora. Na trhu nalezneme nepřeberné množství různých druhů krytin. Od často používaných betonových a keramických tašek, přes plechové, vláknocementové nebo bitumenové krytiny až po tradiční přírodní materiály, jako je sláma, rákos nebo dřevěné a břidlicové šindele.

Na trhu můžeme vybírat z několika druhů střešní krytiny. Kromě klasických tašek se objevují i přírodní materiály jako například došky.
Na trhu můžeme vybírat z několika druhů střešní krytiny. Kromě klasických tašek se objevují i přírodní materiály jako například došky. Zdroj: Istockphoto.com

Šikmé střechy nejsou bezproblémové. Důvodů je několik. Aby střecha plnila svou funkci, je nezbytností řemeslnická kázeň při stavbě. Velmi závažné nedostatky se mohou objevit již na samém počátku v projektové dokumentaci. Zvolení špatného sklonu střechy, nevhodného složení střešního pláště, stejně tak opomenutí sněhových opatření (tzv. sněholamů) mohou způsobit velké komplikace, které snižují spolehlivost i životnost střešního pláště jako celku.

Autor: Redakce Nazeleno.cz