Ačkoli veletrh For Arch 2013 sice neukázal žádnou vysloveně revoluční novinku, několik zajímavých ukázek progresivních stavebních materiálů a technologií se zde ale najít dalo.
V oblasti stavebních materiálů jsem na žádnou revoluční novinku nenarazil, zdá se, že pokračuje spíš jen pomalá evoluce. Firma Wienerberger má novou cihlu s dutinami vyplněnými minerální vatou Porotherm 50T Profi . Tato cihla se díky vynikajícím tepelně-izolačním vlastnostem řadí do kategorie výrobků pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu. Součinitel prostupu tepla U = 0,15 W/(m2·K) vyhovuje požadavkům normy pro pasivní budovy. Ve spojení s cihlou Porotherm 25 AKU Z, která je určena pro akusticky dělící nosné stěny lze dosáhnout i poměrně slušných tepelně akumulačních vlastností stavby.
Cihla Porotherm AKU je určena pro akusticky oddělující nosné stěny. (Foto: autor)
Společnost HELUZ, která používá jako výplň svých cihel pěnový polystyren, zatím sice stále nepřešla na použití šedého polystyrénu s grafitem, jenž by snad mohl ještě o kousek posunout výsledný součinitel prostupu tepla směrem dolů. Firma nicméně představila svůj pasivní dům HELUZ TRIUMF postavený z pouze cihel bez přidané izolace z polystyrenu.
Ukázka technologie pasivního domu z cihel Heluz. Zdivo je jednovrstvé bez přidané izolace. (Foto: autor)
Dřevostavby
Zde je mne zaujala zřetelná preference difuzně otevřených konstrukcí stěn. V skladbě takovéto konstrukci se zpravidla nepoužívá parozábrana; ze strany interiéru je takzvaná parobrzda t.j vrstva s přesně definovaným difúzním odporem, omezující jednak difúzi vodních par na přijatelnou úroveň a zároveň zamezující konvekci teplého vlhkého vzduchu do konstrukce. Směrem k exteriéru jsou jednotlivé vrstvy řazeny tak, že jejich faktor difúzního odporu klesá.
Místo dříve obvyklé kombinace minerální vaty uvnitř konstrukce a pěnového polystyrénu na vnější straně se nyní používají na vnější straně převážně difuzně otevřené dřevovláknité desky jako je Hofatex nebo STEICO Protect. Povrchová úprava je tvořena difuzně otevřenou stěrkou a tenkovrstvou omítkou. Na vnitřní straně je pak nejčastěji použita OSB deska, která plní funkci parobrzdy i vnitřního pláště stěny. Napadlo mne, že možná, že to stálé opakování sloganu „dům musí dýchat“, které mě tak rozčiluje v případě zateplování, je přece jen k něčemu dobré. Zaznamenal jsem jen jeden případ, kdy firma stále ještě používá na vnitřní straně parotěsnou fólii umístěnou hned pod vnitřním sádrokartonem a zvenku desky z pěnového polystyrenu. Je to riziková konstrukce, protože pokud někdo parotěsnou zábranu poškodí, může docházet ke kondenzaci a hromadění vlhkosti v tepelné izolaci a k napadení dřeva dřevokaznými houbami.
Dřevostavby na Nazeleno.cz: |
Vedle difuzně otevřených konstrukce se pochopitelně stále používají různé varianty sendvičové stěny tvořené pěnovým polystyrenem a OSB deskami (například známý K- Kontrol). Používá se šedý pěnový polystyren a maximální běžně dostupná tloušťka izolačního jádra je v současnosti 300 mm.
Zajímavý je BAHAL systém což je vlastně dřevostavba s ocelovým skeletem. Firma tvrdí, že jde o relativně levný a velmi flexibilní systém; na webu je dokonce k dispozici konfigurátor pro nízkoenergetický dům nebo pasivní dům, kde je možné si určit, jak bude dům vypadat.
Stavební systém M3
Jde o docela kuriózní nápad. Celá stavba je postavena z polystyrenových tvárnic, které jsou pak zpevněny stěrkovým tmelem a výztužnou síťovinou v několika vrstvách. Aby nebylo třeba dělat stropy z nosníků používá se klenba (viz následující obrázek). Jediné, co se musí postavit z cihel nebo tvárnic, jsou prý štítové stěny, v nichž jsou dveře a větší okna. Zvláštní ovšem je, že webové stránky v prospektu uvedené neexistují, respektive otevřou se stránky polské. Bude tedy asi vhodné s hodnocením tohoto nápadu trochu počkat. Jsem k této technologii nicméně trochu skeptický a odhaduji, že moc zájemců o bydlení v takovém domě asi nebude.
Model stavby z polystyrenových tvárnic. Dům využívá klenuté stropy. (Foto: autor)
Zděné stavby – tloušťka tepelné izolace roste
Tím, jak jsem letos poskytoval konzultace ve stánku Centra pasivního domu, jsem se možná nesetkával se zcela reprezentativním vzorkem populace. Ke mně chodili na konzultace převážně stavebníci pasivních domů. Zdá se nicméně zjevné, že se i u „běžných“ domů zvyšuje tloušťka tepelné izolace, kterou výrobci nabízejí a doporučují. Letos jsem se u jednoho klienta setkal s projektem navrhujícím 400 mm šedého polystyrenu na sendvičové stěně z vápnopískových bloků KM Beta. Použití 300mm desek je už poměrně běžné. Zajímavé ovšem je, že tabulka skladby konstrukcí KMB SENDWIX P na stránkách výrobce začíná u tloušťky izolace 100 mm a končí u 200 mm. Přitom například desky EPS Greywall 400 mm se už dají běžně koupit. Zdá se, že tabulka už zastarala. Ještě před dvěma lety jsem říkal, že 200 mm stačí, před 12 lety se na mne dívali jako na blázna, když jsem chtěl použít na svůj dům 140 mm desky PS (nakonec firma přistoupila na kompromis 120 mm). Jsem docela zvědav, jak se to bude dál vyvíjet.
Existuje pochopitelně nějaká optimální tloušťka izolace. Takhle silné vrstvy tepelné izolace navíc vyžadují dokonalé odstranění tepelných mostů, jinak jejich efekt výrazně klesá. Také jsou vhodné některé úpravy v osazení oken. Stává se pravidlem, že okna se vsazují pomocí speciálních konzolí či rámečku do vrstvy tepelné izolace (předsazená montáž).
Zakládání staveb a izolace
S problémem tepelných mostů úzce souvisí způsob založení stavby, respektive izolace základů. Některé lehké dřevostavby se dají ve vhodném terénu založit jen na zemních vrutech. Pak se prostě izoluje spodní strana stavby stejně jako stěny. Zdá se ale, že zatím k tomuto způsobu zakládání není u stavebníků pasivních dřevostaveb moc velká důvěra ( viz např. diskuze na TZB-info). Já osobně jsem měl v poradně zatím jen jediného člověka, který zvažoval založení na vrutech. Zdá se, že čím dál více oblíbené je zakládání na násypu z pěnového skla. Důvodem jsou halvně dobré izolační vlastnosti a nenasákavost.
Zemní vruty – levný a rychlý způsob založení stavby. Technologie se zatím potýká s nedůvěrou stavebníků. (Foto: autor)
Stále častěji se také setkáme se založením stavby na souvislé vrstvě extrudovaného pěnového polystyrénu (XPS), která vytvoří jakousi vanu do níž se pak nalije betonová základní deska. Na trhu jsou už pro to certifikované systémy s deskami a tvarovkami z velmi pevného a nenasákavého XPS. V praxi to vypadá tak, že na rovinnou vrstvu z uválcovaného a zhutněného štěrku se položí desky a z tvarovek se vyskládají boční strany tvořící bednění pro beton.
Osvěta a vzdělávání
Zdá se, že nedílnou součástí stavebních veletrhů se stává osvěta. Platí to zvláště pro rychle se rozvíjející oblast nízkoenergetických a pasivních domů. Firmy si uvědomují, že je to poměrně nový a rychle se vyvíjející obor. Dostatečně poučený a vzdělaný stavebník se snáze stane zákazníkem firmy, která staví kvalitní, ovšem relativně dražší domy. Lidé nepoučení daleko spíše zvolí nějaký běžný tradiční dům (zvláště, pokud je levný).
Také firmy je třeba vzdělávat, protože nové materiály a technologie kladou někdy dosti značné nároky na realizační fázi stavby. Už se nenabízí jen hmotné objekty (domy, materiály a pod), ale i know how a informace potřebné k orientaci na tomto trhu. Například firma RADION, která se zabývá měřením těsnosti domů (Blower Door test) nabízí kromě vlastního měření i kurzy, přednášky a prezentační semináře. Je celkem pochopitelné, že lidé, kteří se o významu Blower Door testu něco dozví, tak jej také pro své stavby využijí.
Autor je spolupracovník redakce a energetický poradce. Dlouhodobě se zabývá problematikou nízkoenergetických a pasivních staveb a odpovídajících technologií.
