Dřevostavba
Dřevostavba
Dřevo je výborný materiál z hlediska životního prostředí; z větší části je vlastně „vyrobeno“ pomocí obnovitelného zdroje energie (sluneční záření) a obvykle nejsou problémy s jeho recyklací (dá se energeticky využít – spálit). Tepelná vodivost dřeva je menší než třeba u plných cihel, ale větší než u moderních stavebních materiálů (duté cihly nebo pórobeton).
Nelze proto postavit srub z masivního dřeva bez tepelné izolace tak, aby splnil doporučené hodnoty dnes platné normy pro tepelnou ochranu při rozumné tloušťce stěny (obvykle 25 cm). Dřevo má výborné mechanické vlastnosti a při použití vhodně navržené rámové konstrukce umožňuje využít maximální část tloušťky stěny pro tepelnou izolaci. Nejčastěji se jako tepelná izolace používá minerální vata nebo pěnový polystyrén. Při použití minerální vaty je výhodné, když je konstrukce stěn difúzně otevřená, tj. v každé vrstvě může vlhkost snáze unikat směrem ven než pronikat dovnitř. V tomto případě se na vnitřní straně používá namísto parozábrany takzvaná parobrzda. Velmi důležitá je vzduchotěsnost konstrukce stěny, ta se při stavbě ověřuje takzvaným Blower-door testem.
Příklady dřevostaveb:
-
Montované dřevostavby ze sendvičových panelů (difúzně uzavřená konstrukce)
Základní výhodou použití hotových panelů je rychlost výstavby, cena a zpravidla také větší spolehlivost a kvalita než při vytváření konstrukce přímo venku na stavbě. Jako příklad lze uvést systém EUROPANEL. Stěny jsou tvořeny panely z OSB desek pevně slepených s jádrem z izolačního materiálu (zpravidla pěnový polystyrén nebo pěnový polyuretan). Tepelná izolace zde tvoří až 95 % objemu stěny a sendvič je přitom mechanicky velmi pevný.
Reklama
NEPŘEHLÉDNĚTE |
Přehled konstrukčních systému dřevostavby |
Při tloušťce izolačního jádra 240 mm a použití běžného PS s hodnotou λ=0,04 W/m.K je výsledná hodnota U=0,16 W/(m2•K). Tuto hodnotu lze ještě zvýšit přidáním desky PS na vnější stranu). Podobný je např. také Stavební systém K-KONTROL, z něhož je postavena české polární stanice v Antarktidě. Akustické vlastnosti panelů nejsou zdaleka tak skvělé jako vlastnosti tepelné a značnou nevýhodou je, že architekt má mnohem menší volnost v návrhu domu.
Ukázka použití sendvičových panelů
-
Difúzně otevřené dřevostavby
O tom, nakolik je výhodné mít difúzně otevřenou konstrukci stěny, by se dalo diskutovat. Na zajištění požadované výměny vzduchu to stejně nestačí, proto je třeba přiměřené větrání. Mnoho lidí ale dává těmto systémům přednost, říkají, že chtějí stěny, které „dýchají“. V těchto systémech se používá jako parobrzda zpravidla OSB deska a na vnější straně jako podklad pro omítku např. desky STEICO Protect nebo Hofafest. Jako příklad takové konstrukce lze uvést dřevostavby WOOD SYSTÉM nebo systém DifuTech firmy ATRIUM. Tyto konstrukce se vytváří zpravidla přímo na staveništi.
Nejhorší řešení je ovšem kombinace minerální vaty uvnitř konstrukce a pěnového polystyrénu s tenkovrstvou omítkou na vnější straně, který konstrukci difúzně uzavře. Zde funkčnost závisí na dokonalém provedení parozábrany na vnitřní straně konstrukce; pokud ji poškodíme (například vrtáním otvorů do stěn), pak riskujeme potíže s vlhnutím minerální vaty a dřevěných nosných konstrukcí uvnitř stěny.
Pro zájemce o podrobnější informace o dřevostavbách lze doporučit nedávno vydanou knihu Moderní dřevostavby, V. Zahradníček a P. Horák (ERA).
