fbpx

Stavění ze slámy nemusí být jen „alternativní“0

Sláma jako stavební materiál je ekologická a poměrně laciná. Při stavbě domů ze se používá hlavně jako přírodní izolační materiál. Pokud chcete rychle postavit dům, můžete využít i slaměné desky – ekopanely.

Ekopanely jsou desky ze slisované slámy oboustranně kryté tenkou recyklovanou lepenkou. Díky tomu mají zajímavé mechanické vlastnosti, ale nejde už o izolační materiál. Stěna z ekopanelu je samonosná a z hlediska mechanického a tepelně-fyzikálního v lecčem předčí běžný sádrokarton či OSB desky. Díky poměrně jednoduché práci s Ekopanely je možné napříaklad snadno postavit dřevostavbu svépomocí. Dodavatel ekopanelů vám navíc pomůže s realizací domu pomůže a svépomocně můžete stavět pouze ty části, na které si troufnete.

Lety prověřená technologie

Ačkoli by se mohl zdát opak, ekopanely – tedy za vysokého tlaku a teploty slisovaná sláma oblepená recyklovaným papírem – nejsou žádná novinka. Technologie má kořeny v USA a v Anglii, kde je ještě možné potkat i sto let staré domy z lisovaných slaměných panelů. Z toho je patrné, že tento materiál něco vydrží.

Reklama

Ekopanely se zpravidla věší na rámovou konstrukci dřevostavby. Nejdříve se tedy staví konstrukce domu a poté střecha. Až nakonec se realizují obvodové zdi z ekopanelů. (Foto: Ekopanely.cz)

Větší rozšíření této technologie pak přišlo s koncem druhé světové války, kdy bylo v Anglii potřeba rekonstruovat a znovu postavit velké množství domů. „Dalo by se říci, že sláma tehdy zachraňovala Anglii po válce,“ uvedl k historii výroby a používání ekopanelů Vladimír Pešek firmy Ekopanely servis. V Česku se ekopanely vyrábí od roku 1990, větší část produkce přitom směřuje na vývoz hlavně do Německa a Rakouska.

Mechanické vlastnosti

Ekopanel je deska ze za vysokého tlaku slisované pšeničné nebo ječmenné slámy. „Zkoušeli jsme lisovat kde co, ale pšenice a ječmen má nejlepší vlastnosti,“ popisuje experimenty se složením Vladimír Pešek. Každý, kdo někdy zkusil tyto desky opracovávat potvrdí, že pokud desku chcete rozebrat na jednotlivá vlákna (například chcete-li zbytky desek kompostovat), získáte opravdu pořádné množství slámových odřezků. V desce přitom nejsou použita žádná pojiva pouze papír na jejich povrchu je přilepen dřevařským lepidlem. Ekopanely neobsahují ani žádné cizorodé látky přidané z účelem zvýšení požární odolnosti, protože slisovaná sláma je špatně zápalná sama od sebe.

Desky se vyrábí ve dvou šířkách 1200 a 800 mm, délka je pak dodána na přání zákazníka – od 1200 do 3200 mm. Šířka panelů je 58 mm. Ačkoli jde o slámu, je dobré počítat s tím, že desky jsou poměrně těžké – váží 22 kg/m2. Právě velká hmotnost nejednoho stavebníka nepříjemně překvapila.

Pokud jako povrchovou úpravu stěny zvolíte omítku, není na první pohled poznat, že je dům postavený ze slámy. (Foto: Ekopanely.cz)

Velkou výhodou desek je jejich tuhost. Do stěny není nutné používat hmoždinky, vruty se zde zaroubují přímo. Výrobce uvádí, že vrut 5×100 mm unese břemeno o váze až 75 kg, což je dvakrát více, než u sádrokartonu. Desky se také pomocí vrtů spojují.

Tepelně-izolační vlastnosti ekopanelů

Jak už bylo řečeno ekopanely nejsou primárně určené jako izolace, nýbrž jako nosný prvek. I tak májí díky svému materiálu dobré izolační vlastnosti. Součinitel prostupu tepla U je 1,13 W/m2K. Co je však důležitější, slisovaná sláma má dobré tepelně-akumulační vlastnosti. Teplotní amplituda má u ekopanelů zpoždění 11,8 hodiny, dům postavený z ekopanelů tak netrpí velkými teplotními výkyvy. To se hodí zejména v létě, kdy se celý dům v noci vychladí a v dením vedru se tolik nevyhřeje.

Sláma je také propustná pro vodní páru, desky snadno absorbují přebytečnou vlhkost a pokud je stěna domu řešena jako difúzně otevřená (což výrobce doporučuje) transportují ji směrem ven.

Používané skladby stěn

Dům z ekopanelů se většinou realizuje jako dřevostavba s rámovou konstrukcí. Kdy se ekopanely montují na vnější a vnitřní stranu konstrukce a vnitřek je vyplněn tepelnou izolací. Výrobce doporučuje dvě skladby stěn – se dvěma vrstvami ekopanelů, případně se stěnu složenou ze tří vrstev ekopanelů. Třívsrtvá stěna s s doporučenou izolací vyhovuje parametrům stěn pro pasivní domy. Podle zkušeností realizačních firem však lidé v drtivé většině požadují levnější stěnu ze dvou vrstev ekopanelů.

Jako izolaci je možné použit třeba minerální vlnu. V takovém případě se ale ochuzujete o ekologicky příznivý aspekt technologie. Pokud stavíte s ekopanelů, je lepší použít některou z přírodních izolací, jako je Naturizol (lněná vlákna), konopí nebo ovčí vlnu.

Na vnější vrstvu stěny pak výrobce doporučuje dřevovláknité desky Hofatex, který může krýt omítka. Na vnitřní stěny je pak možné použití třeba sádrovou omítku na perlince nebo tenkovrstvou hliněnou omítku.

Rychlost výstavby, otázka odolnosti proti vlhkosti

Hlavní výhodou ekopanelů je kromě akumulace tepla a mechanických vlastností také rychlost výstavby. V praxi se většinou realizuje nosná konstrukce včetně střechy a teprve poté stěny domu. Cena ekopanelů se pohybuje okolo 340 Kč za 1 m2. Ekopanel se jeví jako velmi perspektivní materiál pro nízkoenergetické a svépomocně stavěné dřevostavby. Určitá nedůvěra však převládá v otázce trvanlivosti a zejména odolnosti prosti vlhkosti.

Autor: Redakce Nazeleno.cz