Jak poznat ekologický stavební materiál? Uhlíková stopa napoví.0

Jaký by měl být stavební materiál, aby se dalo říct, že je „ekologický“? Jak porovnat tolik zdánlivě nesourodých kritérií a určit co vychází v součtu „zeleněji“? Jednou z možností je porovnání uhlíkové stopy.

Uhlíkovou stopu zanechává každá lidská aktivita, produkt či služba. Jedná se o součet CO2 a ostatních skleníkových plynů, které jsou po celou dobu životního cyklu (v našem případě) stavebního materiálu uvolněny do ovzduší – při jeho výrobě, dopravě na místo, po dobu užívání i pro jeho likvidaci. Pro zjednodušení se dopad ostatních skleníkových plynů matematicky přepočítává na ekvivalentní množství CO2, proto hovoříme právě o uhlíkové stopě. To vše je dále přepočítáno na určitou časovou jednotku (např. 100 let), aby bylo možné jednoduše porovnávat dopady různě trvanlivých materiálů.

Jak se určuje uhlíková stopa

Je otázkou, jak vlastně uhlíkovou stopu jednotlivých materiálů spočítat. Jednou z metod, která v sobě výpočet uhlíkové stopy (vedle jiných ekologických „stop“) obsahuje je metoda LCA neboli „Metoda posuzování životního cyklu“. Doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., působící na VŠChT v Praze a v LCA studiu ji pro časopis Haustechnik popisuje následovně: “Metoda LCA je analytický nástroj založený na měření technologických, provozních i environmentálních parametrů jednotlivých průmyslových podniků podílejících se na výrobě, transportu, provozu či odstraňování materiálu, zařízení, paliva či energetického nosiče vstupujícího do jakéhokoli stádia životního cyklu stavby.”

Stavební materiály na Nazeleno.cz:

Výsledkem je potom seriózní hodnota, ale její výpočet je dost pracný a navíc: spousta vstupních veličin se může měnit. Ať už v průběhu času, v závislosti na jednotlivých výrobních závodech a nakonec, i kdybychom tohle všechno spočítali i s vědomím, že vše budeme přepočítávat pokaždé, když některý z dodavatelů materiálu či energie změní technologii či inovuje vybavení, stále ještě nemáme vyhráno. Záleží ještě na tom, kde materiál použijeme, protože musíme uvažovat i energii na dopravu.

Mezi materiály s nízkou uhlíkovou stopou patří dřevo. Naopak velmi vysokou uhlíkovou stopu má například polystyren používaný na izolace. (Foto: autorka)

Přesto se o metodě LCA vyplatí vědět, neboť právě na jejích výstupech je založeno „Enviromentální prohlášení o produktu“ (EPD), které je přímým podkladem k různým „zeleným“ certifikátům napříč Evropou. Zároveň si ale lze představit, že posouzení svého výrobku touto metodou si bude moci dovolit pouze velký dodavatel pro místně přesně určený velký trh, či alespoň velkou zakázku, která toto osvědčení vyžaduje.

Údaje o uhlíkové stopě lze získat ve specializovaném katalogu

Další otázkou zůstává, kde údaje o jednotlivých stavebních materiálech pro naše prostředí jednoduše získat, rozhodneme-li se sami pro stavbu ekologického domu. První vlaštovky už možné potkat je. Při fakultě stavební ČVUT v Praze je vyvíjen a průběžně doplňován katalog stavebních výrobků, který obsahuje i orientační generická data. Což znamená, že se tu setkáte také s pojmy jako „dřevo“, „cihla“ či „ocel“, přičemž je průběžně doplňována přesnější databáze dle EPD certifikátů jednotlivých dodavatelů, ke které katalog směruje. Interaktivní nástroj najdete na adrese www.envimat.cz a jeho použití je po zaregistrování bezplatné.

Ať už si vyberete pro stavbu domu materiál jakýkoli, uhlíkovou stopu do Země otisknete vždy. Jenže i tu můžete, pokud chcete být důslední, vykoupit. Inspirací budiž přístup, který zvolili ve švýcarském Lausanne při stavbě servisní stanice údržbářských vozidel. Nízkoenergetická dřevostavba má na části svého pozemku malý lesík. Až stromy za nějakých čtyřicet let, což je životnost celé stavby, dorostou, bude z nich materiál na novou.

Uhlíková stopa vybraných stavebních materiálů (Zdroj: www.envimat.cz)

Stavební materiál Uhlíková stopa (kg CO2 ekv./kg)
Plná pálená cihla 0,23862
Cement 0,76122
Hlína 0,00293
OSB deska 0,48132
sádrokarton 0,35429
Pěnový polystyren EPS 4,2121