fbpx

Stavby ze starých pneumatik a dalšího odpadu se staví i u nás0

Vysloužilé pneumatiky a další druhy odpadu se dají využít jako stavební materiál. Z odpadů vznikají působivé stavby pro bydlení i různé drobné výstřelky nadšených kutilů. Nejznámější typ stavby z odpadů představují světově proslulé „Earthships“.

Pneumatiky, plechovky, lahve a odpad všeho druhu se v rukou šikovných nadšenců dokáže proměnit v ledacos, domy nevyjímaje. Lidé dnes zkrátka hledají alternativy prakticky ve všech oblastech života, domy z neobvyklých materiálů, které navíc nabízejí určitý ekologický rozměr, tak vzbuzují velký zájem a rozruch. O vhodnosti použití odpadních materiálů pro stavby se v našich končinách stále vedou poměrně zbytečné spory. Domy se přece nemusí stavět jen z odpadu, jde především o šíření myšlenky, že žít lze i jinak, že má smysl hledat a zkoušet úplně nová řešení.

Reklama

Stavba typu Earthship v Taosu v Novém Mexiku. (Zdroj: wikipedie)

Earthships – nejznámější typy staveb z pneumatik a odpadu

Earthship (u nás nazývaná také jako zeměloď) je stavba zhotovená především z pneumatik, lahví všeho druhu a plechovek, přičemž vše dohromady pojí hlína, cement a kamení. Tento popis je samozřejmě velmi zjednodušený. Celý koncept stavby a plánování zemělodí je velmi promyšlený tak, aby byl výsledný dům zcela nezávislý na dodávkách plynu, elektřiny a dokonce i vody. V ideálním případě by se měl obejít bez topení díky izolaci a poloze vůči světovým stranám.

Některé zahraniční zemělodě nabízejí luxusní bydlení. (Zdroj: solariaearthshiptaos.com)

Interiér stavby z obrázku výše, pestré barvy a mozaiky jsou u zemělodí časté. (Zdroj: solariaearthshiptaos.com)

Správně navržená zeměloď by měla být schopná ve spolupráci s okolním pozemkem zabezpečit svého majitele také po stránce potravinové. Součástí je velký skleník pro pěstování vlastních plodin a stavba by měla stát na dostatečně velkém pozemku.

Energetickou soběstačnost zajišťují solární panely na výrobu potřebného množství elektřiny. Dešťová voda se zachytává a opakovaně používá, v domě funguje koloběh vody od sprchy, k rostlinám ve skleníku, až po toaletu. Dům by neměl během svého provozu vytvářet prakticky žádné nerecyklovatelné odpady.

Prosklení propouští teplo, světlo a umožňuje pěstování plodin. (Zdroj: makingthishome.com)

Autorem celého konceptu je známý americký architekt Michael Reynolds, který zemělodě navrhuje a staví po celém světě již od 70. let minulého století. Hlavní logika myšlenky zemělodí spočívá ve spojení finančně dostupných stavebních materiálů, současného zužitkování těžko recyklovatelných odpadů a soběstačného bydlení. Nejvíce domů tohoto typu se nachází v Novém Mexiku odkud architekt, který sám v zemělodi žije, pochází.

Plechovky a lahve jsou důležitým stavebním materiálem zemělodí. (Zdroj: thinkstockphotos.com)

Pneumatiky se údajně pro stavbu domů tohoto typu osvědčily nejlépe, vzhledem ke svojí celosvětové dostupnosti, vysoké nosnosti, trvanlivosti a dokonce vysoké odolnosti proti požáru.

První Earthship v Česku vyvolala nadšení i ostrou kritiku

První stavba tohoto typu u nás byla vybudována v roce 2012 uprostřed krásné přírody poblíž řeky Sázavy a od počátku vyvolávala velké nadšení. Na stavbě, kterou vedl sám Michael Reynolds, se vystřídalo mnoho dobrovolníků. Jednalo se o první stavbu tohoto typu ve střední Evropě, která má otestovat její možnosti v našich podmínkách. Občanské sdružení Zeměloď, které stojí za vznikem stavby, plánuje její využití jako informačního a vzdělávacího centra. Celý projekt byl financován především z darů veřejnosti.

První česká zeměloď u Sázavy. (Zdroj: zemelod.cz)

Zeměloď však nesklízí jenom ovace, našla se i celá řada kritických hlasů. Mezi hlavními argumenty odpůrců Reynoldsovy koncepce výstavby se nejčastěji objevuje nevhodnost pro naše klima, někteří dokonce hovoří o úplné nefunkčnosti celého konceptu, který je údajně pro středoevropské podnebí nepoužitelný. Kritika se týká i ceny výstavby, která přesáhla náklady potřebné na běžnou stavbu, což je v rozporu s jednou z hlavních myšlenek stojících za výstavbou domů tohoto typu, taková stavba má být totiž levná.

O práci architekta Reynoldse pojednává zajímavý dokument „Architekt odpadu“.

Další zeměloď u nás se dokončuje v jedné z pražských zahrádkářských kolonií a zároveň vznikají různé drobnější stavební počiny inspirované Reynoldsovou myšlenkou. Zemělodě našly své příznivce také v okolních zemích, svoji první zeměloď má např. Polsko.

Zdravotní nezávadnost použitých pneumatik je zatím sporná

Představa bydlení v domě z pneumatik řadu lidí odpuzuje minimálně z důvodu obav ze zdravotních rizik. Otázka potenciálních škodlivin uvolňujících se z pneumatik zatím u nás pravděpodobně nebyla zcela přesvědčivě zodpovězena. Sám Reynolds sice tvrdí, že nějaké testy na toto téma proběhly a pro staré pneumatiky dopadly vysloveně příznivě. Zdravotní rizika jsou prý dokonce nižší, než je běžné u standardních stavebních materiálů. Skupina realizující pražskou zeměloď se dle informací na svých webových stránkách plánuje touto otázkou podrobněji zabývat během následujících let.

Z pneumatik se staví i jiné stavby s odlišnými postupy a filozofií než jsou zemělodě. (Zdroj: i-netcontrol.com)

Z odpadů se nestaví jen zemělodě

V chudých zemích s nedostatkem dřeva a dalších stavebních materiálů se stavby z odpadů nabízejí mnohdy jako prakticky jediné možné řešení. V lokalitách, kde není nutné topit, se různá přístřeší staví např. z balíků svázaných PET lahví. Výstavba ze skleněných lahví bývala již od svých počátků před více než sto lety spíše originálním výstřelkem svých majitelů než výsledkem snah o řešení problémů s narůstajícím množstvím odpadu.

Na první pohled není poznat, že je garáž postavená z pneumatik a lahví. (Zdroj: greenbridge.wordpress.com)

Uvnitř garáže jsou pneumatiky ve zdech vidět. (Zdroj: greenbridge.wordpress.com)

Více o skleněných i plastových lahvích v roli stavebního materiálu se dočtete zde.

Autor: Jarmila Bajerova