Jak často větrat, abychom nebyli unavení a nemocní? Okna zpravidla otevíráme až v době, kdy se v interiéru nedá dýchat. A to je pozdě. Moderním a úsporným řešením je rekuperace, která pozná, kdy je v domě nedostatek čerstvého vzduchu a vyvětrá podle potřeby.
Vzduch je pro život důležitý, to je obecně známý fakt. Aniž bychom si to uvědomovali, vydýchaný a těžký vzduch způsobuje únavu a otupělost, která přirozeně snižuje výkonnost nebo schopnost koncentrace. Háček je ale v tom, že při práci často zapomínáme na pravidelné větrání a přísun čerstvého vzduchu. Jak to udělat, abychom na větrání nemuseli myslet během dne? Můžete si třeba zkusit nařídit budíka a po hodině vždy krátce vyvětrat. Nebo využít jednoduššího řešení – systému nuceného (pasivní domy) nebo kombinovaného přímého větrání.
„Čerstvý vzduch je do místnosti přiváděn pouze tehdy, když je opravdu potřeba větrat.“
ReklamaI tyto systémy ale mají své mínusy – jde jednak o riziko přesoušení vzduchu a také o plýtvání energiemi, pokud se vzduch vyměňuje častěji, než je nutné. Systémy nuceného větrání totiž povětšinou pracují na základě tzv. časové regulace, což znamená, že objem vyměňovaného vzduchu je závislý na časových intervalech. V tomto případě může někdy docházet k tomu, že vzduch se vyměňuje intenzívněji, než je v dané situaci nutné.
Větrání a rekuperace |
– Větrání, rekuperace a další
|
Větrání řízené skutečnou potřebou
Zajímavým řešením, které u nás zatím není tolik obvyklé, je systém větrání, které je řízené skutečnou potřebou. Říkáte si, co si představit pod pojmem „skutečná potřeba“? Jednoduše tu jde o nutné množství vzduchu, které je třeba do interiéru přivést v závislosti na reálných požadavcích. Uvnitř větraného prostoru jsou instalována čidla, která monitorují vnitřní klimatickou situaci. Na základě těchto hodnot je pak větrací systém řízen tak, aby byl dovnitř přiváděn dostatek čerstvého vzduchu.
Čidlo CO2. Zdroj: Protronix
Jaký je rozdíl mezi běžným větráním založeným na časové regulaci a tím, jež se řídí skutečnou potřebou? „Přínos větrání řízeného skutečnou potřebou vidím ve zvýšení kvality vnitřního vzduchu a současně dosažené úspoře nákladů na provoz ventilačních jednotek. Výhodou je navíc to, že se větrá jen tehdy, když je opravdu potřeba, což je umožněno sledováním kvalitativního parametru vnitřního vzduchu,“ říká Miloš Žáček, výkonný ředitel firmy Protronix s.r.o., která se kromě jiného zabývá i výrobou zmíněných čidel pro tento typ větrání.
Rekuperační jednotka. Zdroj: Protronix
Kvalitu vzduchu zjistí čidla podle CO2
Vypadá to, že inteligentní systém větrání je na světě. Představa prostoru větraného bez našeho zásahu a ještě navíc podle reálných potřeb je více než lákavá. Pojďme si systém představit blíž a zjistit, co vše nám může nabídnout.
Čerstvý vzduch v exteriéru obsahuje zhruba 78 % dusíku, 21 % kyslíku, 0,4 % vodních par, 0,04 % oxidu uhličitého, zbytek tvoří vzácné plyny a další složky. V interiéru se díky pobytu osob a jiných dějů zvyšuje právě hladina oxidu uhličitého. Proto je oxid uhličitý při zjišťování kvality vnitřního vzduchu vhodným indikátorem – hlavně proto, že zohledňuje počet osob. Kromě hladiny oxidu uhličitého v místnosti ale ovlivňuje kvalitu vzduchu i množství bakterií, čpavku a dalších znečišťujících látek.
Ovladač vzduchotechniky. Zdroj: Protronix
Čidla, která kvalitu vzduchu zjišťují, tedy monitorují právě hladinu oxidu uhličitého. Kromě toho ale existují i další typy čidel, která jsou určena pro různé typy prostor a zdroje znečištění vzduchu. „Pokud jsou to například pobývající lidé, je určitě nejvhodnější měřit koncentraci oxidu uhličitého. Pokud jde o nějaké technologické procesy jako třeba vaření v kuchyni, tak by mohlo být vhodnější čidlo těkavých organických látek, pokud se jedná o znečištění cigaretovým kouřem, je vhodné použít čidlo cigaretového dýmu apod.,“ objasňuje nám rozlišení čidel Žáček.
Chytré větrání může přinést energetické úspory
Podle odborníka tento systém větrání nabízí navíc možnost energetických úspor. Těch je dosaženo díky tomu, že oproti větracímu systému, který funguje na základě časové regulace, se tento typ větrání řídí podle aktuální potřeby. „Větrání tedy běží jen tehdy, když je opravdu potřeba ventilovat a to navíc na optimální výkon daný aktuální úrovní znečištění vzduchu,“ dodává Žáček.
A kde všude může tento systém větrání nalézt svoje uplatnění? Na prvním místě jmenujme administrativní budovy, školy a další budovy, kde se počet lidí v čase mění. Je však tento typ větrání vhodný i do rodinného domu? Odpověď je jasně kladná. Pokud zrovna nebydlíme v nízkoenergetickém nebo pasivním domě, nejsme sice většinou zvyklí na nucené větrání, ale například pro pasivní dům je větrání řízené skutečnou potřebou naprosto vhodnou volbou. Výhodou je třeba to, že u ventilace s rekuperací nehrozí riziko zbytečného vysušování objektu v zimním období.
Čidlo CO2 bez krytu. Zdroj: Protronix
Kolik za systém větrání zaplatíme?
A jak je to s cenou? Cena u tohoto produktu odpovídá kvalitě. Podle Žáčka závisí především na tom, jak hodně chce investor šetřit a na tom, zdali jde o pouze o řízený ventilační systém nebo o systém se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu – tedy rekuperací, který se užívá např. právě v pasivních domech.
„Kromě toho závisí cena samozřejmě na velikosti ventilovaného objektu, očekávaných zdrojů znečištění, potřebného vzduchového výkonu, nároků na možné úspory, účinnost rekuperace, regulace atd.,“ dodává odborník. Cenově se systém pohybuje v rozsahu několika desítek tisíc až po sto a více tisíc korun.
Schéma – ventilace. Zdroj: Protronix
