Kdy se vyplatí rekuperace?0

Občasné vyvětrání našich domovů je nutností. Přináší ale také velké tepelné ztráty – hlavně v zimě. Jak je možné doma úsporně větrat? Vyplatí se rekuperace? Je rekuperace pro všechny typy staveb?

Dostatečné větrání patří ke každodenním hygienickým návykům stejně jako čištění zubů. Donedávna jsme v obytných prostorách byli zvyklí větrat otevřenými okny, v místnostech bohatých na pachy a vlhkost větrání zajišťovaly ventilátory. Doplňkem tradičních metod se stala také možnost tzv. mikroventilace u některých typů oken. Budoucnost zřejmě patří větracím systémům s možností rekuperace, přesněji nucenému větrání se zpětným získáváním tepla.

Standardem je větrání s rekuperací u nízkoenergetických a pasivních domů, zkušenosti jsou zde největší a přínos zjevný. I v běžných novostavbách se často majitelé informují na možnost pořídit si rekuperaci, ale tady realizace projektů často vázne na vysokých pořizovacích nákladech. V posledních letech se rekuperace rozšířila do bytových a panelových domů. Obyvatelé bytů se tedy mohou také rozhodnout, zda využijí možnost získávat zpět teplo, které při větrání uniká. Kdy je rozumné rekuperaci pořídit? Jaké jsou náklady na pořízení a provoz rekuperace?

Jak funguje nucené větrání s rekuperací?

Nucené větrání s rekuperací tepla je založeno na předávání tepla mezi vnitřním a venkovním vzduchem ve výměníku (např. deskový pro menší jednotky, regenerační pro větší zařízení), který je srdcem rekuperačního systému. To znamená, že rekuperační systém udrží v obytném prostoru teplo. Přesněji se ve výměníku v zimním období chladný venkovní vzduch ohřeje, je tedy využita vyšší teplota vnitřního odcházejícího vzduchu. Rekuperační jednotka tak výrazně pomáhá snížit tepelné ztráty, protože dochází ke zpětnému získávání tepla z vypouštěného vzduchu.

Pro úpravu teploty čerstvého vzduchu lze zvolit i tzv. zemní výměník, což je potrubí uložené v dostatečné hloubce v zemi (1,5 – 2 m). Větrací vzduch je přisáván právě skrze toto potrubí a poměrně stabilní teplota země (během roku cca 5 – 15 °C) zaručuje, že v zimě dojde k předehřátí nasávaného chladného vzduchu, v létě se naopak teplý vzduch ochladí. Zemní výměníky se dnes využívají méně často, než tomu bylo dříve. Jednak je to kvůli vysokým nákladům, jednak kvůli nárokům na provedení. V nedbale instalovaném potrubí se hromadí kondenzát, vysoké nároky jsou kladeny také na filtraci.

Většina rekuperačních zařízení potřebuje ke své činnosti vzduchotechnický rozvod a je vhodné, aby bylo zařízení umístěno v technické místnosti. Větrání v běžných bytech, nebo dokonce v jednotlivých místnostech je v takovém případě obtížně proveditelné. Proto se objevují i malé rekuperační jednotky, které větrají přímo skrz otvor ve vnější zdi. Pak není třeba řešit otázku rozvodů, vypořádat se musíte pouze s průrazy ven.

Výhody a nevýhody rekuperace

Obecně lze říct, že nejčastěji zmiňovanou předností nuceného větrání s rekuperací tepla je výrazné omezení tepelných ztrát objektu, což je zajímavé především pro majitele nízkoenergetických a pasivních domů. U starší zástavby je toto kritérium významné pro domy, které mají vysoké náklady na vytápění  (oblasti s vysokou cenou energií). Z toho plyne, že vybavit rekuperací například dům vytápěný levným dřevem – situovaný navíc v oblasti, kde je dřeva dostatek a kde nevznikají náklady spojené s dopravou paliva – se nevyplatí.

Jednoznačnou výhodou větracích systémů s rekuperací je zvýšení kvality vzduchu v obývaných prostorách. Domy a byty jsou větrány nedostatečně z různých důvodů. Ať už jde o snahu neplýtvat teplem, nezatěžovat se hlukem ulice nebo pouze o opomenutí, faktem zůstává, že hygienickým normám by nevyhověla řada českých domácností. Nucené větrání nejen přivádí dostatek čerstvého vzduchu, ale navíc je tento vzduch filtrovaný (zbavený zejména prachu, popř. dalších alergenů v závislosti na typu použitého filtru).

S kvalitou ovzduší v obytných prostorách také souvisí odstranění problémů s přebytečnou vlhkostí. Vysoká vlhkost se často objevuje v domech a bytech po rekonstrukci, kdy dojde k zateplení  fasády, výměně a utěsnění oken. Jan Foret ze společnosti ATREA k tomu dodává: „Majitelé starších objektů vymění okna za těsnější, ale již si neuvědomují, že je třeba objekt důsledkem vyšší vzduchotěsnosti také více větrat.“ Vlhkost ale není jen problémem starší zástavby, i ve „vzduchotěsných“ novostavbách se majitelé s vlhkostí potýkají. I tady je nucené větrání s rekuperací výhodným řešením.

Jak už bylo uvedeno, systém větrání s rekuperací není levnou záležitostí, a to je Achillova pata většiny na českém trhu dostupných systémů. Navíc velmi záleží na kvalitě provedení samotné rekuperační jednotky i ostatních součástí systému, odbornou montáž nevyjímaje. Nedbalou a neprofesionální instalaci provázejí „dětské nemoci rekuperace“, jako je hluk, nízká účinnost, hromadění vlhkosti či nežádoucích mikroorganismů v potrubí a podobně.

Posuzovat výhody a nevýhody jednotlivých systémů je třeba vždy s přihlédnutím ke konkrétní situaci. Jako všude jinde i tady platí, že to, co je výhodné pro vaši domácnost, nemusí být pro jinou optimálním řešením. Navíc je potřeba počítat s tím, že některé přednosti jsou vykoupeny na druhé straně handicapem. Například čtyřhranné plastové potrubí má malou výšku a je výhodné zejména do bytů, kde není dostatek prostoru, ale kvůli tomu, že je neohebné, klade zvýšené nároky na přesnost instalace, zároveň je finančně náročnější.

Větrání s rekuperací především v úsporných domech

Nízkoenergetické a pasivní domy  využívají nuceného větrání s rekuperací ze dvou důvodů. Hlavním důvodem je to, že tyto domy jsou vzduchotěsné. Utěsníte-li dům, musíte chtě nechtě dodávat čerstvý vzduch nuceným větráním, jinak se budete potýkat s různými problémy (např. výše uvedená vlhkost a plísně). Druhým pádným důvodem je, že nucené větrání s rekuperací je jedinou možností, jak můžeme minimalizovat tepelnou ztrátu vzniklou větráním. S rekuperací je tedy snazší dostát standardům pro výstavbu úsporných domů, bez ní často nemožné.

Logicky tedy vyplývá, že v každé zateplené stavbě, ve které jsou kvalitně těsnící okna, má nucené větrání s rekuperací zelenou. Proč tedy většina majitelů novostaveb, rekonstruovaných domů či bytů po rekuperaci nakonec nesáhne? Prim bude hrát jistě otázka peněz. Pořízení rekuperační jednotky není levná záležitost, a čím lepší větrací systém v obytných prostorách instalujeme, tím vyšší je nejen pořizovací cena, ale také provozní náklady. Např. automatický systém s čidly pro zjištění koncentrace oxidu uhličitého si vyžádá vysokou vstupní investici (často více než 150 000 korun pro běžný dům), a i když bude provoz velmi úsporný, návratnost investice je dlouhodobá, někdy prakticky nedosažitelná.

Rekuperace v bytovém či panelovém domě

Pořízení rekuperace do bytových domů začalo nabírat v tuzemsku obrátky zejména díky možnosti využít nejrůznější dotace. Vzniklo tak několik desítek nových bytových domů, které k větrání využívají systém s rekuperací. Rekonstrukce panelových domů  jsou z tohoto pohledu zatím v plenkách a omezení největšího tuzemského dotačního programu (Zelená úsporám) zřejmě rekuperaci z panelových domů úplně vymýtí. Životaschopné jsou snad jen jednotlivé projekty, jako je například objekt v Dubňanech u Hodonína, kde při rekonstrukci „panelové školy“ vzniká bytový dům využívající při větrání technologii rekuperace (více informací najdete zde).

Majitelé bytových jednotek ale mohou nezávisle na situaci celého domu zvolit řešení pro sebe, a zlepšit tak kvalitu vzduchu ve vlastním bytě. Větrací jednotka s rekuperací se v takových případech osazuje nejčastěji v bytovém jádru (koupelna, WC). Čerstvý vzduch je nasáván skrz venkovní zeď (větrací mřížka v kuchyni) a odchází společnou šachtou. Nutno podotknout, že takové řešení je finančně náročné a je určeno těm, kteří se zajímají zejména o zdravé prostředí a komfort ve svém bytě a neočekávají okamžitý návrat investice. Levnější variantu představuje zmíněná malá rekuperační jednotka s vývodem skrz vnější zeď.

Kolik zaplatíme za větrání s rekuperací tepla?

Předně je třeba upozornit na to, že na ceně systému nuceného větrání s rekuperací tepla se podílí řada položek. Je tedy potřeba vždy posuzovat, co je v ceně zahrnuto. Laickým okem by se mohlo zdát, že rekuperace může být velmi levná. Je sice pravdou, že cena rekuperačních jednotek na českém trhu začíná řádově na několika tisícikorunách, ale vězte, že do běžného domu kvalitní systém s rekuperací levněji než zhruba za 100 000 korun nepořídíte. Nejlevnější systémy se pohybují kolem hranice 60 tisíc korun, v takovém případě jde většinou o základní verzi s nižší účinností a malým objemem větraní.

Orientační cena systému větrání s rekuperací

Jan Foret ze společnosti ATREA s.r.o. k problematice cen uvádí: „U varianty rovnotlakého větrání rodinných domů a bytů se zpětným ziskem tepla, kdy je temperování objektu zajištěno samostatnou otopnou soustavou (podlahovky, radiátory), se orientačně realizační náklady pro běžný dvoupodlažní objekt pohybují mezi 90 000 a 120 000 korun (vč. DPH).“ Kompletní cena za vytápění (teplovzdušné vytápění) a větrání rodinného domu s rekuperací je přibližně dvojnásobná (začíná na hranici 180 000 korun).

Jak je to s cenami rekuperace v bytových domech? V centrálním systému, kdy využívají větrání i ostatní byty, by se cena měla u běžného bytu 3+1 pohybovat přibližně kolem částky 40 000 korun (resp. 600 – 900 Kč/m² podlahové plochy). Pokud se rozhodne pořídit si rekuperaci majitel stejného bytu bez ohledu na celkovou situaci v domě, musí počítat s investicí začínající na hranici 50 000 korun (resp. 700 – 1200 Kč/m² podlahové plochy).

Provozní náklady rekuperace

Určit výši provozních nákladů systému větrání s rekuperací lze pouze orientačně (o nákladech a návratnosti investic najdete více např. zde). K otázce nákladů Barbora Hrdinová ze společnosti Thermwet podotýká: „Spotřeba je odvislá od výkonu větracího systému, od intenzity odtahů a jejich četnosti spouštění. Rekuperační systém ThermWet není potřeba opatřovat protizámrznou ochranou, a tak spotřeba elektřiny je daná pouze provozem úsporných EC ventilátorů. Při celoročním provozu se náklady mohou pohybovat v ceně cca 1 200 – 4 500 korun.“

Pro lepší představu uveďme, že při výrobcem doporučeném režimu provozu spotřebuje systém elektřinu srovnatelnou s provozem úsporné ledničky. Zatímco ale domácím spotřebičům nevěnujeme během roku příliš pozornosti, provoz větracího systému s rekuperací vyžaduje minimálně pravidelnou výměnu filtrů a dezinfekci potrubí. Obecně je doporučováno dezinfikovat potrubí alespoň jednou ročně a sprej, který je k chemickému ošetření potrubí zapotřebí, pořídíte přibližně za 400 korun.

Cena filtrů závisí především na jeho kvalitě. Prachové filtry pořídíte během roku řádově za stokoruny, účinnější pylové filtry (i filtry pro eliminaci dalších alergenů) mohou provozní náklady zdvojnásobit. Tedy např. k původní ceně 1 200 korun za elektřinu můžeme (při doporučované výměně filtrů každé dva měsíce) zaplatit dalších 1 000 korun za filtry. Proto je dobré u jednotlivých dodavatelů sledovat i tuto položku. Zvýhodněné „roční“ balíčky filtrů se většinou vyplatí a podstatně sníží náklady na provoz.

Autor: Jana Poncarová

Více článků od autora