Průkaz energetické náročnosti budov: Co prozradí?0

Kupujete nebo stavíte dům? Pokud vás kromě počáteční investice zajímají i budoucí náklady na spotřebu energií, asi jste už něco zaslechli o energetickém štítku obálky budovy a Průkazu energetické náročnosti budovy. Co prozradí? Jak jsme na tom se spotřebou energie starých domů i novostaveb?

Asi nikdo nekupuje rád zajíce v pytli. A platí to zvlášť v případě velkých investic, kterou bezpochyby pořízení nemovitosti je. Jestliže se nechcete nechat překvapit ohledně energetické náročnosti vašeho nového bydlení, podívejte se na jeho Průkaz energetické náročnosti. Tím je povinně vybavena každá novostavba postavená po 1. lednu 2009 a také rekonstruované budovy, jejichž celková podlahová plocha je větší než 1 000 m² (větší bytový dům, škola, úřad).

„Kolem roku 2020 by se měly stavět pouze domy, jejichž energetická náročnost se bude blížit nule.“

Průkaz energetické náročnosti budovy, pro nějž se používá zkratka PENB, hodnotí domy z hlediska spotřeby všech energií, tedy energií potřebných na vytápění, chlazení, přípravu teplé vody, větrání a osvětlení.

Průkaz energetické náročnosti budovy může posloužit jak zájemcům o koupi či pronájem nemovitosti jako vodítko pro zjištění spotřeby energií, tak např. i realitním kancelářím jako jeden z nástrojů pro stanovení výše kupní ceny nebo nájmu. PENB nahradil dříve užívaný „Energetický průkaz budovy“ podle vyhlášky č. 291/2001 Sb., který ale hodnotil budovu pouze z hlediska potřeby energie na vytápění. Od roku 2012 bude navíc průkaz budovy vyžadován ke všem objektům určeným k bydlení, pronájmu a komerčním účelům, a to i v souvislosti s pronájmy ploch objektů bez výjimky.

Průkaz energetické náročnosti budov

Energetický štítek obálky budovy: O co jde?

Zmíněný Průkaz energetické náročnosti budovy však není jediným dokumentem, který může o spotřebě energií v konkrétní stavbě podat užitečné informace. Graficky velmi podobný mu je Energetický štítek obálky budovy, který vyjadřuje stavebně-energetické vlastnosti konstrukcí domu. Energetický štítek obálky budovy klasifikuje budovy podle průměrného součinitele prostupu tepla U_em do sedmi kategorií A – G, tedy od velmi úsporných (A) až po mimořádně nehospodárné (G). Energetický štítek obálky budovy nahrazuje dříve užívaný “Energetický štítek budovy“.

Energetický štítek obálky budovy je obdobou energetického štítku používaného u elektrospotřebičů.  Když dnes půjdete nakupovat pračku, asi se kromě funkcí, designu a ceny zaměříte i na to, do jaké energetické třídy je zařazena. Logicky asi spíš sáhnete po pračce v energetické třídě A+ než B, protože jde prostě o menšího žrouta energie.

Podobně je tomu i s energetickým štítkem obálky budovy. Podle kategorie, do níž daná budova spadá, můžete stavby jednoduše porovnat z hlediska kvality obalových konstrukcí a nároků na energii potřebnou na vytápění, potažmo tedy i nákladů na provoz. A to se rozhodně vyplatí vědět, zvlášť v době, kdy jen za vytápění dáme i několik desítek tisíc korun ročně.

Třídy energetické náročnosti budov s měrnou spotřebou energie v kWh/(m².rok).

Přehled jednotlivých tříd energetické náročnosti budov

Energetické zhodnocení budov: Máme velké rezervy

Možná vám připadá, že o energetické náročnosti budov se mluví teprve v několika posledních letech. Ve skutečnosti se o tento fenomén lidstvo zajímá už překvapivě dlouho. „Již ve středověkých hradech byly místnosti obkládány dřevem, které sloužilo jako vnitřní zateplení kamenných stěn.  V moderní době dochází k neustálému zvyšování požadavků na izolační schopnosti budovy od dob ropné krize v 70. letech minulého století,“ říká Karel Srdečný z EkoWatt, poradenské společnost v oblasti energetiky, ekonomiky a životního prostředí.

To, kolik naše domovy spořádají energií, nejvíce ovlivňují závazné vyhlášky a normy předepisující požadavky na tepelně-technické vlastnosti konstrukcí objektu, především na tepelný odpor konstrukcí R [m².K/W]. „V posledních 50 letech došlo k několikanásobnému zpřísnění požadavků, což bylo umožněno především díky zlepšujícím se tepelně-izolačním vlastnostem vyráběných materiálů obvodových konstrukcí,“ dodává Lucie Šancová z EkoWatt.

Panelové domy: Úspornější díky zateplování

Výrazného zlepšení hodnot tepelného odporu v obvodových konstrukcích se docílilo například roku 1977 díky revizi normy ČSN 73 0540. Významný vliv na to měla tehdy probíhající světová energetická krize. „Další snižování energetické náročnosti objektů v posledních 15 letech podpořil také vysoký nárůst cen energií, který spolu s možností získání státní podpory podnítil řadu obyvatel starších objektů k rekonstrukci a naučil obyvatele domů chovat se šetrněji,“ říká Šancová.

Měrná reálná spotřeba tepla na vytápění panelových domů za sledovaná období. Zdroj: EkoWATT

Zajímavé je sledovat tento trend v rámci spotřeby tepla na vytápění u vzorku panelových domů. V roce 1999 se měrná spotřeba nejčastěji pohybovala v rozmezí 90–210 kWh/(m²a) za rok. V porovnání s rokem 2007, kdy dosahovala spotřeba tepla na vytápění hodnot 70–170 kWh/(m²a). Spotřeba panelového domu oproti roku 1999 tedy klesla v průměru o 20 %. Tento fakt úzce souvisí s probíhajícími rekonstrukcemi panelových domů a s šetrnějším chováním jejich uživatelů.

Rodinné domy, aneb starší výstavba má převahu

Pokud se letem světem podíváme na vývoj v oblasti rodinných domů, zjistíme, že většinu z nich tvoří víc než půlstoletí stará výstavba a tepelná ochrana u nich tedy nedosahuje valných vlastností. Skupina domů postavených do roku 1960 tvoří více než 75 % celkového počtu rodinných domů u nás. „Domy postavené v tomto období tvoří nejvýznamnější a nejpočetnější skupinu objektů vyžadujících obnovu,“ píše se v Manuálu energeticky úsporné architektury 2010.

Pokud bydlíte v domě postaveném mezi lety 1960 a 1990, dost možná je postaven z keramických bloků o tloušťce 250–400 mm nebo tvárnic ze škvárobetonu, které se tehdy začaly prosazovat. Stavby z tohoto období už mají kvalitnější betonové základy s hydroizolací proti vlhkosti a domy se šikmou střechou se nad obytným podkrovím začínají izolovat minerální vlnou. Co se týká energetické náročnosti, spotřebují tyto domy většinou nad 200 kWh/(m²a).

Energetický průkaz budov je povinnou součástí novostaveb

Chceme bydlet úsporně? Stále ale stavíme nekvalitně

Po roce 1990 se ve výstavbě rodinných domů objevuje velká rozmanitost co do materiálů i konstrukcí, jde ovšem stále většinou o budovy, které v rámci tepelné ochrany vykazují nevyhovující hodnoty. A jestli vás zajímá, jak jsou na tom současné české novostavby, mají podle odborníků co do spotřeby energií stále ještě velké rezervy. Jejich spotřeba se pohybuje okolo 80–140 kWh/(m²a), což odpovídá kategorii C (vyhovující). Celkově vzato ale drtivá většina rodinných domů u nás (celých 90 %) spadá do kategorií D až F (nevyhovující až velmi nehospodárná).

Na druhou stranu se díky zvyšujícímu se povědomí o možnostech a variantách současné výstavby stále častěji setkáváme s požadavky na kvalitní dům s nízkou spotřebou energie. Na oblíbenosti nabírá tzv. nízkoenergetický dům, který vykazuje spotřebu menší než 50 kWh/(m²a) ročně, ještě úspornější alternativou je pasivní dům, který spotřebuje dokonce méně než 15 kWh/(m²a) za rok.

Budeme bydlet v domech, které nepotřebují energii?

Rozmach energeticky úsporných domů pomalu prosazuje i EU. Směrnice EU se nás zřejmě dotknou v horizontu několika let právě v případě, kdy si budeme chtít postavit dům. Mnohdy doposud lehkomyslný přístup k tepelné ochraně budov totiž zřejmě pomalu ale jistě vystřídá pečlivé energetické hodnocení nových projektů. Na počátku o něco dráž postavený dům se zase odmění svými menšími provozními náklady, takže jeho stavba by investora zruinovat neměla.

„Trendem posledních let je snižování potřeby energie díky kvalitnímu projektu budovy, tepelně-technickým vlastnostem obálky budovy, účinnému větrání, účinnému typu rozvodu a přípravy teplé vody.  Odborníci se již v projekční fázi snaží dosáhnout co možná nejpříznivějšího předpokladu pro budoucí nízkou spotřebu tepla stavby,“ říká Lucie Šancová.

Od roku 2020 by se měly stavět již jen energeticky úsporné nebo dokonce nulové domy

Masivnější rozmach výstavby energeticky úsporných domů by se měl rozmáhat postupně s přibližujícím se koncem desetiletí. Kolem roku 2020 by se totiž v celé EU měly stavět pouze budovy, jejichž energetická náročnost se bude blížit nule. Je tenhle cíl vůbec reálný? A jak vlastně takový dům vypadá?

Dům s nulovou spotřebou energie

Pokud si dům s nulovou spotřebou energie představujete jako budovu, v níž se nemusí topit, není to tak úplně pravda. Podle Karla Srdečného bude ve středoevropském klimatu budovy vždy nutné vytápět. „Již dnes však může budova veškerou potřebnou energii získávat ze slunečního záření, které dopadá na její střechu a fasádu. Případně může využívat teplo okolního vzduchu, půdy atd.“ říká odborník.

„Nulový dům znamená pokrýt potřebu energie stavby účinně a ekologicky, tj. z obnovitelných zdrojů,“ dodává Šancová. V souvislosti s technickými problémy takového pokrytí budou muset budoucí nulové domy, díky často nedostatečnému potenciálu přímo na budově, čerpat obnovitelnou elektrickou energii ze sítě, nikoliv pouze z vlastní produkce.

Kromě energií potřebných na vytápění je otázkou pochopitelně také pokrytí potřeby energie pro větrání, osvětlení, pomocné energie či na běžnou tzv. „zásuvkovou“ spotřebu. I tato elektrická energie musí být u reálně nulového domu pokryta z obnovitelných zdrojů, např. fotovoltaických systémů, z kogenerace s obnovitelným palivem apod.

Budoucnost čistě nulových budov je reálná a proveditelná v příštích desítkách let. Současné zateplování domů stále větší vrstvou izolace je jen přechodný trend. Domy budou muset být řešeny komplexněji, obsahovat modernější systémy a využívání energií v nich bude řešeno celkově mnohem efektivněji. Na základě předchozího je však nutné si uvědomit, že čistě nulová ekologická bilance nebude dosahována na každé budově zvlášť, ale skrze zapojení těchto budov do chytrých rozvodných sítí elektrické energie, případně i tepla.

Autor: Redakce Nazeleno.cz

Více článků od autora