Pasivní dům se neobejde bez kvalitní izolace. Jaké tepelně-izolační materiály se hodí pro pasivní dům? Je v současnosti tolik oblíbený polystyren pro pasivní dům to nejlepší? Jaké alternativní izolace je možné použít?
Pasivní dům se nemusí na první pohled odlišovat od běžného rodinného domu. Vyspělé technické vlastnosti pasivního domu ovšem poznáte během jeho užívání. Jednou z největších výhod pasivního domu je ekonomické vytápění – pasivní dům ročně spotřebuje maximálně 15 kWh na metr čtvereční vytápěné plochy, zatímco u běžné novostavby je to zhruba 80–140 kWh na metr čtvereční. Díky tomu při bydlení v pasivním domě ušetříte na vytápění i desítky korun ročně. To vše je zajištěno díky kvalitní tepelné izolaci.
„Polystyren je sice kvalitní a levná izolace, jeho výroba je ale energeticky náročná a možnosti recyklace velmi omezené.“
ReklamaTepelná ochrana pasivního domu je jedním z jeho klíčových předpokladů – izolaci je velká pozornost věnována už při projektování. Obecně vzato se projektanti při projektování pasivního domu snaží vytvořit kompaktní termickou schránku domu, která bude schopna zaručit minimální energetické ztráty a zajistit obyvatelům domu tepelnou pohodu.
Pasivní a nízkoenergetické domy |
– Pasivní dům: Co je dobré vědět před stavbou– Pasivní domy povinně po roce 2020– Energetický průkaz budov u novostaveb– Zelená úsporám: Dotace na pasivní domy– Nízkoenergetický, pasivní a nulový dům |
Jak na tepelnou izolace pasivního domu
Cílem tepelné ochrany pasivního domu je omezení tepelných ztrát budovy na minimum. Mezi nejzákladnější principy, jak si se ztrátami energie budovy poradit, patří zmenšení vnějších konstrukcí na co nejmenší plochu. V praxi to znamená vytvoření kompaktního tvaru budovy bez náročných tvarů v obvodových konstrukcích. S tím souvisí i princip omezení samostatně stojících budov a upřednostňování blokové výstavby, která má dohromady menší ochlazovací plochu a zajistí tak menší ztráty energie.
Pokud je ovšem projektován samostatně stojící rodinný dům, je o to důležitější promyslet a navrhnout samotnou izolaci. Tepelná izolace je v pasivním domě „malá věda“. Odizolovány zde totiž musí být nejen vertikální obvodové konstrukce, ale i střecha nebo strop nad nejvyšším podlažím, podlaha na terénu a samozřejmě okna a dveře. Velmi důležitým parametrem je také zateplení základových konstrukcí. Díky tomu se v praxi postupně vyvinulo několik různých systémů, jejichž prostřednictvím se zateplení konstrukcí řeší.
Kontaktní zateplení při rekonstrukci
Upasivního domu se lze setkat se dvěma hlavními způsoby zateplení obvodových konstrukcí, a to s kontaktním zateplovacím systémem a provětrávaným zateplovacím systémem. V případě kontaktního zateplení se izolační vrstva připevňuje zvenku na nosnou konstrukci a tvoří s ní jednolitou hmotu. Izolační vrstva je pak podkladem pro umístění dalších povrchových vrstev – omítky nebo lepených fasádních hmot.
Pasivní domy na první pohled od „normálních“ nerozeznáte, vyznačují se však dokonalou izolací. Zdroj: Wienerberger
Kontaktní zateplovací systém je možné využit při rekonstrukcích starší zástavby. Jako vše, má i kontaktní zateplovací systém určité nevýhody. Jednou z nich je například větší riziko kondenzace vlhkosti v konstrukci, která může snížit vlastnosti samotné izolace. Snahou proto je tato rizika prostřednictvím co nejpřesnějších výpočtů eliminovat. Jinou nevýhodou tohoto typu zateplení je i jeho větší náchylnost k mechanickému poškození, protože vnější vrstva fasády s omítkou může být větším tlakem (např. otlačeným žebříkem či prudkou ránou míče) protlačena.
Provětrávaný systém zateplení
U provětrávaného systému je izolační materiál umisťován mezi dvě vrstvy nosného bednění, které je zvenku připevněno k nosné části zdiva. Následuje provětrávaná mezera široká nejméně 25 mm a nad ní se umisťuje fasádní obklad (např. keramický či dřevěný obklad). Pod vzduchovou mezeru se obvykle přidává ještě difúzně otevřená folie, která funguje jako hydroizolace. Coby izolant se v odvětrávaných systémech využívá především celulóza nebo dřevovláknitá izolace, která si dokáže dobře poradit s vlhkostí. Častý příkladem odvětrávaných systémů jsou dřevostavby. Dřevostavby u nás celkem tvoří asi dvě třetiny ze současného počtu pasivních domů, což není málo.
A který ze dvou výše jmenovaných systémů je celkově lepší? U kvalitně promyšleného pasivního domu by měl obstát kterýkoliv z nich. „Důležité je, aby byla celá konstrukce dobře navržená a umožňovala průchod vodní páry z interiéru ven – tzn., aby byla difúzně otevřená,“ říká Ing.arch. David Křeček. „Kromě toho je u izolace důležité i to, jak dobře se vyřeší její ukotvení, napojení na zeď a případně její překrývání,“ doplňuje.
Izolační materiály – je polystyren nejlepší?
Z jakých izolačních materiálů lze tedy nyní na trhu vybírat? Škála je celkem široká – od těch přírodních, přes současně nejběžnější syntetické, až po high-tech novinky posledních let. Nejčastěji využívaným izolačním materiálem jsou dnes syntetické pěnové polyuretany a polystyreny. A je to celkem logické – jejich nabídka na trhu je bohatá a cena nepříliš vysoká. O to výraznější je ale jejich mínus v oblasti ekologie. Tyto syntetické materiály se vyrábějí z neobnovitelných zdrojů (základem je ropa) a možnosti jejich následné likvidace a recyklace jsou zatím velmi omezené.
Kvalitní izolace pasivního domu je důležitá proto, aby se teplo získané ze slunečních paprsků co nejdéle uchovalo uvnitř domu. Zdroj: ISIFA
Navíc polystyreny pro pasivní dům nejsou úplně tou nejlepší volbou. „Jedním z požadavků správného pasivního domu je jeho ekologický přínos (tzv. life cycle assessment). Proto by se mělo dbát na co největší používání ekologických, tj. přírodních materiálů v konstrukcích,“ říká Křeček. „V praxi se dnes celkem běžně stává, že se z cenových důvodů při stavbě pasivního domu použije jako izolační materiál polystyren, který je téměř nejlevnější izolací na trhu. Ale co s jeho likvidací po skončení životnosti, co jeho výroba?“
„Problémem ale je, že se zatím použité materiály ve stavbách moc neoptimalizují a po projektantech to není nijak vyžadováno. Zatím se na tento ohled soustředí pouze několik „osvícených“ lidí, kteří si to mohou dovolit. Některé přírodní materiály jsou totiž bohužel dražší než ty klasické,“ vysvětluje David Křeček.
Vláknitá izolace místo polystyrenu
Kromě polystyrenů je u nás dost rozšířená také minerální vlna. Skelná nebo kamenná vlna, která se vyrábí průmyslově tavením hornin a dalších příměsí, se často využívá v profilu provětrávaných fasád, protože je vysoce paropropustná. Jiným syntetickým izolantem je pěnové sklo. Své využití nachází například v místech přerušení tepelných mostů u paty nosných zdí anebo pro základovou izolaci. Zhutněný štěrk pěnového skla se totiž vyznačuje velkou únosností a výhodou je i jeho nenasákavost.
Zateplení pasivního domu se netýká pouze zdí, ale i stropů či střech. Zdroj: Istockphoto
Mezi dnes již využívané přírodní ekologické izolanty, patří především celulóza. Tento izolant se vyrábí recyklací novinového papíru, který je dále obohacen o další příměsi a následně semlet. Směs se pak aplikuje nejběžněji foukáním do připravených dutin stropů nebo stěn, výhodou je možnost aplikace i do hůře dostupných míst. Celulóza vyniká svou schopností vázat ze stěn vlhkost, která je v ní pak rovnoměrně rozložena.
Přírodními izolanty, o nichž se v poslední době začíná mluvit, jsou i sláma, technické konopí, len, ovčí vlna nebo dřevité vlákno. Jejich přínosem je především velká tepelná kapacita, která brání přehřívání konstrukcí během slunečného počasí.
Izolace, která má budoucnost
Velmi zajímavým typem izolace , který se zatím ve větší míře nevyužívá, je vakuová izolace. Její potenciál je obrovský: „Vakuová izolace je desetkrát lepší než klasická izolace – tzn., že pro pasivní standard stačí jen 40 mm této izolace na stěny! Zato je ale několikanásobně dražší,“ vysvětluje David Křeček.
Možnosti jejího využití jsou pak široké: „Velký potenciál vidím při řešení problematických detailů – např. u ostění oken, u dveří nebo při rekonstrukcích podlah, kdy nelze zvýšit výšku podlahy, ale je třeba zlepšit její tepelné vlastnosti,“ dodává. U nás nebyl tento typ izolace zatím použit na zateplení celé stavby, v sousedním Rakousku však stojí už několik domů, které vakuovou izolaci z větší části využívají.
Více informací o pasivním domě najdete na stránkách Centra pasivního domu.
