EU schválila směrnici, podle níž bude od roku 2021 možné stavět pouze domy s energetickou spotřebou blízkou nule. Co to znamená pro stavebníky v ČR? Je možné, aby se u nás do deseti let stavěly pouze pasivní a nulové domy? Jak na směrnici zareaguje česká legislativa?
Nízkoenergetická a pasivní výstavba bude u nás v příštích letech zřejmě získávat na objemu. Podle již schválené směrnice EU – EPBD II (Energy Performance Building Directive), bude totiž po roce 2020 možné stavět prakticky pouze domy s energetickou spotřebou blízkou nule (tzv. near zero energy building). EU tak chce dosáhnout ekonomičtějšího hospodaření s energiemi a omezit jejich plýtvání. Nehospodárné zacházení s energiemi se negativně promítá do stavu životního prostředí a podílí se na vzniku klimatických změn.
„Ministerstvo životního prostředí navrhuje, aby se od roku 2013 stavěly pouze nízkoenergetické domy.“
ReklamaCelková spotřeba energií, které využijeme na vytápění nebo ohřev vody , totiž není zanedbatelná a stojí za zhruba 40 % z celkového množství vypouštěných skleníkových plynů. Unie se proto snaží mnoha způsoby toto množství eliminovat a přispívat k zodpovědnějšímu hospodaření s energiemi. Rezervy vidí právě v energiích, které spotřebovávají budovy, a proto chce v Evropě zavést taková opatření, která by v důsledku zajistila menší množství zkonzumované energie, resp. vypouštěných emisí.
Pasivní a nízkoenergetické domy |
– Pasivní dům: Co je dobré vědět před stavbou– Pasivní dům za 5,5 milionu: Jak vypadá?– Energetický průkaz budov u novostaveb– Zelená úsporám: Dotace na pasivní domy– Nízkoenergetický, pasivní a nulový dům |
„Téměř nulová spotřeba energie“ budov
Co tedy přinese rozhodnutí EU nám občanům? Pokud si budeme chtít po roce 2020 postavit dům, předpokladem bude zřejmě stavba splňující požadavek energetické spotřeby blížící se nule. „Výklad pojmu téměř nulová spotřeba energie je na každém členském státu EU a měl by být nastaven na tzv. nákladově optimální úrovni během ekonomického životního cyklu budovy,“ říká Petr Vogel ze společnosti EkoWATT . „EPBD II tak nově hovoří o ekonomickém nastavení parametrů a to je velký posun kupředu,“ doplňuje.
Jak budou tedy energetické a ekonomické parametry převedeny do praxe? „Každý stát specifikuje na základě klimatických podmínek, cenových úrovní, kvalitě výstavby apod. jednotlivé třídy energetické náročnosti. Směrnice EPBD II navíc hovoří o posuzování primární energie, zamezení přehřívání objektu, optimálním vnitřním prostředí budov. Znamená to, že pouhé posuzování energie není dostatečné a je nutné zahrnout environmentální kritéria a kritéria pohody vnitřního prostředí,“ vysvětluje hlubší podstatu parametrů Petr Vogel.
Od roku 2013 už možná budeme stavět pouze nízkoenergeticky. Zdroj: Istockphoto.com
V této souvislosti se jako řešení nabízí především pasivní a nulové domy, jejichž charakteristikou je právě minimální spotřeba energie na vytápění a ohřev vody. Pro vytápění pasivního domu postačí zhruba 15 kWh na metr čtvereční podlahové plochy za rok, zatímco u běžné současné novostavby je to ročně zhruba 80–150 kWh na metr čtvereční. Za vytápění pasivního domu tedy dáte zhruba osminu toho, kolik zaplatíte v současné běžné stavbě. Pro ohřev vody se pak v pasivních domech často využívají alternativní zdroje, jako je např. sluneční energie.
Nízkoenergetické domy již od roku 2013
Jaké změny k nám tedy přinese nová směrnice a jak ovlivní výstavbu v příštích letech? „Je jasné, že členské státy budou „tlačeny“ k posunu maximální povolené hranice energetické náročnosti jednotlivých typů objektů. Zásadní otázkou je tedy to, o jak významný posun půjde. Pokud bude ze strany implementace legislativy dostatečná vůle k razantnímu posunu, pak lze předpokládat skutečně zásadní obrat v uvažování nad navrhováním a projekcí staveb, nad kvalitou jejich výstavby,“ říká Petr Vogel z EkoWATT.
Zatím to vypadá, že první novinky v legislativě na sebe nenechají dlouho čekat. Další změny budou ale zřejmě zaváděny postupně. „V ČR se transpozice s největší pravděpodobností dotkne zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií a prováděcí vyhlášky č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov. Novela vyhlášky 148 je dle našich informací již rozpracovaná,“ informuje za tiskové oddělení Ministerstva životního prostředí Jarmila Krebsová. MŽP navíc navrhuje, aby byl ve vyhlášce zaveden požadavek nízkoenergetického standardu pro všechny budovy stavěné po 1. lednu 2013.
Kupujete dům? Pomůže energetický štítek |
| Další novinkou, s níž EU přichází, je zavedení energetických štítků pro všechny domy či byty, které budou chtít jejich majitelé prodat nebo pronajmout. Tato povinnost bude zavedena od roku 2012 a má přispět k lepší informovanosti zákazníka o energetických vlastnostech daného objektu. Certifikáty budou navíc vybaveny i budovy nad 500 m2 obývané státní správou. Kromě údajů energetické náročnosti bude na energetických štítcích možno nalézt i doporučení, jak lze energetickou bilanci budovy zlepšit. |
Pasivní domy a Zelená úsporám
Česká Republika přitom v podporování pasivní výstavby nezahálí ani dnes. „Výstavbu energeticky pasivních domů již dnes podporujeme v programu Zelená úsporám, kde je možné získat dotaci jak na pasivní rodinný tak i na pasivní bytový dům,“ připomíná Krebsová. „Zároveň souhlasíme s tím, aby se požadavky na energetickou náročnost budov do budoucna zpřísňovaly, vzhledem k tomu, že v sektoru bydlení je jeden z největších potenciálů energetických úspor,“ doplňuje.
Velkou iniciativou, která u nás zvedla poptávku po nízkoenergetických budovách, bylo zavedení energetických štítků od 1. ledna 2009, jimiž musí být vybaveny všechny nové budovy a také rekonstruované stavby s celkovou podlahovou plochou větší než 1 000 m2. V listopadu 2009 pak EU vydala konečnou směrnici o tom, že by všechny budovy od roku 2021 měly být postaveny v pasivním standardu. Výjimku tvoří sakrální budovy, samostatné budovy menší než 50 m2, budovy pro přechodný pobyt osob a některé z prázdninových objektů.
Snahy EU směřují k celkově hospodárnějšímu využívání energií. Zdroj: Istockphoto.com
Jaké jsou reálné vyhlídky?
K naplnění očekávání EU ale bezpochyby povede ještě dlouhá cesta. „Myslím, že je to jistě krok kupředu. Jedná se však o záměr, jehož cíle jsou na výkladu každého členského státu. Efekt EPBD II tedy záleží hlavně na procesu implementace do českého legislativního prostředí, na vůli stanovovat ekonomicky rozumné avšak vysoké cíle a pak především na závazné metodice výpočtu energetické náročnosti,“ vyjadřuje svůj názor na problematiku Petr Vogel. „Je nutné o nastavení energetických parametrů otevřít odbornou diskusi. Pokud toto vše nebude splněno, nebude mít EPBD II žádný zásadní reálný dopad,“ doplňuje.
Podle Ministerstva životního prostředí jsou vyhlídky na budování energeticky úsporné výstavby celkem optimistické. „Pro nově stavěné budovy k tomuto cíli postupně směřujeme a pro rok 2020 je dosti reálný. Technologické postupy, materiály a výrobky umožňující dosažení pasivního standardu jsou již dnes naprosto běžné a postupně dochází i k poklesu tzv. vícenákladů, které pasivní domy oproti standardním v tuto chvíli ještě mají,“ říká Jarmila Krebsová.
Pasivní a nízkoenergetické domy v ČR
Přesto je u nás pasivních domů v současnosti pouze něco přes stovku. Jedním z kamenů úrazu je malý počet projektantů a firem, které jsou schopny kvalitní pasivní dům navrhnout a postavit. Pro pasivní standard je přitom základním požadavkem právě kvalitní a promyšlený projekt. V ČR působí zhruba okolo 70 projektantů, kteří jsou schopni navrhnout kvalitní pasivní dům. Část z nich sdružuje Centrum pasivního domu, kde je registrováno asi 55 firem (projektantů i dodavatelů), kteří splnili podmínky pro stavbu pasivních domů a z nichž v případě potřeby můžete vybírat. Centrum pasivního domu provozuje i poradnu, kam mohou být směřovány dotazy ohledně pasivní výstavby.
A jak jsou na tom s nízkoenergetickou výstavbou jinde v Evropě? Učit se můžeme například od sousedního Rakouska. Tady stojí už zhruba 12 500 pasivních domů, a protože jsou zde ve velké oblibě, již celkem velké množství firem a ateliérů se soustředí na projektování nízkoenergetických a pasivních domů. Požadavky na energetickou výstavbu v současnosti zavádí také Velká Británie. Od roku 2008 tam platí zákon o udržitelné výstavbě a postupně jsou v platnost uváděny přísnější požadavky na technické a energetické parametry staveb.
Článek byl připraven ve spolupráci se společností EkoWATT.
