Jaké zážitky prožil poradce na veletrhu? Na co se lidé v poradně nejčastěji ptali? Autor odpovídal na otázky kolem vytápění biomasou, solární energie, ale i stavby domu. Kdo nedostal radu přímo na výstavišti v Brně, může se ptát v poradně na Nazeleno.cz.
Tápete v nabídce stavebních materiálů? Chcete stavět dřevostavu a nevíte jak na to? Jestli jste nestihli využít poradnu na Stavebních veletrzích Brno 2012, napište svůj všetečný dotaz do poradny v magazínu Nazeleno.cz. Stačí kliknout a můžete se ptát.
Reklama„Je lepší dřevostavba nebo zděný dům?“ ptali se lidé nejčastěji.
Ve svém životě jsem už radil na všech možných typech výstav v různých městech. Ale ta letošní služba na stánku Centra pasivního domu byla snad nejtěžší, jakou jsem kdy zažil. Nejen tím, že přišlo množství lidí, kteří měli o konzultaci zájem, ale i jejich otázky byly náročné.
V čem tedy bylo poradenství na stánku Centra pasivního domu jiné, než podobné akce ve stánku Ekowattu v Českých Budějovicích na Hobby nebo třeba v Praze na Aquathermu či ForArchu?
Nejzajímavější odpovědi na otázky kolem vaší stavby |
Centrum pasivního domu používá systém objednávky, který umožňuje pozvat klienta ke konkrétnímu poradci. Podle toho, jakou radu potřebuje. Já jsem byl inzerován jako poradce pro vytápění biomasou a solární energii. Objednaní zájemci byli výborní. Měli pečlivě připravené plánky domu i fotografie. Většinou také o tématu, které je zajímalo, něco věděli. Většina klientů potřebovala upřesnit detaily a ověřit si, že jejich záměr je rozumný. Také pochopitelně přicházeli náhodní návštěvníci a ptali se na novinky, které na výstavě viděli. Nebo je zaujala stavba pasivního mobilního domku, který vyrůstal hned vedle.
Zaujalo mne, že mne vyhledal čtenář mých článků v magazínu Nazeleno.cz. Zjevně mu vyhovoval „poradce s originálními nápady“. Ale sám jich měl spoustu. Strávili jsme společně více než hodinu času a zajímavě jsme si popovídali. A já doufám, že mu mé rady pomohou.
Největší rozdíl od jiných výstav, kde jsem působil, byl v tom, že v brněnském výstavišti převažovali zájemci o pasivní domy. Lidi většinou chtějí stavět pasivní dům, až když si o tom něco přečtou. Převažovala tedy vlastně taková „elita“. Nebyli to běžní zájemci o konzultace, jako na většině jiných výstav.
Okna, materiál, izolace. To byly nejčastější dotazy
Lidé, kteří stavbu teprve rozmýšlejí, se zajímali o materiály, ze kterých se dá stavět a způsob jak na to. Nejčastější otázky, na které jsem odpovídal:
- Je lepší dřevostavba nebo zděný dům?
- Jak silná musí být tepelná izolace, podle čeho se to rozhodne?
- Jaká máme vybrat okna?
- Jak izolovat základní desku?
Na tento typ otázek se dobře odpovídalo. Centrum pasivního domu má zpracovanou řadu informačních materiálů, na které lze odkázat. Takže většinou stačilo vysvětlit základní principy a odkázat na vhodný text. Na výstavách není tolik času jako v poradenském středisku a navíc v pavilonu rušil rámus z reproduktorů. Překvapivě mnoho lidí přišlo s otázkou:
- Mám už skoro postavený pasivní dům, čím je nejlepší v něm topit?
To mne vždycky trochu zaskočí, protože by člověk čekal, že dům lidé začnou stavět, až když je hotový projekt. A ten přece vytápění řeší. Je ale pravda, že mnoho lidí prostě chtělo vědět, jaké jsou alternativy k elektrickému vytápění, které jim bylo v projektu navrženo. Vzpomínám si na jednu otázku, ve kteeré se jednalo o dům, který měl opravdu malou tepelnou ztrátu a projektant navrhnul (nejspíš zcela správně) topení elektřinou. Nicméně zákazníkovi to zjevně nesedělo. Celkem jsem souhlasil, že topit elektřinou je „termodynamické barbarství“ a nakonec jsme se shodli na topení peletkami nebo kondenzačním kotlem. Nicméně z hlediska návratnosti investice to nejspíš bude horší řešení než ten elektrický přímotop.
V jednom z výše zmíněných informačních materiálů se uvádí: „Celková potřeba energie na vytápění, ve srovnání s obvyklými domy, je u pasivních domů snížena natolik, že vlastně na volbě základního zdroje tepla záleží o dost méně, než u běžné výstavby. Složitá řešení v pasivním domě nemají šanci, jejich vysoká pořizovací hodnota znamená dlouhou návratnost investice“. Tuhle větu jsem mnohokrát musel citovat, což mne trochu překvapilo, protože pasivní domy se většinou v reklamách prezentují jako domy, kde se téměř nemusí topit.
Lidé přicházeli i s těžkými otázkami
Obtížné jsou otázky, kterým říkám „optimalizační“:
- Musím opravdu použít 30 cm izolace, když budu přitápět krbem?
- Co je lepší v domě, který bude mít tepelnou ztrátu 5 kW, tepelné čerpadlo nebo plynový kondenzační kotel?
- Mám k tepelnému čerpadlu použít ještě solární kolektory na ohřev vody (nabízí to v sadě s nějakou slevou)?
To jsou věci, které se bez podrobných informací o konkrétním domě, bez počítání, na stánku na výstavě, řeší jen těžko. Obzvlášť, když nejsem odborník na pasivní domy. Doporučoval jsem přenechat řešení projektantovi nebo nechat si vypracovat takzvanou Energeticko-ekonomickou optimalizaci projektu domu. Ale nejobtížnější jsou následující otázky:
- O kolik je pasivní dům dražší než obyčejný?
- Jak moc porostou ceny energie?
- Bude ještě další kolo dotací Zelená úsporám?
Ty ale naštěstí nejsou tak časté a myslím, že většina tazatelů na ně odpověď vlastně ani neočekává, je to spíš takové postesknutí nad tím, že ne všechno se dá spočítat a optimalizovat. Ty nejdůležitější faktory, které ovlivňují návratnost investice, jsou často nepředvídatelné.
