Výměna oken: Nebourejte rámy, vyměňte sklo za lépe izolující0

Sklo obvykle tvoří zhruba tři čtvrtiny plochy okna. Proto významně ovlivňuje jejich tepelně-izolační vlastnosti. Podle čeho vybírat zasklení oken? Jaké technické parametry by měla okenní skla splňovat?

Okna odpradávna patří k velmi důležitým stavebním součástem lidských obydlí. Historie skleněných výplní oken se datuje od středověku. Na jejím počátku byly velkolepé vitráže katedrál složené z barevných sklíček spojovaných olověnou páskou. Okna zasklená čirým tabulovým sklem se objevila v době renesance ve šlechtických sídlech. V průběhu dalších století se technologie výroby tabulového skla postupně zdokonalovala, ale způsob jeho využití v oknech se téměř neměnil.

„Zatímco tepelně-izolačním parametrům oken je v posledních letech věnována zvýšená pozornost, jejich akustické vlastnosti často bývají opomíjeny.“

Izolační dvojsklo bylo patentováno v roce 1865 v USA. Jednalo se o dvě skleněné tabule spojené dřevěným distančním rámečkem. Širšího využití se tento vynález dočkal až o šedesát let později s rámečky na bázi olova. Výroba moderních izolačních dvojskel s přetmelenými distančními rámečky vyplněnými materiálem pohlcujícím vlhkost byla zahájena v 60. letech minulého století. Vývoj pak pokračoval k izolačním sklům s „teplým okrajem“, pokovenými odraznými vrstvami a třeba i samočisticím povrchem.

Zasklení oken může izolovat lépe než stěny domu

Dávno už neplatí, že zasklení oken je slabým článkem v tepelně-izolační ochraně domu. Součinitel prostupu tepla dnešních izolačních dvojskel běžně dosahuje hodnoty U_g = 1,1 W/m²K. V případě izolačních trojskel nebo dvojskel s fólií Heat Mirror (tepelné zrcadlo) může klesnout na U_g = 0,6 W/m²K. Špičkové – a nutno dodat, že i dosti drahé – okenní skleněné výplně se pak mohou pyšnit hodnotami kolem U_g = 0,3 W/m²K, což odpovídá např. 45 cm silné zdi z plných cihel zateplené 10 cm vrstvou polystyrenu.

Sklo tvoří zhruba tři čtvrtiny plochy okna, proto se vyplatí věnovat pozornost jeho tepelně-izolačním vlastnostem. Foto: autor

O tepelně izolačních vlastnostech oken ale nerozhoduje jenom jejich zasklení. Součinitel prostupu tepla běžným 70 mm pěti-komorovým plastovým okenním profilem činí U_f = 1,3 W/m²K. O mnoho lépe na tom většinou nejsou ani okna vyráběná z jiných materiálů – dřevěná, hliníková nebo kombinovaná. Součinitel prostupu tepla celým oknem pak obvykle neklesne pod U_w = 1,2 W/m²K, pouze v případě použití speciálních zateplených profilů a kvalitního zasklení se může dostat až k hodnotám kolem U_w = 0,7 W/m²K.

V případě skleněných výplní oken se vyplatí nemyslet jenom na úspory snížením úniků tepla v zimním období. Spousta moderních administrativních budov, ale i nízkoenergetických domů se musí potýkat s opačným problémem – jak snížit přehřívání interiérů v letním období a neutrácet přitom horentní částky za provoz klimatizace. Optimálním řešením jsou tzv. nízkoemisivní skla kombinující špičkovou protisluneční ochranu a světelnou prostupnost s výbornými tepelně-izolačními vlastnostmi.

Izolační skla jako protihluková ochrana

Zatímco tepelně-izolačním parametrům oken je v posledních letech věnována zvýšená pozornost, jejich akustické vlastnosti často bývají opomíjeny. Houstnoucí doprava a nedostatek prostředků na výstavbu obchvatů měst a obcí a na účinná protihluková opatření podél komunikací přitom způsobuje, že s rostoucí hlukovou zátěží se musí potýkat stále větší počet lidí. Tzv. hlukový smog přitom způsobuje poruchy spánku, chronickou únavu a prokazatelně se podílí i na vzniku civilizačních chorob.

O schopnosti oken bránit v pronikání hluku do místností vypovídá jejich hodnota indexu zvukové neprůzvučnosti Rw uváděná v decibelech (dB). Snížení hladiny hluku o 3 dB člověk vnímá jako jeho snížení na polovinu původní hodnoty. Zvukově-izolační vlastnosti běžných dvojskel s R_w = 32 dB jsou v řadě případů nedostatečné. Zlepšit je lze poměrně levně použitím tabulí skla o různé tloušťce a s rozšířenou mezerou mezi skly. Podstatně nákladnější je použití speciálních vrstvených akustických skel s hodnotami až R_w = 50 dB.

Zatímco tepelně-izolačním parametrům oken je v posledních letech věnována zvýšená pozornost, jejich akustické vlastnosti často bývají opomíjeny. Foto: autor

Okno se sebelepšími vlastnostmi pronikání hluku do interiéru nezabrání, není-li správně osazeno a seřízeno. Pouhé zastříknutí mezery mezi rámem a ostěním montážní PUR pěnou je v tomto směru sice rychlým a levným, ale jinak zcela nevyhovujícím řešením! Dále je třeba si uvědomit, že i správně osazené a kvalitně zasklené okno nebude mít deklarované tepelně- a zvukově-izolační vlastnosti, nebude-li dobře seřízeným kováním přitaženo k nepoškozenému těsnění a rámu.

Velmi dobrou protihlukovou ochranu mohou zajistit osvědčená dvojitá, zpravidla špaletová nebo kastlová okna. Jsou-li v dobrém stavu, index zvukové neprůzvučnosti R_w u nich přesahuje 40 dB i při standardním jednoduchém zasklení. Jedná-li se o okna nová nebo prošlá repasí a opatřená kvalitním zasklením, jejich akustické vlastnosti mohou dosahovat špičkové úrovně. V některých případech se proto vyplatí výměnu dvojitých oken za modernější typ dobře zvážit.

Okenní bezpečnostní sklo

Další z věcí, která bývá při výběru oken poněkud opomíjena, je jejich bezpečnostní odolnost. Zájemci o okna jsou sice schopni objednat si bezpečnostní kování s trezorovými závěsy, zamykatelnými klikami s ochranou proti odvrtání a pojistkami proti neoprávněné manipulaci, ale nejzranitelnější část okna, tedy jeho zasklení, často stojí poněkud stranou jejich zájmu. Odolnost okna zaskleného běžným izolačním sklem proti různým pobertům a vandalům je přitom téměř nulová.

Překonat lze samozřejmě i bezpečnostní sklo, ale zdaleka ne tak rychle a jen s vynaložením většího úsilí. Několik minut zdržení přitom může mít pro zloděje fatální následky, zvláště je-li dům vybaven elektronickým zabezpečovacím zařízením s napojením na pult centrální ochrany. Krom toho při rozhodování o pořízení bezpečnostních skleněných výplní nemusí jít vždy jenom o zajištění odolnosti oken proti vloupání, ale také o prevenci proti nebezpečným úrazům vzniklým při rozbití okenního skla třeba při hře dětí.

Okenní bezpečnostní skla bývají vyráběna spojením dvou, popř. více skel pomocí zcela průhledných polyvinylbutyralových fólií (PVB), které se vyznačují vysokou pevností a pružností. Jejich vlastnosti (a samozřejmě i cena) závisejí především na počtu a tloušťce vrstev skla a vložených vrstev fólie. Zbývá dodat, že u fólií nacházejících se mezi vrstvami skla mj. nehrozí – na rozdíl od dodatečně nalepovaných bezpečnostních fólií – jejich poškrábání a kromě vyšší bezpečnosti přinášejí i zlepšení zvukově-izolačních vlastností skla.

Autor: Redakce Nazeleno.cz

Více článků od autora