Výměna oken v panelovém domě
SERIÁL: Bydlíte v panelovém domě a chystáte se na výměnu oken? Jak vybrat správná okna, která izolují? Kdy a kde se vyplatí okna vyměnit? Je výhodné zasklení lodžie? A na co si dát při zasklívání lodžie pozor?
Pokud patříte k obyvatelům a majitelům panelového domu, který zatím neprošel rekonstrukcí, řešíte pravděpodobně možnosti jeho izolace. Otázce zateplování panelových domů se podrobně věnujeme v článku Zateplování a rekonstrukce panelových domů: Jak na to? Dnes se zaměříme na otázku výměny oken a zasklení lodžií.
„Izolační vlastnosti okenního rámu závisejí především na konstrukci rámu, nikoliv na počtu komor.“
ReklamaStejně jako původní obvodové konstrukce, i původní okna panelových domů propouštějí neúnosně velké množství tepla z bytů. Kromě ztrát prostupem skrz zasklení a rám oken teplo uniká také spárami, kterými se vyměňuje teplý vzduch v bytech za zpravidla studenější vzduch zvenku. Pokud chceme významně snížit potřebu tepla na vytápění, je třeba redukovat množství tepla unikajícího okny. Panelové domy mají především na svých průčelních fasádách velké množství oken, kterými celkově uniká srovnatelné množství tepla jako obvodovými konstrukcemi. Plocha obvodových konstrukcí je v porovnání s plochou oken sice větší, ovšem jejich izolační vlastnosti jsou kvalitnější, a proto je únik tepla srovnatelný. Výměna oken vede k úspoře tepla dvěma způsoby, a to lepšími izolačními vlastnostmi nového okna a snížením výměny vzduchu.
Zateplování a tepelné izolace |
– Cenový přehled izolací – Vybíráme tepelnou izolaci– Zasklení lodžií: Vyplatí se?– Vybíráme úsporná okna– Zateplování paneláku |
Jak vybrat úsporné okno pro panelový dům
Hlavním ukazatelem, který vypovídá o izolačních vlastnostech daného okna (i jiných konstrukcí), je součinitel prostupu tepla Uw s jednotkou W/(m2K). Čím nižší je hodnota tohoto součinitele, tím okno propouští méně tepla a má tedy lepší izolační vlastnosti. Původní okna v panelových domech byla většinou dřevěná se součinitelem prostupu tepla 2,7 W/(m2K). Nejefektivněji lze snížit tepelnou ztrátu výměnou původních oken za nová, kterými prostupuje 2 až 3 krát méně tepla, mají tedy 2–3 krát nižší Uw.
V dnešní době je vhodné požadovat okna s Uw hodnotou maximálně 1,1 W/(m2K). Tato hodnota vyjadřuje izolační vlastnost celého okna. Je třeba dát si dobrý pozor na reklamní triky některých dodavatelů oken, kteří místo hodnoty součinitele prostupu tepla pro celé okno Uw udávají hodnotu Ug, což je hodnota pouze pro zasklení. Teplo ovšem uniká i rámem okna, který má vždy horší izolační vlastnosti v porovnání se zasklením. Ve výsledku je tak součinitel Ug pro zasklení vždy nižší v porovnání s Uw pro celé okno, podle kterého je třeba se při výběru oken orientovat.
Nová okna vybírejte podle součinitele prostupu tepla
Dalším ukazatelem, na který je třeba pohlížet při výběru oken, je celková propustnost slunečního záření g, která vyjadřuje, jak moc okno propouští solární záření do interiéru. Tento součinitel nabývá hodnot od 0 do 1, přičemž při hodnotě 1 je veškeré teplo ze slunečního záření dopadající na zasklení okna propuštěno do interiéru. Čím vyšší je hodnota tohoto součinitele, tím je možné využít více solárních zisků v budově, čímž klesá její spotřeba tepla na vytápění.
Dvojsklo, nebo trojsklo?
Hodnota tohoto součinitele závisí především na počtu skel – okna s dvojskly mají přibližně o pětinu vyšší prostup solárního záření (g = 0,75) v porovnání s trojskly určenými pro pasivní domy (g = 0,6). Co je tedy výhodnější? Vyměnit okna v panelovém domě za okna s izolačními dvojskly, nebo trojskly?
Izolační okna s dvojskly propouštějí díky menšímu množství skel v porovnání s trojskly do interiéru více slunečního záření, tepelné zisky jsou vyšší, do interiéru proniká více tepla zvenku. Naproti tomu izolační okna s trojskly mají větší množství skel, díky kterým má okno menší hodnotu součinitele Uw a propouští tedy méně tepla ven z budovy. Cena oken s trojskly je vyšší (~5 300 Kč/m2 plochy okna) v porovnání s dvojskly (~4 000 Kč/m2). Při volbě izolačních oken s čirými trojskly lze dosáhnout finanční úspory za 40 let od realizované výměny v průměru 2 350 Kč/m2 podlahové plochy bytů, při volbě oken s dvojskly v průměru 2 270 Kč/m2 podlahové plochy bytů v oblastech s cenou tepla 480 Kč/GJ. Z pohledu celkové míry finanční úspory je tedy téměř stejně výhodné vyměnit okna v panelovém domě za okna s izolačním dvojsklem a okna s čirým izolačním trojsklem. Pokud se zaměříme i na jiné funkční a komfortní výhody oken s trojsklem, lze tedy spíše doporučit volbu oken s trojskly s extra čirým zasklením.
Vyměnit okna i na schodišti?
Opakem příznivé ekonomiky výměny oken v bytech je výměna oken na schodišti, kde je vzhledem k menšímu rozdílu teplot mezi nevytápěným schodištěm a exteriérem tepelná ztráta okny nižší, než v bytech. Úspora nákladů na vytápění je po výměně oken na schodišti tedy nižší a vzhledem k poměrně vysoké investici do nových oken se celkově nevyplatí. Původní okna na schodištích se doporučuje měnit za nová pouze v případě, kdy to vyžaduje stav původních oken.
Okna na schodišti se příliš nevyplatí vyměňovat
Kromě součinitelů Uw a g je dalším důležitým parametrem při výběru okna hloubka zapuštění skla do rámu a materiál distančního rámečku mezi skly. Z hlediska rizika výskytu kondenzace vodní páry na styku skla a rámu je výhodné zvolit okno s více zapuštěným sklem do rámu okna. V poslední době je patrný jednoznačný odklon od hliníkových a nerezových distančních rámečků ke ztuženým plastům (typy Swisspacer, Thermix, Chromatec, TGI a další), které mají lepší vlastnosti. Novinkou je použití speciálních těsnicích pásek mezi stěnou a okenní konstrukcí, které se používají při osazování nových oken. Připojovací spára po obvodu rámu okna je totiž velmi exponovaným místem z hlediska difůze vodních par. Panel i okno jsou pro vodní páry velmi těsnou překážkou, takže pára má tendenci unikat z interiéru právě kolem oken. Teplota panelu směrem ven postupněklesá a při nízké venkovní teplotě v určitém bodě dosáhne hodnoty, kdy vodní pára zkondenzuje. Tím dochází k vlhnutí konstrukce. Pro zamezení tomuto jevu se mezi stěnu a rám vsazují na straně interiéru parotěsné a na straně exteriéru paropropustné vzduchotěsné pásky. Pomocí tohoto systému lze předejít tvorbě plísní podél okenních spár.
Počet komor rámu není rozhodující
Výrobci oken často argumentují počtem komor rámu, který vydávají za hlavní měřítko kvality. Jde ovšem pouze o reklamní trik. Izolační vlastnosti rámu totiž závisejí především na konstrukci rámu, nikoliv na počtu komor. Kvalitu konstrukce ale není schopen posoudit laik. Proto je vhodné se orientovat podle hodnoty Uw, kterou najdeme v protokolu o měření vlastností okna v nezávislé akreditované zkušebně.
Nová okna jsou mnohem těsnější v porovnání s původními okny a po jejich aplikaci dojde při zavřených oknech k významnému snížení výměny vzduchu v interiéru. Zatímco starými zavřenými okny pronikalo do místnosti a z místnosti přibližně 20 m3/h vzduchu, po instalaci nových oken se výměna vzduchu téměř zastaví. Výhodou těchto těsných oken je, že v místnosti nevzniká od oken průvan. Pokud se okna pravidelně neotevírají, sníží se rovněž tepelná ztráta větráním. Zároveň dojde ale k výraznému zhoršení hygienických podmínek v bytech. Pro zajištění zdravého a příjemného vnitřního prostředí je třeba přivádět vzduch o objemu 25 m3 za hodinu pro každou osobu přítomnou v místnosti. Těsnými zavřenými okny není možné tuto výměnu vzduchu v bytech zajistit, a to ani okny s tzv. mikroventilací. Optimální výměnu vzduchu je nutné zajistit jinak, a to buď pravidelným otevíráním oken, nebo mechanickým systémem větrání.
SERIÁL: Zateplování panelových domů
|
Připravujeme:
|
Článek vznikl jako výstup výzkumného projektu VAV-SP-3g5-221-07 – Komplexní rekonstrukce panelových domů v nízkoenergetickém standardu.