fbpx

Špatná výměna oken: Plíseň, zřícený strop a shnilé trámy. Co s tím?0

Pokud se rozhodnete vyměnit stará okna za nová a nemáte zateplený dům, riskujete výskyt plísně a další problémy. Vlhkost se může srážet kolem oken, v rozích, u stropu posledního podlaží nebo u podlahy v přízemí. Pomůže tepelná izolace i obyčejný vlhkoměr.

Před časem jsem psal o dřevomorce, to je dost dramatická a nepřehlédnutelná závada. Naštěstí se vyskytuje dost řídce. Někdy jsou ale horší problémy, které přicházejí pomalu, nejsou vidět a mohou postihnout každého. Podíváme se podrobněji na potíže, které mohou nastat po výměně oken.

„Vyměnit okna bez zateplení? Riziko“

Reklama

Výměna oken je často prvním opatřením, které lidé dělají při snaze o snížení tepelných ztrát domu nebo bytu. Je to logické. Okna mají, vztaženo na jednotku plochy, největší tepelné ztráty. Navíc některá okna bývají ve velmi špatném stavu: netěsní, jsou zkřížená, nedají se pořádně zavřít a podobně. Naopak nová, moderní okna (ať již plastová či dřevěná) jsou téměř dokonale těsná a mají podstatně menší součinitel prostupu tepla.

SERIÁL magazínu Nazeleno.cz:
Jak snadno spočítat tepelné ztráty

Problémy s vlhkostí

Je to právě dokonalá těsnost, která stojí za většinou problémů, které se po výměně oken mohou projevit. Dokud byla osazena stará a nětěsná okna, tak v zimě, kdy je velký rozdíl teplot mezi vnitřním a vnějším prostředím, docházelo k poměrně intenzivní výměně vzduchu. Projevovalo se to někdy až nepříjemně suchým vzduchem v místnostech, lidé dávali na topení mokré ručníky aby dosáhli přijatelné vlhkosti.  Pokud se ovšem obyvatelé domu po výměně oken nenaučili správně větrat, nebo neinstalovali například rekuperační větrání, tak se situace dramaticky změnila. V bytech výrazně stoupla vlhkost (často na 60 až 70 %).


Foto: Thinkstock.com

Pokud současně nezateplili stěny a neodstranili tepelné mosty, začaly se objevovat problémy s kondenzací vlhkosti. Jsou to především místa v rozích, ve špaletách oken, u stropu posledního podlaží nebo u podlahy v přízemí. Zde je to často ještě zhoršená tím, že u stěny je nábytek, který brání proudění vzduchu. Paradoxní je, že tepelný most okolo oken si někdy ještě zvětšíme, pokud vyměníme staré špaletové okno s širokým ostěním za nové, které má ostění podstatně užší (správně by se tam měla použít tepelná izolace, většina firem to ale neřeší).

Plíseň v domě. Co s ní?

Výsledkem kondenzace vlhkosti je výskyt plísní se všemi negativy, které k tomu patří. Není to vůbec nic neobvyklého, když na stránkách http://www.mpo-efekt.cz/cz zadáte do políčka hledání slovo „plísně“, tak se na vás vyvalí záplava dotazů na toto téma.

Výskyt plísní ale není to nejhorší, co nám může dlouhodobě zvýšená vlhkost způsobit. Pokud se jedná o starý dům z plných cihel, se stropy s dřevěnými trámy, může vodní pára kondenzovat na zhlavích trámů (konce trámů ležící ve zdivu). Souvisí to s tím, že staré stěny z plných cihel mají velmi špatné tepelně-izolační vlastnosti. A tak se teplota v místech, kam zasahují trámy, snadno v době mrazů dostane pod teplotu rosného bodu.

Na obrázku je znázorněn průběh teploty ve stěně z plných cihel v místě 20cm hluboké kapsy pro trám stropu (pozice 2) . Při teplotě minus 12 °C je v tomto místě teplota jen kolem 1,5 °C. Zpravidla se nechává kolem trámu volný prostor  aby mohl vzduch cirkulovat a mohl přinést z mezistropního prostoru nějaké teplo. Nicméně i tak lze předpokládat, že při relativní vlhkosti (uvnitř domu) nad 30 % se bude voda srážet. Výsledkem pak je uhnívání či trouchnivění trámů, spojené se ztrátou pevnosti. To už je docela vážná věc, protože se může propadnout strop. Z tohoto důvodu se údajně muselo opravovat hodně stropů starších činžovních domů v Praze. Nepříjemné je, že na rozdíl od plísní, které jsou vidět, se tato závada objeví zpravidla až když je pozdě na nějakou jednoduchou nápravu. Naskýtá se nicméně zajímavá otázka, proč se poškození neobjevovalo již dříve. Většina těch činžáků je přes 100 let stará, takže pokud by
se vlhkosti v těchto místech srážela již v minulosti, tak by už většina stropů spadla.

Jaké jsou příčiny?

Podle odborníka Romana Šubrta jich může být několik:

  • Vlhkost vzduchu. V minulosti, kdy se používalo lokální vytápění tuhými palivy a lidé měli netěsná okna, byla vlhkost výrazně nižší, než dnes.
  • Zdivo je chladnější než trám. Vlhkost přednostně kondenzuje na zdivu a nikoliv na trámu, takže vzduch v dutině mezi zdivem a trámem je sušší, než vzduch v interiéru. Dřevo je schopné do jisté míry vlhkost pojmout, aniž by se rozvinula hniloba. Udává se, že dřevo je odolné proti napadení houbami, když jeho vlhkost nepřevýší 20 %. Také kapilární síly mohou část vlhkosti transportovat mimo rizikovou oblast.

Je nicméně zřejmé, že po náhradě kamen ústředním topením a částečném zatěsnění oken (například dříve používaný kovotěs) se vlhkost vzduchu výrazně zvýšila. Osazení nových těsných oken situaci ještě zkomplikuje. Pokud v interiéru převažuje vlhkost nad 60 % a rosný bod je tedy přibližně 12 °C, pak v místě uložení trámu může teplota klesnout pod rosný bod už při venkovní teplotě pod přibližně 5 °C. Což je typické pro velkou část zimního období!

Vypadá to tedy, že výměna oken bez současného vnějšího zateplení stěn je ve starých zděných domech s dřevěnými stropními trámi riziková záležitost. Více se o tomto problému lze dočíst v článku Romana Šubrta Tepelně vlhkostní problematika zhlaví dřevěných trámů při zateplování. Autor problém detailně rozebral a nastínil i možnosti řešení.

Problémy se zvýšenou koncentrací škodlivých látek ve vzduchu

Tento problém je zvláště výrazný ve školách, už jsem o tom psal v článku Větrání ve školách: Jak se zbavit oxidu uhličitého? V běžné domácnosti není vzestup CO2 tak dramatický, nicméně zde se může objevit více jiných (a často horších) škodlivin: těkavé organické látky například z cigaretového kouře, vonných tyčinek, svíček, čisticích prostředků, nátěrů, krémů, osvěžovačů vzduchu a podobně.

Izolujte dům, kupte si vlhkoměr a změřte i CO2

Kvůli vlhkosi je nejjednodušší a nejlevnější řešení koupit si pokojový vlhkoměr a větrat tak, abychom udrželi vlhkost v bezpečném rozmezí. Tedy v mrazech přibližně pod 50 %. Zvláště důležité je větrat při činnostech doprovázených zvýšenou tvorbou vodní páry (vaření, sušení prádla, vytírání). Pokud chceme sledovat i kvalitu vzduchu z hlediska obsahu CO2, pak je možné zakoupit měřič koncentrace. Uvedené přístroje nejsou drahé, jednoduchý digitální vlhkoměr se dá koupit za zhruba 400 Kč a měřič CO2 přijde na 650 Kč.

Většinu tepelných mostů a problémy s kondenzací jimi způsobené nejlépe odstraní kvalitní vnější tepelná izolace. Pokud doma trávíme většinu času, možná si položíme otázku, zda, a za jak dlouho se těsná okna zaplatí, když tak často větráme. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že když se snažím udržet koncentraci CO2 pod 1000 ppm, tak musím alespoň krátce vyvětrat průvanem častěji než 1x za hodinu. Nicméně i tak jsou tepelné ztráty menší, než by byly u netěsných oken. Dokonalejší řešení je instalace rekuperačního větrání. Je to sice podstatně dražší, ale získáme více: čistý vzduch i nízké tepelné ztráty.

Pokud se jedná o výše zmíněné stropní trámy, tak na opravu porušeného zhlaví trámu je možné využít ocelové úhelníky, kterými sevřeme trám. Hnilobou narušené dřevo je třeba odstranit a impregnovat vhodným biocidním přípravkem.


Nákres: http://www.skoleni-kurzy.eu/ke_stazeni/1/prednasky_ke_stazeni/20_PST-Vady_nosne.pdf

Trochu paradoxně ocelový profil nejen zpevňuje zeslabenou část trámu. Ale díky své vysoké tepelné vodivosti dokáže do vzduchové mezery v kapse ve zdivu přivést teplo a tak snížit riziko kondenzace.

Uhnívání trámů

Další nepříznivý okamžik je, když vodní pára kondenzuje tam, kde to konstrukci vadí. Jedná se zejména o místa, kde jsou dřevěné konstrukce. Výsledkem je pak vlhké dřevo s následnou hnilobou, napadení hmyzem a podobně. To je bohužel velmi častý příklad moderních rodinných domků, v nichž je chybně položena parotěsná fólie, která má zabraňovat pronikání vodní páry do konstrukce.

Stává se to ale i u starších staveb, kde vlivem stavebních úprav došlo ke změně provozu a k následnému zvýšení vlhkosti v interiéru. Jedním příkladem, jak může dojít ke zvýšení vlhkosti v interiéru, je utěsnění oken dodatečným těsněním. Nebo i tím, že se zateplí dům a utěsní se škvíry mezi oknem a zdí, výmění se okna za těsná, anebo se původní lokální vytápění změní na etážové, popřípadě elektrické akumulační.

Autor: Redakce Nazeleno.cz