fbpx

Jak na renovaci starých oken0

Pokud jste majiteli starých oken, zřejmě nevítáte zimu s radostí a uvažujete čím dál častěji o zvýšení tepelného komfortu. Okna můžete buď vyměnit za nová (dřevěná, plastová nebo hliníková), anebo repasovat ta stávající.

Proč se vyplatí o repasi přemýšlet? Výměna okna podléhá stavebnímu povolení a pokud jste majiteli bytu v památkově chráněném objektu, s velkou pravděpodobností vám ji úřady nepovolí. Zachovat stará kastlová okna se však vyplatí i tam, kde to direktivně nařízeno není. Důvody jsou různé: jak estetické (ke starým domům se původní, ručně dělaná okna prostě hodí), tak technické – vybourání starého a zabudování nového okna je poměrně „špinavý“ stavební zásah, který nadto může narušit jak ozdobné prvky ostění zvenčí, tak zařízení interiéru bytu. Svou roli někdy sehraje i fakt, že na výměnu (všech) oken a související stavební úpravy nemá stavebník dost peněz, ale je ochoten investovat do postupného vylepšení po menších částkách. Jedinou překážkou je vlastně jen technický stav stávajících oken – neměla by být shnilá nebo výrazně deformovaná.

Reklama

Starší zdvojené („šroubované“) okno po zateplení. Předsazený plastový profil s izolačním dvojsklem (rámeček tmavší barvy) je z venku viditelný. (Foto: autorka)

Utěsnění a přesklení oken

Repasování okna spočívá v utěsnění vnitřního okenního křídla a přesklení vnější tabule izolačním dvojsklem (či trojsklem) společně s instalací nové okapnice. Utěsnění křídla se provádí buď silikonovým páskem do rýhy vyfrézované v okenním křídle, nebo lze použít nalepovací polyetylenové těsnění. Proč utěsňovat právě vnitřní křídlo? „Aby se vnitřní relativně vlhký vzduch nedostal do vnitřního prostoru kastlového okna. Naopak vnější křídlo by úplně těsné být nemělo. V prostoru kastlového okna se tak nachází relativně suchý venkovní vzduch a vnější okno se nerosí.“ radí stavební inženýr Ludvík Trnka z ekologické poradny Veronica.

Náročnější operací je výměna vnějšího skla za „tzv. izolační dvojsklo“. Jedná se vlastně o stejný typ zasklení, jako se používá u oken nových, akorát že instalovaný do původního rámu. Proč tentokrát do vnějšího, k tomu inženýr Trnka podotýká: „Z tepelně izolačního hlediska je jedno, kam tato skla přijdou, ale izolace vnějších křídel zamezí jejich rosení (či zamrzání) a lépe chrání dřevěnou konstrukci okna.

U tohoto okna se podařilo při výběru rámečku s izolačním dvojsklem dobře trefit do barvy okna. (Foto: autorka)

Použití izolačního dvojskla je oproti všem dřívějším typům zasklení velký pokrok. Jedná se o skla s pokovením, což má efekt až 20x menšího přenosu tepla mezi oběma tabulemi a tím výrazného zvýšení tepelně – izolačních vlastností v ploše skla jako takového. Pokud použijeme trojsklo, nebo folii „heat mirror“, získáme vlastnosti ještě lepší.

Na výslednou kvalitu má dále vliv materiál rámečku, do kterého je izolační dvojsklo umístěno. Rámeček může být plastový, hliníkový, nerezový nebo laminátový. Hliníkový rámeček působí jako tepelný most, a proto je radno se mu vyhnout.

Detail zasklení vnějšího křídla s novou okapnicí. (Foto: autorka)

Jak na repasování oken?

Jaký je vlastní postup výměny skla? Způsob, který preferuje většina firem, spočívá ve vyříznutí původní skleněné tabule aniž by bylo jakkoliv zasahováno do rámu. Poté se na okenní křídlo zvnějšku přišroubuje izolační dvojsklo umístěné v plastovém rámečku odpovídající barvy. Výhodou toho řešení je, že není oslabován profil křídla. Uživatel se ale musí smířit s tím, že nový zasklívací rámeček je zvenčí vidět a ne vždy se trefí do barvy okna.

Okna a ztráty tepla – přečtěte si více

  • Dvojskla nebo trojskla – okna a úspory

  • Plastová nebo dřevěná okna?

 

Druhou možností je vyfrézování drážky a vsazení izolačního dvojskla do rámu, takže nové sklo nebude předsazené, nýbrž zalícované, respektive (to v ideálním případě) alespoň 4 milimetry utopené. Sklo se po vsazení zajistí trojúhelníčky a zatmelí. Tato varianta předpokládá dostatečnou tloušťku okenního rámu a jistou zručnost při frézování, ale při správném provedení je výsledek vizuálně zajímavější. Většina firem, které se zateplováním oken zabývají, však tento způsob nenabízí a tudíž je potřebná trocha improvizace.

Detail zasklení starého hliníkového okna. (Foto: autorka)

Kolik to bude stát?

Cenovému srovnání zateplení oken u jednotlivých firem se budeme věnovat v některém z příštích článků. Obecně se dá říci, že zateplení stávajících oken vychází mírně levněji až stejně draze jako jejich výměna. Zajímavější informací je, že dobře provedenou repasí stávajících oken lze dosáhnout stejných kvalit jako u okna nového. „Standardní dvojitá okna mají prostup tepla cca 2,8 W/m2.K (tedy zhruba dvakrát vyšší než nové okno zasklené dnes běžným zasklením s U=1,1 W/m2.K). Při zlepšení dvojitého okna pomocí přesklení vnějšího okna izolačním dvojsklem s U=1,1 získáváme okno s celkovým prostupem tepla podobným nejlepšímu eurooknu (tedy okolo 1,0 W/m2.K).“ vypočítává Ludvík Trnka.

Původní kastlová okna na historické objekty patří. (Foto. autorka)

Ponechání špalet má ještě jednu tepelně–izolační výhodu: Díky tlusté vzduchové vrstvě mezi oběma křídly je lépe zamezeno úniku tepla zdí kolem okenního křídla, který se vyskytne, pokud není objekt současně zateplen. U historické budovy se zdobenou fasádou se s tím dost dobře počítat nedá.

Autor: Redakce Nazeleno.cz